Pět let od pandemického převratu. Kéž by to byl všechno jen zlý sen

Snad se nám to všechno jenom zdálo? Přece není možné, aby se celý svět najednou zastavil kvůli sezónní epidemii chřipky, která se v tomto období opakuje každoročně. Nešlo si představit, že by politici celého světa na povel sborově opakovali stejná hesla a ve stejný okamžik, jakoby na pokyn shora, ochromili své ekonomiky a uvrhli je do nesplatitelných dluhů. Nevěřili jsme, že by bylo ze dne na den možné nad obyvatelstvem svobodných a demokratických zemí nastolit represivní režim se zákazy vycházení, povinnými izolacemi a hrozbami tvrdých trestů.

A i kdyby se náhodou celý okolní svět zbláznil, u nás bychom nic takového nedopustili! Lidé by si přece svá nezadatelná základní práva a svobody nenechali vzít. Náš národ je třicet let po pádu diktatury tak vyzrálý, že by podlé pokusy o návrat totalitních represí pod záminkou pandemie okamžitě prohlédl a tvrdě je odmítl. Už by se nemohlo stát, že by obyčejný člověk byl za svůj postoj vyhazován ze zaměstnání, bylo mu zakazováno svobodně podnikat, nesměl vycestovat za hranice svého okresu, nemohl být sledován veškerý jeho pohyb, za svou "nepřizpůsobivost" na ulici lynčován a udáván agilními spoluobčany a při sebemenším projevu odporu zakleknut policií, okamžitě přivolanou horlivými spoluobčany. V žádném případě už dnes nikdo nemůže po občanovi vynucovat cokoliv, co by odporovalo jeho přesvědčení, případně mohlo ohrozit jeho zdraví.

Nic takového by se ani nemohlo stát. A přece se stalo...

Tento článek je, spíše než kronikou covidové doby, jakousi komentovanou galerií či stručným přeletem nad pandemickou totalitou (bez přísné chronologie). Rozhodně si v něm nekladu nárok na úplnost. To, co jsme zažívali v posledních pěti letech, snad ani nelze postihnout ani v sebevíce dlouhém článku. Je ale nutné si všechno připomenout a podívat se na celé bláznivé období covidismu zpětně a z nadhledu. Prožili jsme (a stále prožíváme) nejzběsilejších pět let v novodobé historii lidstva, jehož jednotlivá dějství neměla v globálním měřítku obdoby:

• zavírání lidí, měst a celých států do izolace,
• zákazy volného pohybu a stýkání,
• omezování svobod a dokonce práva volně dýchat,
• rozdělování rodin,
• děti jako pokusní králíci, týrané každodenními procedurami "testování" a "vyřazování vadných kusů" po příchodu do školy
• rozvrácení ekonomik,
• zadlužování zemí a nabírání nesplatitelných dluhů,
• rozhazování miliard do "covidových center" a "kompenzací",
• nátlak zfanatizovaného davu, vyvolaný strachem a mediálním brainwashingem,
• volání po tvrdých trestech vůči "nepřizpůsobivým",
• tyranizování obyvatel povinným (a opakovaným) očkováním,
• vyhrožování tresty a "vyřazením ze společnosti" v případě nesouhlasu.

A především musíme zjistit, jaký byl vůbec smysl tohoto šílenství a každodenních absurdit, když celá "pandemie" s mediálním běsněním, vyvoláváním strachu a každodenním počítáním nakažených byla "ukončena" ze dne na den v únoru 2022, uprostřed údajně sílícího vlivu mutace omikron, za neustávajícího informování o růstu infikovaných a zahlcených lůžkách v nemocnicích? V té době se přece připravovala novela tzv. pandemického zákona, která měla ještě více přitvrdit původní opatření a znemožnit neočkovaným práci ve státní správě. Je možné takto jednoduše zastavit řádění nakažlivé nemoci, kdy dva roky omezujete národ, nutíte lidi do očkování, protože je to prý jediná možná cesta k návratu do "normálu" - a náhle vše utichne doslova přes noc?

Je ještě jeden důvod, proč toto ohlédnutí: lidé ztrácejí paměť a nechtějí si připomínat svá selhání. K tomu mizí i informace z mediálních archivů. Spoustu zpráv či dokumentů z doby před pěti lety již na internetu nedohledáte. Přesněji: lze toho ještě najít dost, ale jen pokud víte, co přesně hledáte. Jenže kdo by se chtěl prohrabávat v archivech, odhalujících velmi nepříjemnou minulost? Věřte, že existují takoví blázni. :)

Kopie článků z novin i přes občasnou horší kvalitu zde zveřejňuji i z toho důvodu, aby bylo zřejmé, že události na nich zachycené se opravdu staly a výroky jsou autentické. Umělá inteligence již dnes dokáže vyrobit falza nerozeznatelná od originálu a někteří rýpalové si vyloženě libují ve zpochybňování všeho, co jim nepotvrdí soudruh google, nebo to nemá certifikát elfů, Evropských hodnot, Demagog cézet či Jana Cempera a Patrika Kořenáře. Nevěřili byste, jak dokáží využít toho, že se citlivé informace z internetu ztrácí a oni na vás mohou vypálit od boku: "To je výmysl, takový citát nelze v ověřených zdrojích dohledat!".

Příprava k velkému globálnímu zlomu

Pokud se chceme dobrat pravdy o tom, co se to tady vlastně před 5 lety dělo, musíme jít k původním zdrojům a sledovat všechny souvislosti. A nenechat se obalamutit předžvýkanými interpretacemi mainstreamu, odpoutávajícími pozornost ve směru nedotknutelné oficiální lži. Covidová plandemie totiž nebyla v žádném případě záležitost jen zdravotnického charakteru. Kdo se pohybuje v prostředí obchodu, ekonomiky a průmyslu, zcela jistě si pamatuje, že silné náznaky, že něco se chystá a cosi velkého se blíží, se objevovaly už v průběhu roku 2019. Situace v globální ekonomice byla značně napjatá a v obchodních vztazích i ve firmách samotných se běžně hovořilo o nadcházejícím roku 2020 jako o roku, kdy má přijít velká krize.

Kdo tehdy sledoval dění pozorně, určitě si vybaví slova ekonomických expertů o tzv. vrtulníkových penězích, tedy penězích "shazovaných z vrtulníku" korporacím, firmám i domácnostem, postiženým ekonomickou recesí. Náznaky lehce pronikaly i do mainstreamu a s blížícím se koncem roku se jejich intenzita zvyšovala (titulky jen namátkou: Další dluhová krize na obzoru? Obavy mají MMF i Světová banka, 1. 5. 2019; Pokud se experti nepletou, pak je krize za dveřmi, 30. 7. 2019; Příští recese zasáhne Evropu tvrději než finanční krize, varují analytici, 19. 11. 2019; Centrální banky jsou v pasti. Pro boj s příští recesí jim nezbývají nástroje, 10. 12. 2019).

Ve stejnou dobu, kdy se světem šíří temná varování před hrozbou krize, pořádá Světové ekonomické fórum (WEF) ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), Univerzitou Johnse Hopkinse a nadací Billa a Melindy Gatesových pandemické cvičení Event 201, (záznam je stále dostupný na YT) jež měla dle slov svých pořadatelů za úkol "simulovat sérii dramatických scénářů a reakcí na hypotetickou, ale vědecky pravděpodobnou pandemii." Je s podivem, že zatímco některými certifikovanými fakt-checkery je WEF označován jako bezvýznamný kroužek nedoceněných ekonomů, nikomu z nich nepřijde divné, proč se jakési ekonomické diskusní fórum účastní simulace zdravotnické pandemie? Odpověď se dozvíme o další půl rok později, kdy uprostřed rozběhlé "pandemie" (dirigované stejnými organizacemi, jako během cvičení) jeho předseda Klaus Schwab sepíše se spoluautorem Thierry Malleretem publikaci Covid-19: Velký reset, v níž si pochvaluje, že rozšíření nakažlivého viru je "obrovskou příležitostí pro spuštění globálního ekonomického resetu a radikální přeměnu světového řádu". K myšlence se okamžitě přihlásí téměř všichni vysocí představitelé vlád z celého světa, z čehož logicky vyplývá, že šlo o náhodnou souhru okolností a myšlenek, nikoli o předem připravený plán.

Ale vraťme se do období začátku roku 2020. V lednu se v médiích začínají objevovat videa a snímky z Číny, ukazující osoby, údajně infikované novým nebezpečným virem, jak padají na ulicích. K nim většinou přibíhají zdravotníci v ochranných oblecích s rouškami, zatímco jiné kolemjdoucí tento smrtelně nakažený nijak neohrožuje. Je zcela jednoznačné, že masivním zveřejňováním těchto prokazatelně inscenovaných snímků lidí, jež kosí smrtelný virus bezprostředně přímo na ulicích, bylo vyvolat celosvětovou paniku.

Stránky různých de-konspirátorů a fact-checkerů o těchto manipulacích kupodivu mlčí, přesto dokonce Česká televize v pořadu De fakto připouští, že mezi záběry z "pandemické hrůzy" s hromadami mrtvol, ležících na čínských ulicích, byly použity naaranžované či falešné snímky. Příkladem je tento post, tvrdící, že jde o děsivé následky šíření viru v ulicích čínského Kantonu, ve skutečnost však zobrazuje uměleckou performanci z německého Frankfurtu z roku 2014. I tak ale reportéři ČT sveřepě trvají na to, že jiné (!) snímky mrtvol na ulicích jsou pravé!

Kdo někdy prodělal zápal plic či jinou nemoc dýchacích cest, dobře ví, že průběh a příznaky onemocnění se neprojevují tak, že si lze pohodlně vykračovat po ulici a zničehonic se v agonii svalit na zem (s úhledně nasazeným respirátorem). Takový člověk je celkově zesláblý tak, že stěží dojde na záchod; pokud by přece jen vyšel ven, postihl ho náhlý záchvat kašle a třeba si i lehl na chodník, rozhodně by sebou nešlehl jako po infarktu. Ačkoli byla "pandemie" celosvětová, z žádné jiné země jsme se nedočkali videí či fotografií byť jediného člověka, jehož by virus napadl přímo na ulici a on padl k zemi jako sťatý. Jediné bizarní momentky tohoto ražení unikly do světa pouze z totalitní Číny, země s tvrdou cenzurou. Zkrátka mediální zázrak. Za dob vlády covidu bude takových zázraků ještě mnoho.

Záhadný virus, který spadl z nebe a nakazil netopýra

Je naprosto bezpředmětné zabývat se tím, zda původcem šíření koronaviru byl netopýr na čínském tržišti, či virus unikl z laboratoře. Jestliže svá prohlášení o původu viru mění i ti, kdo celou "pandemii" řídili a kteří se od začátku tvářili, že mají ve všem jasno, je jisté, že jde o slepou uličku. Svět byl záměrně zahlcen několika rozporuplnými teoriemi, aby byla odpoutána pozornost od skutečných záměrů celé "Operace Covid-19", která by byla uskutečněna bez ohledu na to, zda existoval nějaký netopýr, nebo zda kdosi ve Wuchanu záměrně cosi vypustil. Jednotlivé hypotézy byly zjevně vytvořeny účelově jako krycí příběhy pro zmatení veřejnosti, která se bude dohadovat, kdo může za virus, zatímco jejich životy budou nastálo probíhat v nepřetržitých lockdownech s povinnými hadry na ústech, sledováním a trasováním každého jejich pohybu, každodenním hlášením "bezinfekčnosti" a neustále odsouvanými přísliby "návratu do normálu", pokud se budou chodit (pravidelně a donekonečna) očkovat. Lidem tímto uniká, že probíhající proces jejich zotročení byl připraven dávno před "pandemií", jež je se stala pouze záminkou.

Absurditu kolem hledání "prvního nakaženého" výstižně popsal dr. Ctirad Musil ve svém videokomentáři k reportáži televize Stream. Přesně popisuje průběh událostí poté, co Čína na přelomu roku 2019/2020 nahlásila WHO prvních dvanáct nakažených, na což zdravotnická organizace vůbec nereagovala, neboť 12 nakažených v miliardové Číně nic neznamená. Přesto je Čína obviňována, že nakažené nenahlásila včas, nejlépe ještě dříve, než se nějaký koronavirus objevil. Bizarní je citovaný příběh pacientky z Českého Krumlova, která tvrdí, že už v lednu 2020 měla příznaky podobné koronaviru a v její krvi byly naměřeny vysoké hodnoty protilátek právě vůči tomuto onemocnění. Pokud bychom to brali důsledně, musela se tato pacientka buď nakazit covidem od úplně prvního čínského "pacienta nula", nebo je všechno jinak, a turisté z Číny si naopak virus přenesli od Čechů při návštěvě Českého Krumlova.

Na přelomu ledna a února začínají z Číny proudit šokující zprávy o nucené izolaci obyvatelstva a uzavírání celých měst kvůli rychlému šíření viru a na scéně se objevuje oční lékař (!) se svým příběhem, jak v prosinci 2019 poznal (bez laboratorního vybavení i zázračných PCR-testů), že se u jeho pacientky objevil nový virus podobný SARSu, ale čínská vláda jeho objev zcenzurovala a utajila.

V tu samou dobu u nás vrcholí každoroční epidemie chřipky a ministr zdravotnictví Vojtěch v MF DNES uklidňuje veřejnost, že nějakého koronaviru se vůbec nemusíme obávat, protože chřipka je daleko větší hrozbou. Ještě netuší, že přesně za měsíc, už očividně pod jinými pokyny, začne kvůli covidu zavádět nachlup stejná opatření jako jeho kolegové z totalitní Číny.

Příchod covidu ale přináší daleko více zvratů i skutečných zázraků. Vymaže totiž chřipku nejen z aktuálních zdravotních hrozeb, ale také z historických statistik. Ještě v lednu a únoru 2020 média poctivě zaznamenávají chřipkovou epidemii a hlásí zahlcení praktických lékařů a zvýšenou nemocnost dětí (viz iDnes, zpravodajství ČT) Po březnu 2020 ale chřipka zcela mizí a Státní zdravotní ústav konstatuje, že "v České republice v rámci sítě laboratoří spolupracujících s NRL pro chřipku a nechřipkové respirační viry nebyl v sezoně 2020-2021 zaznamenán jediný pozitivní záchyt viru chřipky." Podle Novinek jde prý o "vedlejší efekt roušek".

A to není vše, neboť iDnes dokonce navzdory vlastnímu zpravodajství z ledna 2020 tvrdí, že "v sezoně 2019-2020 tradiční chřipková epidemie neproběhla"! Proč tedy ten samý Státní zdravotní ústav tvrdí, že "v chřipkové sezoně 2019/2020 bylo do 6. 3. 2020 hlášeno celkem 267 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 55 osob infekci podlehlo"? Měl snad tady někdo halucinace? Proč nám lhal samotný ministr zdravotnictví, když varoval před "chřipkou-zabijákem", která přitom zcela vymizela?

Masové hroby a rakve převážené sem a tam

Od poloviny února se na nás začínají valit další hrůzostrašné zprávy, tentokrát z Itálie: obří nárůst respiračních onemocnění, přetížená zdravotnická střediska, kolaps systému, chybí lůžka na jednotkách intenzivní péče, vyčerpaní lékaři. Oblast severní Itálie patří k nejvíce znečištěným regionům v Evropě (viz článek z roku 2007 nebo třeba 2024 či z kteréhokoli jiného roku) a jeho obyvatelstvo každoročně trpí vysokým počtem plicních onemocnění. Epidemie zde tedy propuká každý rok, z toho důvodu tento region představuje ideální prostor pro spuštění "nového" typu viru a inscenaci "pandemie".

Z pohledu zvenčí je scénář podpořen děsivými obrázky nekonečných řad vojenských náklaďáků s rakvemi plnými mrtvol. Že kýmsi přistavené kamiony nemohly vést mrtvé v takových počtech (to by musela během týdne vymřít čtvrtina Bergama), se dozvídáme až po letech, kdy už to nikoho nezajímá. Úkol byl splněn - vyvolat strach a hysterii, a připravit svět na další dějství.

Zároveň bylo do kostela v Seriate, pochopitelně za mohutné přítomnosti médií, spektakulárně převezeno několik desítek rakví zemřelých ze všech okolních měst (viz galerie zde). Sérii fotografií z kostela v Seriate bude televize i tisk zveřejňovat několikrát v průběhu března, pokaždé s odlišným popisem místa (jednou jako Bergamo, jindy Seriate, pak zase "u Bergama" atd.).

Sociálními sítěmi také proudí podvržené snímky údajně z italských nemocnic, které jsou nuceny z důvodu zahlcení nemocnými covidem vystěhovat těhotné a rodící ženy z porodnic před budovu na mráz. Ve skutečnosti jde o fotografie z Chorvatska po zemětřesení. (Photos of Italy. No More Spaces are Available in Hospitals. #CoronavirusLockdown) Stejně tak jsou záběry rakví z října 2013 s oběťmi tragédie ze Středozemního moře vydávány za oběti koronaviru.

Internetem koluje rovněž snímek z Indie, kdy jsou lidé, jimž se udělalo zle po úniku plynu, vydáváni za oběti covidu. Mediálně psychologická operace pokračuje videozáběry ukládání prázdných rakví "mrtvol po covidu" vězni na ostrově Hart v New Yorku.

Dění v Itálii v našem tisku náležitě dramatizovala svědectví od různých "válečných korespondentů" z epicentra dění. Mladá fronta DNES přinesla zpověď od dobrovolnice Červeného kříže z italské nemocnice "poblíž Bergama" Hanou Šarmanovou, která zde svážela sanitou pacienty s "podezřením" na covid. Dramaticky popisuje, jak všichni okolo umírají, v nemocnicích musí selektovat, kdo přežije, a kdo ne a místní důchodci, kteří pravidelně mastili karty před místním barem, prý do jednoho zemřeli. Odpovědi na přímé otázky ale začínají slovy: "Četla jsem článek s jedním lékařem, který říkal, že na jednotkách intenzivní péče (...) musejí vybírat, koho připojit na přístroje, koho už ne." Dále zase: "Osobně jsem nebyla u nějakého závažnějšího případu, ale kolegové jeli k paní..." atd.

Stejně rychle, jako se zdravotnice ČK v českém tisku objevila, tak rychle zase zmizela. Už jsme se nedověděli, zda ve vymírajícím Bergamu vůbec někdo přežil. V každém případě podobná svědectví připravila vhodnou atmosféru, usnadňující vládám na celém světě zavedení pandemické tyranie s masivním omezením lidských práv a řadou tvrdých represivních opatření, která už dostatečně vyděšená veřejnost ochotně přijala. V březnu bylo vše připraveno ke covidovému převratu. Čekalo nás cosi, co jsme dosud nikdy, dokonce ani v těch nejtemnějších dobách naší historie, v takovém rozsahu nezažili. Ještě nikdy nebyla v "karanténě" celá země, celý svět. Zavírání škol, obchodů, firem, průmyslových provozů, služeb, zákazy pohybu mezi okresy, povolené nákupy jen v určených hodinách, zastavení veškerého společenského života, povinné zakrytí obličeje, distanční odstupy.

Kdo se domníval, že není možné ze dne na den nastolit celosvětovou diktaturu, doslova přes noc si podřídit politiky všech zemí světa, zavřít většinu lidí do domácích vězení pod dohled totální kontroly a zrušit svobodu slova, pohybu, shromažďování i podnikání, poznal v březnu 2020, jak šeredně se mýlil.

Čím více testovaných, tím více nakažených

První, ani ne tak závan, jako spíš vichr nové totality, pocítili lidé na Uničovsku a Litovelsku. Hned v pondělí 16. března 2020 byl celý region na dva týdny neprodyšně uzavřen, vjezdy na dálnicích byly hlídány policií a vlaky touto oblastí jen projížděly. Důvodem karantény bylo 13 pozitivních PCR testů na Litovelsku a 12 na Uničovsku. Jejich obyvatelé tedy doplatili na to, že se příliš testovali. Kdyby se stejně často jako lidé na Uničovsku a Litovelsku testovali Pražáci, buď by se naše hlavní město stalo novým Wuchanem či Bergamem, nebo bojištěm občanské války. Uzavírka celé metropole by byla pochopitelně nemyslitelná, jinak by během lockdownů nemohly probíhat největší kšefty na magistrátu a Dopravním podniku v kauze Dozimetr.

PCR-testy se staly "ideálním" nástrojem pro uvalování lockdownů a karantén na obyvatelstvo celých regionů a států. Jak prohlásil samotný jejich vynálezce Kary Mullis, o vašem zdraví neprozradí vůbec nic, zato mohou díky libovolném znásobení počtu cyklů odebraného vzorku najít "cokoli v čemkoli". Dokonce i v exotickém ovoci a domácích zvířatech.

Místo toho, aby lékaři léčili nemocné, buď za covidu své ordinace zavřeli, nebo pacienty posílali právě na testy.

Vyvolaný strach ze zabijáckého viru a vyžadování negativního PCR-testu při vstupu téměř kamkoliv bylo zárukou, že vyděšení lidé poslušně každý den naklušou k výtěru nosohltanu, aby se mohli "vrátit do normálu". Dlouhé zástupy davů, čekajících v nekonečných řadách na nepříjemné a zdraví ohrožující šťourání jehlicemi až do mozku, aby dostali oficiální potvrzení, zda jsou zdraví, se staly výmluvnými obrazy podrobených lidí ve frontě na vlastní zotročení. V domnění, že absolvováním této procedury získají propustku zpět do "svobodného života", ve skutečnosti každým dnem zvyšovali státní dohled nad svým životem.

V touze nechat otestovat svou poslušnost se mnozí mohli doslova přetrhnout, jako v prosinci 2020 v Ostravě (Frontu na covidové testy v Ostravě rozehnala policie. Lidé brečeli zoufalstvím). 

Jak jinak nazvat stav, kdy lidé (aniž jsou ve výkonu trestu) žádají státní moc o oficiální povolení, aby se mohli o svátcích setkat s vlastními rodiči, než tvrdá totalita?

Jak psaly Novinky/Právo, na testy stály dlouhé fronty dychtivých občanů. Mnozí se svěřovali s tím, že se odhodlali zajít se otestovat z důvodu, že "pociťovali šimrání v nose":

Lidé, které Právo oslovilo během čekání na testování v Praze v Sokolovské ulici, měli často jen mírné příznaky rýmy, přesto se báli, zda to není covid, a to i ti, kteří měli ukončené očkování. Například muž středního věku, jenž pociťoval šimrání v nose, chtěl mít jistotu, že je zdravý kvůli svým malým dětem, které nemohou být očkovány.

K bizarním příběhům kolem PCR-šílenství mohu přispět příběhem kolegy ze zaměstnání. Ten se v průběhu roku 2021 dostal do celkem tří dlouhých karantén. Nejprve byla pozitivně testovaná jeho dcera. Jelikož to bylo v červnu, tedy asi 2 dny poté, co se otevřely školy, celá rodina tvrdla do konce "školního roku" (který se nekonal) doma. V půlce července měla pozitivní test manželka, takže všichni strávili doma dalších 14 dnů. V srpnu "museli" jet na dovolenou do Řecka. On původně nechtěl, ale manželka ho donutila. :) Prý od loňska už rok nikde nebyli, tak musí! Před odjezdem si vytrpěli neustálé běhání po testech, dodatečných kontrolách, vyplňování formulářů, naštěstí všichni negativní. Za 10 dnů se vrátili domů, vše vypadlo v pořádku. O víkendu zašli na poslední povinný test po návratu. Výsledek: druhá dcera, zcela zdravá, ale "pozitivní". Což znamenalo dalších 14 dnů karantény doma. Spočítali jsme, že zcela zdraví lidé z kolegovy rodiny strávili kvůli "pozitivním" testům zhruba 6,5 týdnů v domácí izolaci, nepočítaje v to 10 dnů v Řecku.

V listopadu 2020 zase v Deníku vyšel bombastický příběh o Petrovi z Brna, který projezdil půlku Moravy, než našel místo, kde mu byli ochotni udělat vysněný test. "Bylo mi tak špatně, že jsem byl ochotný jet se nechat otestovat až do Hradce Králové, kde měli volné místo dřív," tvrdí v článku. Když je člověku zle, místo toho, aby ležel doma a léčil se, první co jej napadne, je projet půlku republiky, aby dostal papír s osvědčením, že je pozitivní na virus. Nová doba, kdy covid lidem přeformátoval mozky.

Vlna strachu lidem vymyla mozky

Strach z nákazy, šok z tvrdých omezení a mediální hysterie způsobily ve společnosti totální změnu chování. Charakter této změny přesně definoval německý psycholog Michael Nehls v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem, o němž jsem se rozsáhle zmiňoval v loňském článku z dubna: celá éra covidofašismu byla útokem na lidský mozek ve snaze přepsat původní znalosti, zkušenosti, myšlenky a vzpomínky každého člověka. Dění okolo lockdownů vypadalo na první pohled jako chaos, "zmatky" a "omyly" neschopných politiků. Ve skutečnosti to byl úmysl a součást plánu, protože neustálé změny nařízení a pravidel nutily lidi zvyknout si na novou realitu, a tím ve svém mozku potlačit staré zkušenosti.

Opatření byla záměrně vyhlašována protimluvně, nejasně, navzájem si odporovala a neustále do nich vstupovaly další mocenské orgány a úřady. Jejich zásahy opětovně popíraly předchozí zákazy i příkazy a zaváděly a znovu rušily stanovené tresty. To mělo lidi udržovat v neustálé nejistotě a ve strachu z případných trestů za nedodržení kteréhokoliv z nesrozumitelných opatření, protože nikdo si v takto záměrně nastaveném informačním chaosu nemohl být jistý, zda se nechová nezákonně. I v případě, kdy lidé poslušně dodržovali vše, co se po nich žádalo, druhý den už to nemuselo dostačovat, protože mezitím došlo ke změně nebo zpřísnění (příkladem byly neustále měněné hodiny vyhrazené pro nákup určitých věkových kategorií). Pokud nereagovali dostatečně rychle, mohli být potrestáni za chování, které ještě včera bylo zcela zákonné. Z lidí se pak stávaly vystrašené trosky, ochotné poslechnout na slovo a ještě se navzájem hlídat, zda i ostatní příkazy řádně dodržují.

Incidenty strachem zfanatizovaných rouškařů vůči "nepřizpůsobivým" na sebe nenechaly dlouho čekat. Příslušníci covidových milicí byli schopni udat "nakaženého" člověka za to, že si vyšel z bytu do protější trafiky nebo proto, že "bezdůvodně překročil hranice kraje". Nebo jen za to, že na ulici neměl "správně" nasazenou roušku.

Komu připadá termín covidové milice přehnaný, ať si připomene existenci skupinky hovad se jménem Idioti bez roušek-Hunters, kteří na internetu zveřejňovali snímky lidí bez hadru na hubě. Tyto pak veřejně dehonestovali, udávali a hrozili jim fyzickými útoky. Kdo má Facebook, může si ověřit, že skupinka stále existuje, nyní se však tváří, že šlo jen o recesi (srovnejte s výhružnými videi v článku na Arfa.cz). Snímky osob bez roušek nahradily modrožluté vlajky. Jak jinak. Mimochodem, zaslechli jste někdy, že by někdo z členů skupinky byl vyšetřován či odsouzen jako v případě Tušla, Čermáka, Peterkové a jiných?

Z lidí se ze dne na den po vyhlášení nouzového stavu stala zfanatizovaná zvěř. Hned 19. března byl fyzicky napaden senior u vstupu do prodejny s potravinami v Semilech kvůli tomu, že nevypadal na svůj věk. Jelikož se vydal nakupovat v čase mezi 10. a 12. hodinou, vyhrazenou pro nákupy osob starších 65 let, ostraha prodejny jej fyzicky napadla, neboť se domnívala, že je mladší a nesmí být v těchto hodinách v obchodě přítomen. Na konci března zase napadla skupinka lidí před ostravským obchodem jiného, 74letého seniora za to, že neměl nasazenou roušku: "Skupinka lidí mu nadávala a strkala do něj. Říkal, že jde jen do obchodu pro nejnutnější věci. Žije sám, umřela mu žena, děti nemá. Nemá internet ani mobil, má jen TV a roušku si ušít neumí".

Podobných ústrků zažíval v tomto období snad každý, kdo musel i během lockdownů chodit do práce nebo ven na nákup. Z doslechu i ze svého okolí vím, že různá napadání i pořvávání si dosyta užili i ti, kdo se snažili všechna nesmyslná nařízení až úzkostlivě dodržovat. Jen tento samotný fakt vypovídá o skutečném cíli celé operace covid: více než o ochranu zdraví a "návrat do normálu" šlo o vyvolání strachu a rozeštvávání lidí mezi sebou, očekávajíce pochvalu "shora" za "správné" chování. Té se ale, na rozdíl od skutečně zainteresovaných jedinců, nikdy nedočkali.

Vystrašené nemyslící stádo volá po lynči

Při vzpomínkových orgiích během výročí sametové revoluce často slýcháme silácké řeči, že lidé by již nikdy nedopustili návrat totalitních poměrů, s omezováním osobních svobod, zákazy pohybu, dohledem tajné policie a tvrdými zásahy vůči oponentům. Všichni odhodlaně tvrdí, že v případě ohrožení těchto svobod a sebemenších náznacích příkoří, umlčování či brutálního napadání, by se hlasitě postavili za práva druhých. Během covidu měli ideální příležitost svá slova naplnit. Jak to dopadlo?

Ze všech případů brutálních zásahů policie vůči lidem, kteří si odmítali nasadit roušku (kdo by ještě před rokem tušil, že cosi takového bude na úrovni hrdelního zločinu?), byl tím asi nejvíce mediálně známým zásah strážníků z Uherského Hradiště vůči muži s tříletým dítětem. Muž právě opouštěl obchod, v němž měl roušku nasazenu a sundal si jen na okamžik, kdy vycházel s dítětem na ulici směrem k autu. Policisté muže zaklekli a plačícího tříletého syna nechali na ulici, kde se jej ujala prodavačka z vedlejší pekárny.

Níže uvádím reakce "spořádaných občanů", posbíraných pod videem ze zákroku a několika dalších "diskusních" žump. Pokud by se někteří přispěvatelé v následujících citátech poznali a dožadovali se uvedení plného jména s přiznáním autorství, dejte vědět, rád doplním. :)

• Dostal co zasloužil, za mně ještě málo.
• Ještě mu měli dát aspoň 20 tisíc pokuty, ne se mu omlouvat. Dýchat může z okna doma.
• Odmítl-li prokázat totožnost, odmítl-li vládní nařízení (nasazení respirátoru), nikdo by se s ním nepáral nikde na světě. Na zemi s klepety měl být po dvou minutách. (...) A že si darebák vede jako rukojmí dítě, ho neomlouvá. Dítě je pak samozřejmě předáno sociálním pracovníkům k dalšímu postupu. Zákrok policie byl adekvátní a poměrně mírný, vzhledem k drzosti a provokativnosti zadrženého.
• Měl si dát roušku, a ne si hrát na hrdinu.
• Naprosto nezodpovědný otec, který místo toho, aby šel synovy (!) příkladem, tak ho použil jako štít. Stačilo, aby se otec choval tak, jak měl a nic by se z toho nestalo. Co si chtěl dokázat? Je to jeho vina.
• Já si radši tu roušku nasadím a mám svatej klid.
• Je jasně nařízeno, že v zastavěné zóně se musí nosit roušky, bez ohledu na to, jestli je ulice plná lidí, nebo tam není ani noha. Kdo chce být za hrdinu, ať to nedodržuje, ale ať pak počítá s následky.
• Já na jeho místě si roušku nasadím a za rohem sundám, nechápu proč z toho dělat drama.
• Pán se choval, jak se choval. Chtěl být svobodný a jak dopadl. Každý sám strůjcem svého štěstí.
• Arogant, dostal co měl. Strážníkům odměnu.
• Nás, kteří respektují pravidla, je naštěstí mnohem více, než vás "odmítačů" roušek.
• Kdyby ho třeba jenom postavili ke zdi a dali mu pouta, ale když je u toho 3leté dítě...

Hrdinové z internetu tedy mají jasno: může si za to sám, nedodržuje nařízení jako my ostatní; jak si může dovolit svobodně dýchat na ulici, když nařízení to zakazuje ("zákon je zákon"), co si chtěl dokazovat? Chtěl svobodu, tak tady ji má! Měli mu pořádně naložit a syna ať mu odebere sociálka. Ať pozná následky, když se nedokáže podřídit!

Nakažených je příliš málo, musíme vyměnit graf!

Během celého období covidokracie nás v médiích provázel každodenní ranní rituál: místo hlášení teploty, tlaku vzduchu a rosného bodu jsme se každý den v 8 ráno dovídali vylosovaná čísla nakažených v loterii PCR-testů. Zveřejněné číslo poté celý den běželo jako hlavní zpráva dne ve všech sdělovacích prostředcích, provázející komentáři a analýzami politiků, zdravotníků, hysteriků, psychopatů i youtuberů. Znudění jedinci, zavření doma v lockdownech na podpoře od státu, měli hned plno energie sypat do internetových diskusních fór nadávky na nezodpovědná individua, která mají na svědomí neustávající růst nakažených a kvůli nimž se nikdy nevrátíme do normálu.

S čísly bylo nakládáno vždy pečlivě a dbalo se na to, aby byla každý den správná. Pokud náhodou počty nakažených nabraly prudce klesající tendenci a schylovalo se k rozvolnění, otevření škol, firem, obchodů i restaurací, patřičně se upravily. Přesně to se stalo na konci září 2020, kdy počet nakažených den ode dne klesal a vypadalo to příliš nadějně. Ovšem co se nestalo: Prvního říjnového rána najednou v osm ráno naprosté ticho, dychtivému národu nebyla poskytnuta aktuální čísla! Povšimly si toho i velké deníky a nejčtenější servery, které až do 10. hodiny neměly o čem psát! Podle šéfa statistických koronamanipulací Duška vypadl server. Porucha jako na zavolanou. Nová čísla se objevila až s několikahodinovým zpožděním a světe div se, po několika dnech poklesu náhle došlo k prudkému nárůstu nakažených!

Ještě téhož dopoledne vystoupil premiér Babiš a dramatickým tónem oznámil, že "čísla nejsou dobrá", bude nutné znovu přistoupit k tvrdým opatřením a zavést nový lockdown. Krásně sehrané. Pokračování covidového divadla byl zachráněno! Ani server už od té doby nedělal potíže. Ještě párkrát bylo nutné vyměnit "lživý" graf (ukazoval příliš nízký podíl nakažených) za "správný", ale jinak vše jelo dle zadaných not. Řídit statistiky v době covidu je holt těžká politika.

Jakým způsobem se do statistik nalévala čísla "nakažených" a hospitalizovaných, podal pádný důkaz Pavel Hlávka ze Svobodného vysílače ve své fenomenální, ale zároveň velice smutné reportáži, kterou pořídil během hospitalizace své matky v plzeňské nemocnici. Mimo samotného popisu neuvěřitelných peripetií s léčbou a ignorance většiny lékařů a personálu nemocnice, kteří jako by vypadli z Kafkova Zámku, se Hlávkovi podařilo především odhalit skutečný stav "zahlcených" nemocnic v době největší mediální hysterie. Během procházení nemocniční budovy se dává do řeči s pacientem, který zde byl přivezen "na léčení", ale jelikož byl pozitivně testován na covid, byl umístěn do covidového oddělení. Jelikož byl Pavel Hlávka za svou reportáž odsouzen za "šíření poplašné zprávy" a pomluvu, byla jeho reportáž z YT pochopitelně smazána, v audioverzi je stále dostupná na Svobodném vysílači.

Rozdělování rodin a umírání starých rodičů v izolacích nemocnic a domovech důchodců bez možnosti vidět se s vlastní rodinou byl jedním z nejtragičtějších jevů období covidismu. Nikdo mně nevymluví, že to nebyl záměr. Tvářit se, že to byl jakýsi nešťastný "vedlejší efekt" pandemických opatření a zároveň držet nejvíce zdravotně ohroženou věkovou skupinu občanů v totální izolaci, neustále udržovanou ve strachu pod přívalem děsivých zpráv z televize a každodenním špejlováním v nose (proč, když byli izolováni?), není alibismus, ale naprostá prasárna. Kdo se nesměl vidět s vlastními rodiči několik měsíců před jejich smrtí, ví, o čem mluvím.

Že nešlo ani tak o náhodu, ale o záměrné rozdělování uvnitř rodin, svědčí úmysl britské policie rozhánět rodinné sešlosti během vánočních svátků. Tedy nikoliv v domovech seniorů, ale přímo v rodinách! Bizarní příběhy o tom, jak kdesi v Portugalsku mohli příbuzní vídat své rodiče v pečovatelských domech na plošině jeřábu, který je vyzvedl až k oknu balkónu, budou snad jednou uvedeny v historických studiích jako doklad o době totalitně-imbecilního covidismu.

Ještě lepším příkladem nástupu nové totality byla takzvaná "setkávací místnost", tedy jakási návštěvní komora ve stylu neprodyšných vězeňských prostor. V některých domovech a institucích jste mohli své milované rodiče vidět přes sklo a hlásič, jako by se jednalo o vězně odsouzené na doživotí. Více reálné než symbolické to už asi být nemohlo. Snad nemůže být náhoda, že tyto místnosti tak silně připomínají prostory, v nichž se příbuzní setkávají s vězeňskými odsouzenci. Horší je uvědomit si, že v době covidu jsme byli těmi vězni my všichni, na obou stranách přepážky.

Kdo stále nevěří, že jedním z cílů covidové tyranie bylo poštvat mladou a starší generaci proti sobě, ať si přečte, co se přihodilo ve Španělsku při převozu seniorů z domova důchodců do nového městského ubytování: "Zhruba padesátka lidí v městě La Línea de la Concepción ve středu zahradila cestu autobusu převážející seniory z domova důchodců, kde propukla nákaza koronavirem. Na autobus házeli kameny a následně oblehli nový domov, kde byli důchodci ubytováni. Dle listu La Vanguardia, který o případu informoval, skupina mužů zablokovala silnici auty a zapálila několik kontejnerů. Na autobus s důchodci házeli kameny a pokřikovali, že nakažené nechtějí."

Lidé musí dostat strach o své blízké. Pak se podvolí

Věčná a nehynoucí zásluha na nastolení covidové totality patří sdělovacím prostředkům a jejich obětavým zaměstnancům. Bez jejich přispění by se žádná pandemie nikdy nekonala. Právě díky nim jsme se v březnu 2020 probudili do zcela jiného světa, než jsme žili ještě v únoru. Do světa povinného zakrývání obličeje, zákazů setkávání s rodinou a blízkými, distančních odstupů, povinných izolací, zavírání škol a úřadů, státem nařízených uzavírek malých a středních firem a zákazu výkonu práce, trasování našeho pohybu, zásahů do soukromí, špiclování a policejního teroru, to vše za nevídaného zadlužování států a kýmsi projektovaného rozhazování "vrtulníkových" peněz, o němž byla řeč v úvodu. Kdyby našim novinářům v únoru 2020 kdosi řekl, že za pár týdnů budou na celém světě zrušena téměř všechna práva, včetně svobod pohybu a podnikání, přičemž oni to budou nadšeně a nekriticky podporovat, s hurónským smíchem by plácali cosi o paranoidních bludech a konspiracích a zapřísahali by se, že cosi takového by nikdy nedopustili.

Jak by mohly všechny státy světa najednou zastavit své ekonomiky? Zbláznili jste se? To přece nejde, znamenalo by to finanční kolaps! A že by stát nařídil uzavření všech malých firem a zakázal živnostníkům vykonávat svou práci, aby nemohli uživit své rodiny? Nemožné, tohle dělaly v dávných dobách jen bídné totalitní režimy. My přece žijeme ve svobodné, demokratické zemi, v té není nic podobného přípustné. A chodit v rozestupech s maskami na obličejích? Chodit povinně každý den před dozorující státní orgán prokazovat svou "bezinfekčnost"? Takhle by se nikomu nemohlo povést zotročit náš svobodomyslný národ! Naše práva a svobody bychom si dobrovolně nikdy nenechali vzít.

Pokud měli dříve novináři nějaké vlastní postoje a zásady (nebo je aspoň předstírali), v okamžiku vyhlášení "pandemie" je všechny s naprostou lehkostí zavrhli. V pravém světle se ukázalo, že naprostá většina presstitutů jsou ulhaní a licoměrní oportunisté. Kdo to o nich nevěděl dříve, mohl si to během "covidu" nechat písemně potvrzovat doslova každý den. Celá ta novinářská hra na "pravicovou" a "levicovou" orientaci se ukázala jako jedna velká faleš, neboť všichni se spojili do jednoho totožného proudu covidofanatismu, spočívající v jednostranném papouškování příkazů a rozkazů moci a vytrvalém peskování jakékoli známky kritiky nebo odporu.

Rádoby "pravicoví" novináři do nás 30 let hustili poučky o nezadatelných lidských právech, volném trhu, svobodě slova a svobodě podnikání, načež se z nich po březnu 2020 stanou ti nejhorlivější příznivci covidových zákazů a omezování osobních svobod; nadšeně aplaudují těžkooděncům, provádějícím razie vůči malým podnikatelům, kteří si během lockdownů dovolili otevřít svou živnost.

Rádoby "levicoví" novináři, jenž se navenek zastávali "obyčejných lidí" neboli "lidí práce", běžných zaměstnanců, chudých či sociálně slabých, náhle po březnu 2020 volají po tvrdých trestech vůči těm, kteří si někde nestihli včas nasadit roušku, žádají likvidační pokuty za jakékoliv porušení karantény a okamžité propuštění všech zaměstnanců, kteří se odmítnou očkovat. Ve svých příspěvcích doslova řvou, že s těmito lidmi bychom neměli mít slitování.

Jak se vlastně liší novinařina v liberálně-demokratických poměrech, od propagandy totalitního režimu, když osazenstvo obou nejraději pochoduje v jednotném rytmu státních nařízení a rozkazují lidem, kam smějí, či nesmějí chodit, hrozí tvrdými tresty všem odpůrcům, zakazují se stýkat s vlastní rodinou a blízkými a udržují celý národ ve strachu? Během "covidu" vypadala všechna média tak, jako by se do jednoho spojil protektorátní i bolševický tisk. Bylo v něm všechno, co si lze představit pod pojmem totalitní média: neustávající burcování národa k poslušnosti, palcové titulky s výzvami k tvrdým lockdownům, čistkám a vyhazovům nepřizpůsobivých ze zaměstnání, návody jak se vypořádat se s odpůrci režimu, volání po exemplárních trestech pro každého, kdo projeví odpor, zastrašování obyčejných lidí, pokud by se náhodou chtěli přidat k odmítačům nových pořádků i neskrývanou cenzuru. Nechybělo ani nálepkování kritiků jako diverzantů a záškodníků, na které je potřeba vzít bič, odebrat jim volební právo nebo občanku.

Byla by škoda, aby se na ty největší sprostoty režimních presstitutů, politiků, lékařů i vědců z doby "covidu" zapomnělo. A tak si některé z nich zaznamenejme do historických (k)análů:

• "Na programu je přesvědčit ty, kdo se sami o sebe nebojí, aby dostali strach o své blízké." (komentátor Josef Koukal, deník Právo)
• "Chceme-li co nejméně covidu a život bez lockdownů, je nezbytně nutné znevýhodnit neočkované. Znevýhodnění by mělo být tak brutální, aby kvíleli bolestí." (komentátor slovenského deníku SME Peter Schutz, 4. 6. 2021)
• "Na neočkovance se nedá jít pouze cukrem, ale třeba i pořádně dlouhý bič... neočkovaní by měli kvičet jako prasata na jatkách… Když hlavní proud rozumuje, jak neočkované pořádně diskriminovat, aby je zvýšený diskomfort dotlačil pod jehlu, není jasné, co brání říci, že [ti, kdo mají jiný názor na očkování] nejsou lidé, ale dobytek, protože jen jejich bezohlednost a telecí IQ budou příčinou, že v září/říjnu/listopadu na mě stát uvalí zákaz vycházení." Opět Peter Schutz, deník SME 2. 7. 2021

• "Víkendový vpád policistů a hygieniků do nočních klubů se neobešel bez kritické odezvy. (...) Zaráží však, jak jsme hákliví i na banální kontrolu dodržování vládních opatření. (myšleny razie těžkooděnců v restauracích)" (komentátor Lukáš Jelínek, deník Právo 21. 7. 2021)
• "Nenašlapuje kabinet příliš opatrně? Není čas zavelet k důležitějším kontrolám certifikátů tam, kam by se lidé bez nich neměli dostat - počínaje koupališti, či kiny a konče hospodami nebo bary?" (tentýž autor)
• "Lidé se musejí chtít podvolit." (mezititulek článku autora Michala Bernátha z Lidových novin, mylně připisovaný Martinu Kupkovi z ODS 4. 12. 2021)
• "Od domluv [neočkovaným] je třeba přejít k udělování pokut" (poslanec STAN a pozdější ministr vnitra Vít Rakušan, Lidové noviny 4. 12. 2021)
• "Čelíme bezprecedentním útokům dezinformátorů a zločinců, kteří záměrně šíří lživá videa a lživá tvrzení o očkování. Protiočkovací aktivisté a odmítači očkování nás svým sobectvím, narcismem a iracionalitou připravují o základy naší prosperity. Ti, kdo se nechtějí podílet na společném úsilí k překonání epidemie pomocí očkování, se sami vylučují ze slušné společnosti. (...) Třeba v Austrálii s nimi skoncovali hned zpočátku, dezinformační kampaně začali okamžitě postihovat. Když byl lockdown, do ulic napochodovala armáda s policií a vynutily si dodržování pravidel právního státu. Kdyby inciativa 'Chcípl mozek' uspořádala tu svou nedělní demonstraci v Austrálii na nábřeží vedle opery v Sydney, spláchli by je tam vodními děly do moře." (molekulární biolog Peter Šebo v rozhovoru pro Lidové noviny 4. 12. 2021)
• "Mám radost, protože jsem se vsadila s kamarádkou, že lockdown vyhlášen bude, a vyhrála jsem šampaňské!" (Politoložka Anna Durnová po vyhlášení celostátního lockdownu v Rakousku, Polední publicistika Radiožurnálu, 22. 11. 2021)
• "Ty houfy těch lidí v Praze na Náplavce, bez roušek a s chlastem, jsou určitě ze stejné domácnosti, že? Doprdele, vy se nebojíte o vaše zdraví? Já jsem mladej člověk a Covid se na mně docela vyřádil a i teď po karanténě mám kašel a čekám, až mi mozek vystřelí z hlavy. (...) A já se ptám, pane ministře Hamáčku, kde je Policie ČR a proč to neřeší? Proč tu Náplavku jednoduše nezavřela? Venkovní chlastání je přednější než zdraví lidí?" (redaktor ČRo Radiožurnálu Jiří Štefl udává policii lidi za to, že si dovolí procházet se venku, bavit se a společně popíjet)
• "Antivaxeři jsou nenávistná menšina, která akcentuje zvrhlou osobní svobodu namísto společenské solidarity." (politolog Nikola Schmidt, Lidové noviny 10. 12. 2021)
• "Jsme v situaci, kdy individuální lidská práva musí určitým způsobem ustoupit do pozadí. Před zavedením povinného očkování by státní moc měla nejprve zvážit různé 'alternativy' (sic!), jako je znevýhodnění neočkovaných, ale kdyby se najednou polovina populace zbláznila a začala demonstrovat, měl by už následný krok patřit bezpečnostním složkám státu". "Filosof" a "etik" David Černý v pořadu 90' na ČT24

• "Očkování se po mnohem slabším přitvrzení začalo rozbíhat znovu i v Česku. Je třeba neubírat, ale ještě přitvrdit." (komentátor Luboš Palata, Deník 9. 11. 2021)
• "Očkování proti koronaviru by mělo být povinností. Každý, kdo se může nechat očkovat, by se měl nechat, a to co nejdříve. A stát by měl vyvinout tlak na to, aby tomu tak bylo. (...) A tady musí přijít demokratický stát a odpovědné zvýhodnit a nezodpovědné znevýhodnit." (tentýž autor, Deník 7. 7. 2021)
• "Takto ich budeme dávať dole z bežného života, budú chodiť zarúškovaní, náhubky budú mať, nebudú môcť cestovať, a ja sa budem z toho tešiť. Všetkých, čo sa nechcú zaočkovať proti covidu, pošleme do rozvojových krajín". (vědec a výrobce PCR testů Pavol Čekan)
• "[Neočkovaná] skupina obyvatelstva představuje nebezpečí nejen pro sebe, ale i pro své okolí. Objevují se bizarní nápady, že odmítače stát nažene do očkovacích center tím, že je jednoduše uplatí. (...) Jenže tento typ lidí by za ochotu nechat se naočkovat chtěl čím dál víc. (...) S tím bych jako daňový poplatník souhlasil, ale pod podmínkou, že by takovému člověku byl následně odebrán občanský průkaz, což by mu znemožnilo jít k volbám." (István Léko, komentátor Lidových novin 10. 7. 2021)
• "Pakliže to [vláda] neumí [přesvědčit obyvatelstvo, aby se šlo očkovat], měla by alespoň dát pokyn, aby narušitelé vládních nařízení byli zadrženi a pokutováni vysokou částkou." (komentátorka Kateřina Perknerová v komentáři s názvem Když nepomáhá cukr, je třeba použít bič, Deník 13. 1. 2021)

Informační teror, děs a hrůza - exkluzivně 24/7 jen pro vás!

Míra servility k moci, lhaní a manipulací médií překonala po březnu 2020 všechny měřitelné meze. I letmé sledování covidového zpravodajství mohlo člověka bez přehánění dovést k šílenství. Jelikož většina národa vesměs seděla v tom období doma u televize, je nasnadě, že se to muselo odrazit na zhysterizované atmosféře. Dr. Joost Meerloo tento stav nazval menticída - systematická snaha rozložit a zničit hodnotový systém a morálku člověka použitím psychického nátlaku s cílem dosáhnout radikální změny jeho myšlení a jednání:

"Neustálý strach a společenské napětí jsou historicky nejznámějšími nástroji na vyvolání společenské menticídy. Lidé, kteří podlehli vymývání mozků, žijí jako v tranzu, opakujíce slova, fráze, hesla, které do nich nahrál kdosi jiný."

Jako bych slyšel a viděl masy lidí okolo, kteří tehdy dokola opakovali hesla, fráze a lži, které do nich nahrála média - hesla o rouškách, vakcíně, lockdownech, nutnosti omezit naše svobody...

Mimo nepřetržitého chrlení čísel "nakažených" a mrtvých se na nás valily výhrůžky tvrdými tresty za nedodržování opatření, varování mluvících hlav "expertů", to vše za nevídané servility poddajných novinářů. Kdo byl "nucen" sledovat televizi, nemohl před covidovým výplachem mozku uniknout ani na vteřinu. Každá volná chvilka ve vysílání byla vyplněna koronavirovým běsněním.

Pokud jste pozorně sledovali Českou televizi a nestačilo vám celodenní strašení, zakončené večerní tříčtvrtěhodinovkou Událostí ČT s tím samým obsahem, čekala vás ještě poté pětiminutovka intenzivního výplachu mozku v relaci Epicentrum ČT24 s burcující znělkou, v níž se v rychlém sledu střídají hrůzostrašné záběry houkajících sanitek, hasičů, zdravotníků v ochranných oblecích, vyděšených lidí s tyčinkami v nose, připravenými lůžky v nemocnicích, seniorů zavřených v lockdownech a hromadným rozstřikem dezinfekce.

Jestliže vám to bylo za celý den málo, Piskala se Stachem vám ještě jednou zrekapitulovali to samé, co do vás nalévali celý den: čísla nakažených, kolabující nemocnice, platné zákazy, příkazy a tresty za jejich porušení, apely k testování a očkování. Navrch vás ještě pokárají, že si špatně myjete ruce. Česká televize vás uléčí k smrti.

Kdo si chce ještě jednou přivodit mozkovou paralýzu covido-informačním terorem, tomu vřele doporučuji reportáž ČT o pandemické katastrofě s masovým vymíráním obyvatelstva Brazílie s patřičně hysterickým úvodem moderátora. Dozvíte se, že v největší jihoamerické zemi se epidemie vymkla kontrole, Brazílie eviduje rekordní počty mrtvých, situace se neustále zhoršuje, nemocnice jsou na hraně kapacit, chybí jim lůžka i přístroje, pacienti leží po nemocničních chodbách, denně umírají statisíce mrtvých, márnice nestíhají, chybí rakve, kopou se masové hroby, na obrazovce vidíme obrázky obřích pohřebišť... Hezké dobré ráno s víkendovým zpravodajstvím České televize - ale jen pro silné povahy.

Dejte těm parazitům a šmelinářům pořádný flastr!

V době nejtvrdších uzávěr do médií sem tam pronikaly nářky malých podnikatelů a řemeslníků, kteří si stěžovali, že nesmí otevřít, zatímco velké řetězce mohou fungovat dál. Tyto hlasy však byly okamžitě srovnány "do latě" stylem Držte huby a opovažte se jít pracovat, jinak ten virus neporazíme! Vynikal v tom zejména tehdejší ministr průmyslu Havlíček, který si ve své knihovně vystavil Schwabův Mein Kampf - Velký reset, jehož autor si tak pochvaloval, že díky lockdownům mnoho malých živnostníků nepřežije.

• "Budeme dostatečně důrazně vymáhat dodržování pravidel. A když se uvidí, že to někdo nedodržuje, tak končí doba, kdy se nám smály restaurace, kterým jsme zakázali otevřít a ony si vesele prodávaly dál. Dostanou takový flastr, že se jim z toho srolují ponožky". (ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček za ANO, Právo 28. 2. 2021)

Zákaz prodeje malými živnostníky měly také své zuřivé zastánce mezi novináři z korporátních médií, kteří na to šli citovým vydíráním:

• "Řekněte všem vdovám, vdovcům a polosirotkům, kterým umřeli rodiče na covid: Otevřít farmářské trhy je důležitější než chránit zdraví vaší mámy a vašeho táty. Právo prodávat jablka a nakupovat klobásy je důležitější než ochrana zdraví a života." (komentátor Lidových novin Petr Kamberský)

Ilegální kadeřnictví a chození v rouškách ve vlastním bytě

Deník tisk se v době covidu změnil v přehlídku totálních absurdit a debilit, z nichž mnohé byste čekali spíše v nějakém komediálním seriálu nebo humoristickém časopise. Jenomže toto byla bohužel tvrdá realita. Jako třeba zpráva z 27. dubna 2020, v níž německá policie informuje o dopadení ilegálních kadeřníků. Píše se zde, že ve chvíli dopadení tam "právě lidem upravovali účes" a ilegální salony byly "profesionálně vedeny". Kdyby šlo o dealery drog nebo o skupinu převaděčů migrantů, snad by nebylo tak zle; ale když v době lockdownů zrovna někoho češete nebo mu stříháte vlasy, nemůžete čekat nic jiného, než policejní těžkooděnce a pořádný flastr.

Na kadeřníky mělo covidové gestapo obzvlášť spadeno. Během lockdownu musely být veškerá holičství a salony uzavřeny, po rozvolnění v květnu 2020 směli kadeřníci pracovat jen v uzavřeném ochranném oděvu se štíty, čímž jejich práci přenesli do rizikových kategorií na úroveň svářečů, hutníků, dřevorubců nebo manipulantů s radioaktivním či biologickým odpadem. Podle jednoho z hlavních covidfašistů Maďara si na to prostě mají zvykat.

Na nový normál si ale měli zvykat i jiní. Stejně tak lidé, označení hygienou za "nakažené", že budou i doma mezi vlastními rodinnými příslušníky běhat s rouškami. A pokud nebudou poslouchat a posedávat v hospodě, ať se připraví na to, že se s nimi bude zacházet jako s těmi největšími kriminálníky (viz Zásahovka s beranidlem ukončila večírek v centru Českých Budějovic "Okolo čtvrt na 10 nám policie začala mlátit beranidlem do skla. Po tom, co jsme slyšeli padání střepů, jsme šli dveře odemknout. Vtrhlo do podniku asi 15 policistů, dál zhruba 15 členů zásahové jednotky se samopaly a zadrželi přes 20 našich známých, kteří zde slavili narozeniny. Všechny nechali přes půl hodiny stát s rukama nad hlavou, jako kdyby to byli drogoví dealeři nebo vrazi.")

Ať už při sledování televize, čtení denního tisku, poslechu rozhlasu nebo projíždění internetu, musel normálně uvažující člověk nabýt dojmu, že se ocitl ve fantasmagorickém světě, kde přestala platit logika a lidé okolo vás se přitom tváří, že všechno je v naprostém pořádku. Na titulních stranách novin se začaly objevovat rozhovory s youtubery (!), kteří se vší vážností radili vládě, kdy má zavřít lidi do lockdownů, jak má stát koordinovat testování a očkování, kdy zastavit ekonomiku státu a jaké tresty má nasolit těm neposlušným.

Jednou ze vzešlých "covidových celebrit" byl "motivační kouč" (nyní honosně prezentován jako datový vědec) Petr Ludwig, který údajně už v březnu 2020 dostal nápad zavést povinné roušky, za což dostal pěknou odměnu z amerického grantového programu. Kým byl pro svou roli vybrán tedy víme. Jinak si těžko lze představit, že jediným člověkem na celém světě, jehož napadlo nosit roušky, byl zrovna youtuber z Prahy.

Z obyčejného "mentálního influencera" se tak stala autorita, která ze stránek tisku i z pódií na demonstracích diktovala národu, ať sedí doma a nevychází z bytu, jinak ten virus neporazíme. Aby svým slovům dodal patřičnou váhu, sám odcestoval (jistě s velkým sebezapřením) do Dubaje.

Mimo zrozených celebrit typu Ludwiga se v hlavních médiích neustále jako na orloji točily stejné "spolehlivé" tváře. Stálá ekipa ve složení Prymula, Chlíbek, Maďar, Konvalinka, Smejkal, Hořejší, Kubek, Flegr, Tachezy, Hel, Kulveit, Levínský, Trnka nebo Grubhoffer se před zraky národa objevovala častěji, než kdysi generální tajemníci SSSR a ČSSR ve vysílání komunistické televize. I bez zapnutého zvuku bylo možné dedukovat, o čem hovoří, protože mleli pořád jedno a to samé: epidemická situace se zhoršuje, hrozí nárůst případů nakažených, je třeba přitvrdit opatření, izolovat rizikové jedince, nosit ochranu dýchacích cest, okamžitě se jít očkovat, vakcíny jsou naprosto spolehlivé, v případě poklesu očkovaných přijde kolaps zdravotnictví, nemocnicím chybí lůžka a personál je na pokraji sil... atd. atd.

Pokud si některý redaktor dovolil pozvat k rozhovoru kohokoliv "neprověřeného", který nedržel jednotnou covido-očkovací linii, pořádně to schytal. Tak tomu bylo v případě redaktorky ostravského rozhlasu Evy Panošové po rozhovoru s internistou Radanem Gocálem na ČRo Ostrava. Ten si totiž dovolil upozornit na americký systém VAERS, který shromažďuje hlášení o negativních reakcích na vakcíny, hovořil také o konkrétních následcích. Na "nedovolené myšlenky", které v pořadu zazněly, si postěžoval novinář Gibiš i epidemiolog Maďar a vedení rozhlasu okamžitě podávalo nahoru servilní hlášení:

"Vedení ČRo Ostrava to samozřejmě řeší, vedeme interní řízení s moderátorkou kvůli porušení Kodexu ČRo a zpřísňujeme nastavená pravidla tak, aby se podobně nevyvážené pořady už nemohly opakovat," tak reagoval ostravský pracovník ČRo, Richard Piskala v návaznosti na stížnost epidemiologa Rastislava Maďara, Vojtěcha Gibiše a dalších na rozhovor editorky ČRo Ostrava Evy Panošové s internistou Radanem Gocálem."

Byla by škoda, kdyby se jména udavačů zapomenuta a přehlédnuta, a tak je pro jistotu vyvěsíme na nástěnku hanby ještě jednou:

• Vojtěch Gibiš, novinář
• Rastislav Maďar, epidemiolog

Kdo chybí, ať se přihlásí, dodatečně doplním. :)

V žádném jiném období po Listopadu 1989 jsme se nesetkali s tak silnou cenzurou a vlnou represí, jako v covidismu. Za své postoje přicházeli lidé o práci, jako např. Lenka Tarabová po demonstraci, na níž se dostavila se žlutou židovskou hvězdou na klopě s nápisem Neočkovaný. Cenzura byla navíc zcela neskrývaná a veřejně přiznaná, angažovaní covidisté se přímo chlubili tím, že kritikům znemožnili vystoupit v televizi, že jiného nahlásili na internetu, dalšího zabannovali nebo pomohli zrušit jeho blog. Mezi cenzurovanými byli i význační lékaři s epidemiologičtí specialisté. Hlasy opozice byly umlčovány bez ohledu na odbornost diskutujícího a sledovanost jeho příspěvků, což bývalo v médiích vždy hlavním kritériem, bez ohledu na kvalitu. Tentokrát to kupodivu neplatilo a mainstreamová média rušila blogy o statisících sledujících. O své platformy přišli například doktor Jan Hnízdil, právnička Zwyrtek-Hamplová nebo režisér Jan Tománek na Slovensku lékař Bukovský, z nezávislých bloggerek například Nikola Bornová na iDnes. Nezmiňuji další umlčené lékaře a vědce, jinak by byl seznam nekonečný.

O svůj facebookový účet s dosahem několik set tisíc sledujících denně přišel i poslanec Lubomír Volný, který byl spolu s Marianem Bojkem jedinými politiky v Parlamentu, kteří skutečně bojovali proti covidové totalitě. Občas sice můžete zaslechnout i jiné opožděné generály po bitvě, kteří suverénně tvrdí, že to byli oni, kdo se jako jediní postavili represím, ale vězte, že jak o tom umí hezky mluvit, tak za celou dobu proti covidfašismu nehnuli ani prstem.

Anticovidoví diverzanti a záškodníci aneb Ztroskotanci a samozvanci

Tzv. "standardní" novinářská produkce během covidové éry vyvolávala dojem, že lidé v redakcích hromadně propadli halucinogenním drogám. Neustálými represemi podmanění novináři si doslova začali své otroctví pochvalovat: Náhubek, který museli už dva roky povinně nosit, si tak oblíbili, že jim nezbylo nic jiného, než "vědecky" zdůvodnit, jak vlastně prospívá jejich kráse. V článku Nasazená rouška na obličeji dělá lidi atraktivnějšími se píše, že "ještě před dvěma lety by si asi málokdo pomyslel, že se roušky a respirátory stanou prakticky každodenní potřebou. Pandemie však změnila zavedené pořádky a dnes je obličejová maska k vidění doslova na každém rohu. Nyní se zdá, že kromě ochrany dýchacích cest má rouška i další benefit. Jak totiž zjistili výzkumníci z univerzity v Cardiffu, rouška dělá lidi atraktivnějšími."

Žít se zacpanými ústy a nemoci volně dýchat přináší samé výhody! Až budou sledovací aplikace, kamery ve všech prostorech vašeho bytu a pouta, případně vězeňské náramky a čipy "každodenní potřebou" režimem zotročeného jedince, vzpomeňte si na radostný článek z Novinek.

Další výtvory novinářské, resp. společenské a vědecké "elity" jen namátkou:

• "Snad nebude pro nikoho tak těžké vydržet následující tři týdny v lockdownu, abychom se mohli brzy svobodně nadechnout. Přece si to nezkazíme." / "Máme před sebou několik týdnů, kdy zbývá na nás, zda se nakazíme, nebo ne." / "Ještě pár měsíců buďme trpěliví." (sled příspěvků komentátora deníku Právo Josefa Koukala v posloupnosti, jak se čase posouvala doba trvání lockdownů ze dvou týdnů ke "zploštění křivky nakažených" až po několikaměsíční tvrdé uzavírky)
• "Prostě a jednoduše: 20 tisíc lidí nakažených po podání první dávky vakcíny není důkaz nefunkčnosti vakcín. Naopak, je to důkaz toho, že vakcíny fungují." (Stanislav Šulc, Deník 3. 7. 2021)
• "Od politiků odprava doleva by mělo zaznít, že oklešťovat občanské svobody nemíní a momentální nepohodlí panuje proto, abychom se jich pak dál mohli volně užívat." (politolog Lukáš Jelínek, deník Právo 21. 7. 2021)
• "Pokud je hospodský, který na Silvestra otevře a ten večírek uspořádá, morální vyvrhel, který uzavírá naše děti do vězení. (...) Chci, aby naše děti vzpomínaly na své dětství jako na krásné dětství, a ne kvůli nezodpovědným rodičům na to, jak byly v covidovém vězení." (nesouvislé myšlenky Jana Kulveita z oxfordské univerzity, člena MeSES, sesbírané SeznamZprávami z jeho profilu na sociální síti)
• Okolí Vsetína ve Zlínském kraji patří mezi lokality, které na mapě proočkovanosti žhnou nepříznivou červenou barvou.(...) Na východě kraje působí jakási diverzní skupina. Lidem se měly například objevovat ve schránkách letáky šířící dezinformace o vakcínách. Roznášejí letáky do schránek lidí, vylepují je na zastávkách autobusu a vyzývají k demonstracím. Dále si na své automobily nasadili vlaječky a dělají s nimi protestní jízdy a přitom hlasitě troubí. Všem škodí tím, že militantně odmítají očkování." (novinář Michal Bernáth, Lidové noviny 31. 7. 2021) Kdyby aspoň netroubili, ti podvratní živlové!

Vyčerpaní zdravotníci  o volných chvílích nacvičují taneční čísla

Strůjci falešné "pandemie", kteří řídili média, si s nějakými rozpory mezi fakty a realitou nedělali hlavu. Ověřili si, že pokud fakta popírají nastavenou linii informací, vystrašení konzumenti si toho vůbec nevšimnou. Ačkoli do nás dennodenně hustili zprávy o zahlcených nemocnicích, vyčerpaném a kolabujícím zdravotnickém personálu, jenž je nucen plnit pytle a mrazáky mrtvolami, celý příběh jedním šmahem popřeli zveřejněním zábavných videí tančících zdravotníků v prázdných areálech nemocnic.

Internet je těchto videí stále plný, nikdo je dosud nesmazal, nezpochybnil je ani žádný z renomovaných fact-checkerů, o fake tedy v žádném případě nejde.

Že jsou obě linie vyprávění jaksi v přímém rozporu, si buď nikdo neuvědomil, nebo si zde jen Systém vyzkoušel, jak daleko v oblbování národa může zajít. Strašení i přes covidové tančení pokračovalo nerušeně dál: nemocnice jsou zahlceny, chybí personál, lékaři nestíhají, situace se zhoršuje, všichni jsou už na hraně svých sil... Podpořit tuto verzi bylo nutné adekvátními záběry: čtyři zdravotníci opření o zeď - toto je prý prosím pěkně "vyčerpaný personál zlínského covid centra". Pan novinář zjevně nikdy neviděl vyčerpaného člověka "po šichtě" ve fyzicky náročném zaměstnání.

Že tzv. "covid" byl především psychologickou operací, vypovídá dění okolo vojenské polní nemocnice v Letňanech. Její jediný účel a smysl byl mediální - záběry vojenské nemocnice v zahraničních médiích měly "dokázat", že Česko trpí pod náporem pacientů a nakažení umírají tak rychle, že je nutné postavit obří polní nemocnici. Ti, kdo sledovali zprávy v zahraničí, si museli myslet, že v ČR panuje absolutní pandemická katastrofa. Západní média už ovšem ani jednou nezmínila, že nemocnice byla prázdná! Firma ABF miliardáře Sehnala za její pronájem získala 74 milionů, plus další tři ze státní podpory. Vyšetřování zjevné zpronevěry a podvodu bylo, jak už to tak v podobných případech bývá, včas zastaveno.

Se stejným záměrem, vyvolat "navenek" dojem zahlcenosti nemocnic pacienty s covidem, byly vojenské nemocnice budovány po celém světě. V naší televizi a tisku jsme je viděli například v Polsku na národním stadionu ve Varšavě ("Přišel jsem sem pomáhat, zachraňovat lidi, bojovat s pandemií. Mezitím bydlím v pětihvězdičkovém hotelu, sedím v prázdné nemocnici," vypověděl zde "sloužící" polský lékař), španělském Madridu, v Íránu i kdekoliv jinde. V případě, že zde leželi nějací pacienti, bylo to především z toho důvodu, že v místních nemocnicích byla uzavřena celá oddělení. Provoz většiny vojenských nemocnic byl po celém světě, jako na povel, ukončen v první polovině roku 2021, paradoxně ve chvíli, kdy podle oficiálních statistik přibývalo hospitalizovaných pacientů. Logika covidové doby.

Policie opět nasazena proti vlastním občanům

K prvním protestům proti sanitární totalitě a omezováním svobod docházelo od konce května 2020, kdy se blížilo "rozvolnění" po první vlně. Ve sdělovacích prostředcích se dokonce mihli první odvážlivci Pavel Krejčí, Radek Pech a "lehce" hysterická Jana Peterková na demonstraci v Praze. Jen málo lidí si v tu dobu uvědomovalo, že "rozvolněním" po první vlně lockdownu zdaleka nic nekončí, neboť jde jen o epizodu širšího plánu. Ještě méně z nich mělo odvahu říct to veřejně a nahlas.

Už v srpnu začínalo být jasno o přístupu režimu a jeho médií k anticovidovým protestům. Když v sobotu 29. 8. 2020 přišlo na demonstraci v Berlíně milion lidí (viz také Orgo-net), z našich veřejnoprávních médií jste se mohli dovědět, že účast byla v řádech několika tisíců. V den demonstrace už v půl třetí odpoledne Radiožurnál informoval, že kvůli nedodržování epidemických opatření byla akce policií předčasně ukončena. Kdo v tu chvíli sledoval internet, nevěřil svým očím: zjistil, že "ukončená" demonstrace trvala za masové účasti až do večerních hodin. V hlavních zprávách se dokola omílalo, že se jednalo o kombinaci příznivců krajní pravice a příznivců konspiračních teorií.

Mnozí ze zmíněných "konspirátorů" třeba tvrdili, že první vlna opatření bude pod různými záminkami protahována tak dlouho, že plynule přejde v druhou vlnu lockdownů, neboť je to součást plánu - nikdy už se nevrátit do normálu. Tato "konspirace" se vzápětí ukázala jako pravdivá, v září 2020 došlo ke spuštění dalších omezení a lockdownů. 18. října 2020 došlo v Praze k první větší demonstraci proti covidovým represím, která byla po několika hodinách potlačena policií z důvodu porušení "epidemiologických opatření" o maximálním povoleném počtu osob. Šlo vlastně o první takto masivní nasazení policie proti vlastním občanům od listopadu 1989, ne-li od srpna 1969. Podle několika svědků (mj. Viktor Ujčík) byly některé násilnosti vyprovokovány policisty v civilu, kteří se pohybovali v davu demonstrujících. Svědčí o tom i některé videozáznamy. Mainstream měl však ve všem jasno a pro nové nepřítele státu měl už své vlastní označení:

Poměry se čím dál více začínaly "utužovat", jak by řekl jeden plukovník. Ve vzácné shodě s pražským policistou, který si už v dubnu stěžoval na mladé matky s kočárky, které nejvíce porušují opatření, byla v září v Austrálii zatčena těhotná žena, kterou ráno ještě v pyžamu před zraky dětí a manžela přišla spoutat policie za to, že nabádala k demonstracím proti covidovým represím. Prý netušila, že dělá něco špatného. Nikdo z nás netušil, že to, co bylo ještě před rokem naším nezadatelným právem, bude za covidu téměř hrdelní zločin. Ale jak už to tak bývá, pravidla a nařízení nikdy neplatí pro všechny. Právě za covidu se to ukázalo více než zřetelně, že "smrtelná pandemie" je jen zástěrka, kterou ti nahoře vůbec neřeší.

Zůstaňte doma a nevycházejte z bytu. Elita se musí dohodnout, jak vás ještě více podusit

Politici a ředitelé "pandemického provozu" musí jít v těžkých dobách příkladem. Pokud lidem zavřou hospody a zakáží vycházení v nočních hodinách, co udělají jako první věc, aby předvedli, že jsou s námi na jedné lodi a zodpovědně řídí zemi v krizi? Pochopitelně se sejdou na tajné schůzce v kamarádově otevřené hospodě, nejlépe v noci! V jiných prostorech a přes den to pro ministra vlády a poslance není možné. Kanceláře vládních a sněmovních budov jsou pro tyto exponované osoby, nezištně pracující pro lid, zjevně nedostupné a oni si musí ve svých vysokých funkcích zkrátka nějak poradit sami. Co zbývá jiného, než porušit vlastní přepisy, jejíž dodržování se po obyvatelstvu vyžaduje pod hrozbou tvrdých trestů, aby národu ukázali, jakých obětí jsou schopni pro jeho dobro?

I v souvislosti s tímto případem nedovedu pochopit, jak může někdo po covidovém divadle stále trvat na tom, jak jsme si všichni rovni a rozšafně se rozkecávat, že mocní jsou taky jen lidé, kteří žijí ve stejném světě a jako my čelí stejným problémům. Kdo to stále tvrdí, ať si vyvěsí obraz vakcinačního gaunera Prymuly na zeď a pravidelně se modlí za jeho pravdomluvnost. Stejně tak jeho společníka Jardu Faltýnka, který den po tajné sešlosti v hospodě odletěl na služební cestu do Španělska (ano, zůstaňte všichni doma, nás vyvolené nechte užívat cestování naplno!). Jelikož se opět blíží volby, neměli by lidé na Jardu zapomenout, a opětovně jej zvolit do Sněmovny, nejlépe s doživotním mandátem, protože Andrej se bez něj neobejde. Zaslouží si to, neboť potřebuje prachy pro svého nezdárného synáčka, aby ten mohl machrovat, že svého jmění dosáhl bez pomoci rodičů, jen vlastními silami a tvrdou prací. Stejně jako Prymulova dceruška se svým byznysem dodávek zdravotnického materiálu do hradecké nemocnice, kde byl zrovna tatík ve funkci ředitele.

Prymula jakožto hlavní "řiditel" pandemie vystřídal Vojtěcha ve funkci ministra zdravotnictví a po naprosto hrůzostrašném projevu k národu, za jehož režii by se nemusel stydět ani Hitchcock (v hlavní roli s K. H. Frankem), se uvedl jak se patří na nedotknutelnou osobu. U člověka jeho typu vůbec nezáleží na tom, co vypouští z úst a zda jsou jeho výroky v souladu s jeho činy. Je to mluvící panák WHO se zadaným úkolem, přičemž nebrat ohledy na důsledky, ani na spoušť, která po něm zůstane. Žádné skandály a přihrávání si milionových zakázek s ním nehnou, média jej nadále zvou do vysílání jako "experta" na cokoli, co se jen vzdáleně týká zdravotnictví. Nikdo už se nezajímá, že jeho dnešní slova jsou v rozporu s tím, co říkal včera.

Navenek jakože "nezávislým" novinářům může diktovat, koho si mají spolu s ním zvát do svých pořadů a s kým jsou ochotni diskutovat, jak to předvedl předloni na Novinkách. Jde o tak všední Prymulovo privilegium, že moderátorka tento fakt přizná během hodinového rozhovoru jen tak mezi řečí, po půlhodině blábolení (najdete jej v čase 30:07 min.):

"My jsme zvali, nebo chtěli jsme zvát do studia třeba pana Jiřího Berana, vy [Prymula] jste s ním mluvit o tom nechtěl tady ve studiu."

Pan plukovník vyjádřil přání, že si nepřeje diskutovat s doktorem Beranem. Co udělají naši "nezávislí" novináři, kteří původně chtěli pozvat doktora Berana do studia? Ochotně skloní hlavu a úslužně vyjdou panu plukovníkovi vstříc.

Proto dnes bez obav může prohlásit, že roušky a respirátory jsme venku nosit nemuseli, jako by to nebyl on, kdo je povinně zavedl pod hrozbou tvrdých trestů. Zkusíme zamíchat osudím a z archivu vytáhněme Prymulovo vyjádření z 1. 4. 2020:

Roman Prymula se ohradil proti prohlášení Světové zdravotnické organizace, že všeobecné nošení roušek je k ničemu a je spíše rizikem: "Myslím, že to není úplně korektní informace, protože WHO vydává řadu prohlášení, která jsou možná motivována trochu politicky. (...) Základní důvod [k nošení roušek] je, abychom kolem sebe nešířili aerosol. K tomu bavlněné roušky postačí."

Je zřejmé, že ten člověk říká to, co se mu zrovna hodí. Je styl řeči dobře vystihl neznámý internetový diskutér: "Proti tomu zásadně souhlasím, i když ne, ačkoliv možná zcela jinak!" Je to chování dobře vyškoleného člověka, který zná skutečné důvody spuštění covidohysterie, za níž není boj proti virové nákaze, ale transformace světa v globální totalitní systém. On to dobře ví. Hlavní aktéři coronafašismu Prymulova ražení rozhodně nemají za úkol odhalovat pravdu o pandemii. Smyslem jejich konání je vyvolávat v lidech zmatek a nejistotu, aby si nebyli jisti ani tím, co platilo ještě včera.

Pochybný charakter plukovníka Prymuly asi nejlépe vystihl Tomáš Vyoral v Parlamentních listech, stojí za to citovat:

Prymula je dlouhodobě připravovaný kádr v globálních strukturách WHO a podobně pofidérních protičeských společenstvích se silnou podporou z nejvyšších pater za hranicí naší země. Technolog moci. Loutka globalistů s úkoly proti vlastní zemi. Na první pohled dobré sebeovládání a zvládání emocí, nicméně slabiny v samolibosti a okázalé aroganci, se kterou zřejmě nic nezvládne udělat. Bezpáteřní oportunista, vakcinolog, farmaceutický lobbista. Troufám si tvrdit, že kdyby mohl a dostal příkaz, bez mrknutí oka začne popravovat.
Zajímavé, že presstituty veškerých mainstreamových médií prakticky vůbec nepálí a nezajímá, že se hlavním protektorem naší země stal zelený mozek pochybné minulosti, který nemá ani nejnižší bezpečnostní prověrku, i kvůli čemuž musel opustit post náměstka ministra. Člověk, který byl vyhozen z pozice ředitele královéhradecké nemocnice, protože dělal v konfliktu zájmů kšefty s farmaceutickou firmou své dcery v řádu milionů stejně jako přenášky pro farmaceutické firmy v řádu milionů. Člověk, který si měsíc po uvedení do trafiky vládního zmocněnce pro zdravotnictví založí živnost na výrobu zdravotních pomůcek. Člověk, který před deseti lety strašil prasečí chřipkou, ale byl zásadním odpůrcem roušek a tvrdil, že zavření hranic pandemii nezastaví. Zatímco nyní je rouškariánem a hranice by zavíral na roky. Farmaceutický lobbista a vakcinolog, nikoliv epidemiolog, který by v zájmu svého vypaseného podbradku očkoval na všechno."

Byl to právě nejvyšší covidový tajemník Prymula, kdo navzdory oficiálnímu dementování "konspiračních teorií" z webu Ministerstva zdravotnictví (nyní již staženému, neboť vše, co původně dementovali, se stalo pravdou) několikrát vyrukoval s tvrzeními a nápady, které daleko "předbíhaly" dobu, aby vzápětí svá slova popřel, což u něj naprosto nepřekvapuje. Prymula díky své "kvalifikovanosti" byl jedním z mála osob v celém vládním covidovém systému, který s určitostí věděl, co je skutečným cílem celého "pandemického" cvičení. Jeho role spočívala v tzv. vypouštění zkušebních balónků, jež byly vzápětí vládou i veřejností odmítnuty, ale postupem času se nakonec v plném znění uskutečnily.

Už v březnu 2020 vyvolal Prymula šok svým výrokem, že hranice mohou být zavřeny i celé roky, o měsíc později zase, že roušky jen tak nesundáme, ve stejném období o vytváření tzv. vzpomínkových map jako součásti chytré karantény, což je odborné pojmenování pro trasování a šmírování veškerého vašeho pohybu i chování. ("Vzpomínková mapa jako součást chytré karantény umožňuje po souhlasu nakaženého využít data o pohybu z jeho mobilního telefonu a platební karty za posledních několik dní.")

Na podzim už přímo ve Sněmovně, na základě dotazu agilního pirátského poslance Profanta, "proč se ještě čeští hosté v restauracích nezapisují tak jako v Německu", uvedl, že registraci v restauracích zvažuje. "Plánujeme, že lidé, kteří budou chodit do restaurací, se tam zapíšou," uvedl ministr Prymula při interpelacích. O den později to dle svého zvyku popřel s tím, že to vůbec neřekl, je to jen bouře ve sklenici vody a pravděpodobnost zavedení registrace je asi 10-15 %.

O rok později už všechny restaurace registraci přes mobil a osvědčení o očkování nebo bezinfekčnosti pochopitelně vyžadovaly. Kdo je expert přes počty, statistiky a vyjadřování míry pravděpodobnosti, tak jistě ví, že pravděpodobnost 10-15 % dle tzv. Prymulovy poučky znamená, že vše je již nachystáno a výrok co nevidět dojde k naplnění.

Smysl tzv. pokusných balónků je tradičním způsobem, jak zavádět totalitní opatření, aby si na ně společnost postupně zvykala a pak je bez protestů přijala. Nejdříve se vyvolá rozruch tvrdým záměrem, který jde nad rámec všech zákonů, aby se lidi vyděsili. Následně se to začne bagatelizovat, pak se lehce zmírní, řekne se, že tak tvrdé to nebude a stáhnou to. Po pár týdnech vyrukují s částí původního návrhu, do praxe začnou zavádět jednotlivé fáze, aby to nebylo tak nápadné. V okamžiku, kdy si všichni na nové represe "zvyknou", bude celý návrh zaveden v původní podobě.

Že pravým smyslem celého pandemického cvičení není ochrana zdraví a boj se zákeřným virem, ale totální kontrola a ožebračení všech lidí mimo "elitu", nechtěně provalil další "vyvolený" z řad epidemiologů, Rastislav Maďar (mimochodem, člen Rotary clubu), který v rozhovoru pro Echo24 na plnou hubu prohlásil, že před koronavirovou krizí si hodně lidí v ČR žilo "nad poměry" a mít se dobře prý není lidské právo. Položte si otázku, proč epidemiolog hovoří v souvislosti s virovou epidemií o tom, v jakých poměrech žijí obyčejní lidé a začne vám docházet, o co tady vlastně šlo (jde). O tom, že ve stejném duchu, tedy o redukování příjmů obyčejných lidí a omezení malých podnikatelů ("Nebudete nic vlastnit...), hovoří i Klaus Schwab ve své ideji Velkého resetu, je jistě jen náhoda.

Jak si docent Maďar představuje třídění lidí, kdo má a kdo nemá právo žít si na poměry, předvedl hned v srpnu 2020, kdy peskoval veřejnost za to, že se jeli slunit a bavit do Chorvatska, přitom sám tento příspěvek poslal ze své dovolené v Chorvatsku. (život nad poměry si mohou užívat jen vyvolení)!

"...už mi to bodněte, ať můžu jít na pivo nebo na fotbal!"

Čím více sílily státní covidové represe, tím více lidé ztráceli naději, že svět bude jako dřív. Začali se novým pořádkům přizpůsobovat. S tím také rostl nátlak přizpůsobivého stáda na menšinu, která se snažila nově zaváděným "normám" odolávat. Nešlo o roušky, bez nichž vám nedovolili vstoupit do obchodního centra a nakoupit základní potraviny nebo v MHD, abyste se dostali do zaměstnání. Nepochopitelné bylo především ponížené běhání za PCR testy, shánění různých potvrzenek o "bezinfekčnosti" a posléze bezmyšlenkovité "očkování" po nádražích, jen kvůli rodinným oslavám, dovolené v zahraničí, návštěvě hospody, kina, divadla nebo stadionu. Zde všude po vás tyto ponižující procedury vyžadovali, ale nebylo životně nutné, abyste se jim podřídili. Nemuseli jste jet na drahou dovolenou, ukazovat obsluze v hospodě jakési kódy v mobilu, ani na sportovní utkání či hudební koncert oblíbené kapely, pokud po vás požadovali to, co byste ještě před pár měsíci považovali za zásah do osobních svobod. Zkrátka jste tam nemuseli!

Přesto se našla spousta porobených nadšenců, kteří ze sebe ochotně udělali idioty, jen aby se mohli tvářit, že "všechno je jako dřív". Poslechněte si třeba zpověď dvou fanoušků režimní kapely Chinaski s covidem přeformátovanými mozky, jak si v květnu 2021 v reportáži Českého rozhlasu pochvalovali potupná pravidla pro účast na vládou povoleném koncertě s rouškami:

"Ta omezení musíme nějak skousnout, abychom se mohli takhle pobavit, nó. Buďme rádi vůbec za to, že todleto máme umožněný, je to mimořádnost po takový strašně dlouhý době. Respirátory, testy, všechno skousnu, hlavně že něco zase zažijeme. Pokud máme zamezit nějakému šíření a skloubit to nějak s kulturou, tak klidněéé."

Jak uvádí redaktor Štefl (ještě o něm bude řeč), "vstupenka tentokrát nestačila. Fanoušci museli přijít s negativním testem, dokončeným očkováním, nebo s potvrzením, že v posledních 90 dnech prodělali covid. Fanoušci museli na koncertu sedět v respirátorech, mohli se pouze pohupovat v sedě." Lidé se také mohli přijít bavit v oddělených chlívcích stejně jako pro ovce, nebo "tančit" s rouškami na ústech na sedačkách svých aut. Zcela jistě se u toho cítili naprosto svobodně.

Média i kulturní sféra mezitím oslavovala "posun k normálu". Spočíval v tom, že při návštěvě divadla, koncertu, fotbalu či hokeje už nebylo nutné na místě předkládat doklad o bezinfekčnosti, pokud tyto údaje poskytli lidé pořadateli předem. Zkrátka musíte být radostí bez sebe, když všechna tvrdá opatření, čekání v nekonečných frontách na testování, očkování a složitá prokazování a předkládání čehokoliv už pro vás od nynějška nebudou nutná, jen když si tu samou buzeraci protrpíte předem! Nehledejte v tom logiku, i tohle bylo součástí mediálně-pandemického divadla. Článek z Novinek si určitě přečtěte, naleznete v něm perly jako:

• "Budeme muset některé lidi kontrolovat, ale nebude jich tolik, což nám určitě ulehčí práci."
• "Pokud bude jedno skenování místo dvou, tak to je vždy ulehčení..."

Naprostá odevzdanost kulturních pracovníků, kteří jsou celí bez sebe, že kontrol bude tak nějak méně, protože poslušní očkovaní a předem otestovaní lidé s certifikáty a nahranými aplikacemi jim to ulehčí, je typická pro tuto šílenou dobu. Místo, aby celou buzeraci odmítli jako omezování základních svobod, ochotně novým omezením přitakávají a napomáhají utahování šroubů nad obyvatelstvem i sebou samými.

Stejně rezignovaný postoj vůči covidovým represím bylo možné slyšet všude okolo, jako by se většina snažila strůjcům covidotyranie co nejvíce usnadnit realizaci jejich záměrů:

• "Stejně to budeme muset dělat..."
• "Nová opatření jsou v této chvíli nezbytná a musíme se podle toho zařídit..."
• "Bez neustálých kontrol už bohužel nemůžeme fungovat..."
• "V současné době už jsou ty kontroly vlastně standard..."

Je nutné připomenout, že modelem pro tento orwellovský systém kontrol při kulturních událostech byl rok starý projekt Cesta ze tmy, podpořený dvěma výraznými figurkami falešné covidové opozice Danielem Landou a Jankem Ledeckým. Ti do té doby vystupovali jako tvrdí kritici pandemických opatření, aby nakonec v prosinci 2020 podpořili systém, v němž bude každý návštěvník kulturních akcí předem vyzván, aby se nejprve registroval do státní databáze, následně se v den akce dostavil jako ovce do řady na povinné PCR-testování "šetrným výtěrem z krku", na ruku dostal náramek a čekal na výsledek. Jeho vzorek by zkontrolovala "renomovaná" laboratoř a v případě pozitivního testu by byl okamžitě nahlášen na hygienu a 14 dní strávil zavřený v karanténě. Lidé s negativním testem by na koncert mohli a nahraná data z laboratoře na jejich elektronickém náramku by jim umožnili volný vstup.

Projekt Cesta ze tmy byl připravován delší dobu a promyšlen do nejmenších detailů, včetně kvalitního webového rozhraní, profesionálních videospotů i spolupráce se státními orgány a hygienou; zrealizován nebyl jen z toho důvodu, že státní správa si souběžně s ním nakonec vytvořila vlastní systém.

Velice oblíbené mezi covidioty byly tzv. autokoncerty, což byla nová forma zábavy pro šťastné lidičky v realitě post-covidového Nového Normálu. Věřte, nevěřte, "recenze autokoncertů" dokonce vycházely i v motoristických magazínech.

Pokud jste se ptali, kam během covidu zmizeli všichni ti "rebelové" a "antisystémoví aktivisté", z kulturní nebo hudební scény, drsní rockeři a nekompromisní rappeři, kteří si zakládali na tom, že vždy jdou proti proudu, proti většinovým náladám a kašlou na všechna pravidla? Zapomeňte, všechno byla jenom póza, a je možná dobře, že to během covidu vyšlo najevo. Kdo chce vědět, jak se zachovali vaši idolové, které jste léta obdivovali a jejichž hudbu jste milovali, může si počíst v mém starším článku Kam se ztratili tvrdí rebelové a bojovníci proti establishmentu z hudební scény? Nosí roušky a nechávají se očkovat! Varuji předem, že pro mnohé to bude velké zklamání a ztráta iluzí. Tzv. legendy rockové hudby se zachovaly jako naprostí zbabělci, schopní vyhazovat diváky bez roušky ze svých koncertů, posílat na své fanoušky psy, cvičené z Afghánistánu pro hledání teroristů, aby u vás vyčenichali "covid", nebo nechat během koncertu skandovat diváky, kterou značkou vakcíny jsou očkováni. A pochopitelně si dát očkování nebo QR kód o negativním testu jako podmínku vstupu na koncert.

Jistý "antisystémový rebel", který desítky let tvrdě vystupoval proti státní propagandě, nadvládě korporací, policejnímu násilí, válečnému zbrojení, manipulacím a ovládáním mas, najednou natáčel veselá videa s rouškou na hubě, chlubil se svou dávkou Pfizeru a veřejně vyzýval, aby se všichni jako ovce nechali očkovat. A není zdaleka jediný.

Než se zabývat těmito pozéry (a posery), bude lepší jmenovat vzácné výjimky, kteří nepodlehli a covidové tyranii se vzepřeli. Jedná se o žánrově i věkově různorodý seznam jmen, z nichž mnohé překvapí: Van Morrison, Dave Mustain z Megadeth, Eric Clapton, Ice Cube, Pitbull, Ian Brown ze Stone Roses, Morrisey či John Dolmayan ze System of a Down. Z československé scény patří všechna čest za postoje během covidové totality Danielu Hůlkovi, Iloně Csákové, Romanovi Horkému, Klaudovi Kryšpínovi z Pražského výběru, Liboru Matejčikovi z Motorbandu, bratrům Matyinkovým z Maduaru či tanečníkovi Petru Zuskovi. Věřili byste někdy, že tuto sestavu umělců bude možné jednou jmenovat pohromadě?

Nebudu zde rozebírat ani dávat odkazy na angažované perly typu "Dej si roušku" nebo "Ak máš rúško albo test, tak rob si čo chceš. Ak nie, tak odpál preč." apod. zhovadilosti; kdo chce, ať si najde. Jednou zhudebněnou přísahou věrnosti covidismu přece jen neodolám: slovenská skupina Smola a Hrušky v roce 2021 vydala v rámci jakéhosi korona-speciálu budovatelskou skladbu Vakcína (Smola a Hrušky - Vakcína (feat. Mirka Miškechová) 2021), kterou dnes ospravedlňujú jako "ironii" a "sarkasmus". V roce 2021 ale o žádném sarkasmu nebyla řeč, zazněly pouze kecy ve stylu vakcinační kampaně, "aby nám vakcína pomohla dostat se zpět do života". Kdo si chce výtvor poslechnout, ať se nejdřív zhluboka nadechne. Varuji před možnými následky pro osoby trpící vysokým tlakem.

Kulturní sféra plná individualistů žádá o finanční podporu

Když jsme u těch umělců: Vlivné osobnosti z kulturní sféry nám v porevoluční době rozdávaly plnými hrstmi rady o tom, jak se každý člověk musí umět o sebe postarat sám, že nemá automaticky natahovat dlaň, aby mu stát dával peníze; měl by se prý umět postavit na vlastní nohy a pílí a pracovitostí něco dokázat. V době covidové nám názorně předvedli, jak se těmito zásadami sami řídí.

Hvězdy našeho šoubyznysu nejsou první, ani jediní, kdo se v podobné situaci ocitli. Spousta lidí se za lockdownů dostala do existenčních problémů. Ovšem místo toho, aby se zachovali tak, jak nám celá léta doporučovali, začali najednou tvrdit, že v případě výpadku příjmů má stát povinnost kompletně kompenzovat jejich původní výdělky, protože oni mají nárok za každé situace zachovat si styl života, na který jsou zvyklí. Vzít za své vlastní rady, že by mohli hledat jinou práci, byla najednou "komoušská hanebnost", a tak poslušně vyplňovali státní formuláře a ochotně běželi pro sociální covid-dávky (To samé pochopitelně platí i o nehorázném rozdávání miliard velkým korporacím).

Pokrytecké chování našich "celebrit" za covidu přesně vypovídá o charakteru většiny z nich. Plno řečí o individualismu, pracovitosti a rozdávání dobrých rad národu, ať se každý o sebe postará sám, ale jakmile se sami ocitli v problémech, jimž obyčejní lidé čelí denně, náhle nic z toho pro ně samotné neplatilo. Hlásání individualistických postojů vystřídalo ponížené škemrání o finanční podporu a velebení celospolečenské solidarity (o tomto termínu neměli dřív ani potuchy).

A tak jim stát ochotně vyšel vstříc a rozdávaly se "kompenzace", aby se o pár měsíců mohly naše celebrity pochlubit, jak si za něj hezky užili. Od doby, kdy "zmizel" covid, vyšla v médiích hromada rozhovorů s herci, moderátory, hudebníky a hvězdami různých reality show, svěřujíce se, jak skvěle si za "pandemie" odpočinuli, vyřešili vztahy v rodině, protřídili si priority, chodili na procházky do lesa, relaxovali na zahrádce, zrekonstruovali své vily, zařídili ji novým nábytkem, provedli kompletní údržbu svých vozů v garážích a užívali si volna. Takovou "pohodičku" jako oni většina lidí rozhodně neprožívala, aniž by jim to kdokoli kompenzoval.

Jistá zpěvačka a moderátorka se pochlubila, že na měsíc odjela s přítelem na Bali, jiná herečka si pro změnu pronajala penzion v Dubaji. Další celebrita se svěřila, že ji přepadávají takové návaly štěstí, že musí vyjít ven a rozbít si pár talířů o dlažbu. Známou moderátorku zase přítel obdarovává tolika šperky, náhrdelníky a řetízky, že už neví, kam to dávat; spíše ji však baví sepisovat dlouhé nákupní seznamy. Populární zpěvák rekonstruuje svou vilu v Mikulově s pěti záchody a koupelnami a plánuje, že tam z Prahy bude létat vrtulníkem.

Fajn, vysvětlí mně někdo, proč bylo nutné těmto lidem za covidu vyplácet statisícové "kompenzace", když zjevně nouzí netrpěli a netrpí? Všichni tito (a spousta dalších) během lockdownů dychtivě sepisovali žádosti o podporu. Když nastartuji své porsche a zajedu na magistrát zažádat si o statisícovou podporu za to, že nemám co na práci, zřejmě mě hbitě vypoklonkují. Za "covidu" se přesně těmto "potřebným" rozdávaly i milionové dotace, protože svět byl vzhůru nohama, a to, co by vadilo u obyčejných lidí, najednou nepřekáželo u finančně zabezpečených a v luxusu žijících celebrit s velkými majetky.

Podrobně jsem o tom psal ve starším třídílném článku a veškeré zdroje tohoto rozhazování peněz státu si může každý dohledat na Hlídači státu, včetně rozdávání velkým firmám a korporací. Chápu ale, že málokdo o tom chce číst, když se to týká jeho oblíbence...

Zrovna před pár měsíci jsem v našem tisku narazil na další ze série rozhovorů s herci a herečkami na téma "pohodička a relax za tuhé pandemie" (odkaz nebudu uvádět, kdo chce, ať si najde):

"Uvědomili jsme si, jak nám bylo během covidu dobře na chalupě a že nám chybí ten klid. Pandemie byla pro mě docela hezké období. Až se zdráhám přiznat to veřejně. My jsme naštěstí mohli v té době být na chalupě, navíc děti byly malé a právě ve věku, kdy je hodně bavilo běhat venku. Školu jsme tedy vždycky rychle zvládli a vyrazili jsme ven. Neměla jsem stres jako jiné matky, které musely řešit výuku dětí a ještě práci."

Je to opravdu je jen můj dojem, že jsou mezi námi jedinci, kteří žijí v odlišné realitě od zbytku společnosti? Jednou z pozitivních věcí (pokud se to dá takto brát), kterou covidová doba přinesla, je to, že lidé si začali více všímat nerovných podmínek ve společnosti a odlišného přístupu Systému k určitým sortám vyvolených. Když výše citované výroky o klidu a zvládání školy levou zadní přečtete lidem, kteří byli za lockdownů doma s dětmi na "distanční výuce", dočkáte se velice ostrých reakcí. Zkušenosti naprosté většiny rodičů (i učitelů) se "školou přes počítač" jsou zcela odlišné od toho, jak jej prezentovala nejmenovaná herečka. Nemálo z nich muselo trávit celé dny a dlouhé večery nad úlohami svých děti a jen tak "rychle odbýt školu a vyrazit si ven" rozhodně nemohli.

Program Covid-19 zůstane v dětech nainstalován navždy

Nechci se pouštět do soudů, zda je distanční výuka lepší či horší od prezenčního pobytu ve školském ústavu, neboť dle mého jde o jednu a tutéž součást indoktrinačního systému. Spíše je třeba si uvědomit, jak nám covidismus názorně a v plné kráse odhalil skutečnou podobu a fungování této "výchovné soustavy". Ve chvílích, kdy se děti a studenti "učili" z domu, najednou vůbec nebylo potřeba plnit veškeré zadané osnovy a předstírat, že jde o vzdělávání, sběr poznatků a nabytí vědomostí; nutné bylo pouze být přihlášen a disciplinovaně hlásit svou přítomnost. O dohled a disciplínu jde ve školské "přípravě na život" především.

Při návratu do lavic zase byly vyžadovány totožné covidistické rituály, jako u zbytku společnosti. I malé děti v mateřských školách byly nuceny dodržovat tzv. distanční rozestupy. Každý den po příchodu do školy nutili děti nasadit si látkový roubík, který museli mít povinně po celý den připevněný k obličeji. Jako pokusní králíci každé ráno zahajovali selekcí PCR-testy, čímž se třídily "slabé kusy", jež byly následně izolovány od kolektivu. Není to ideální příprava na život v civilizované prosperující společnosti? Tedy chtěl jsem říct v globálním koncentráku?

Strůjci tzv. pandemie dobře věděli, proč tvrdá covidová opatření naplno zacílili i na děti ve školách, i když tato věková vrstva populace nebyla nákazou nijak ohrožována. Mozek člověka je nejlépe formovatelný v útlém věku, a pokud si dítě navykne na sebevětší represivní zásahy do svého života jako na "běžný standard", v dospělých letech se těmto represím neodváží postavit. Zkrátka si nebude pamatovat, že by tomu někdy bylo jinak, zvláště když kolem sebe uvidí, že i jeho okolí se podřizuje stejným "normám".

Ale nemyslete si, že děti nemají rozum a nedokážou vnímat, co se děje kolem. Ve většině z nich zůstane hodně dlouho. A obrázkové zpovědi vydají za dlouhé analýzy:

O covidovém teroru na univerzitách, ale také na základních a středních školách si můžete více poslechnout ve výživné přednášce Anety Hlinčíkové Jsem student a není mi to jedno nebo něco málo přečíst také v mém starším článku. 

Řeknete si, snad nebude tak zle. Důležité je věřit odborníkům. I ministr zdravotnictví nás přece ujistil, že děti do 12 let se očkovat určitě nebudou. Jenom ti, komu zůstal ještě mozek v hlavě a vnímají činy, ne jen slova, musí pochopit, že pokud nám ti shora slibují, že něco se zcela určitě nestane, je jistota, že zítra vám to nařídí povinně. Pochopitelně, že začali očkovat i děti a nátlak neustále rostl. Dospěláky lákali na to, že mohou vyhrát mobil nebo tenisky, děti budou určitě nadšené, když se setkají s Pokémony a Supermanem:

Nastává očkovací teror

Jaká byla vlastně strategie vlády pro zavádění represí, omezování svobod a rozběhnutí očkovací kampaně a na základě čeho se plánovaly další kroky? Vypadá to, že pokyny přicházely zcela odjinud než by (naivní) občan očekával a zaváděny byly bez ohledu na panující situaci. Jedinou strategií bylo udržovat strach, protahovat platnost opatření a vyhrocovat atmosféru ve společnosti. Novinářky Angelika Bazalová a Markéta Dobiášová v tehdejším Reflexu odhalily, že opatření byla vypracovávána na politické zadání, případně na pokyn covidfašistů ze spolku MeSes:

"Musím souhlasit s řadou připomínek, které padaly. Ale bohužel, my píšeme něco na základě politického zadání, které není v tuhle chvíli pro nás měnitelné," přibližuje pozici úředníků z hygienické i legislativní sekce ministerstva zdravotnictví. Dodává, že jeho kolegové dostali na přípravu návrhu pouze pár hodin a ještě v době jednání Legislativní rady vlády formálně dopisují odůvodnění.

Odhalení pochopitelně vyvolalo obrovský vztek u těch, kdo příkazy museli plnit. Bývalý poslanec KSČM Ondráček popsal, jaké exploze očkovacího fanatismu zažil na jednání krizového štábu:

"Ještě do minulého týdne jsem byl na násleších Ústředního krizového štábu a slyšel jsem, jak se o tom bavili. Sedm a půl milionu dávek musíme do těch lidí narvat. Hlava nehlava, píchejte to do nich. Co máme dělat, když mají AstraZenecu? Nevadí, dejte jim Pfizer. Co máme dělat, když první očkovaní měli Modernu? To nevadí, dejte jim Pfizer. Sedm a půl milionu vakcín vypícháme do lidí bez ohledu na to, co měli v prvním kole. Dejte jim ten koktejl, hlavně ať to nevylejeme! Naperte to do nich, a když nechtějí, nařiďte to."

Doporučuji poslechnout si marketingového kreativce (kreaturu?) Daniela Köppla, jak se v rozhovoru pro ČRo vyjadřuje ke strategii očkovací kampaně:

• "85% populace je hratelných (=manipulovatelných)."
• "Máme připravené celebrity pro další kampaň."
• "Co bude v dopise, které zašlou pojišťovny obyvatelům, aby se očkovali? - Neprozradím, to by nebylo překvapení. Je tam spousta písmenek."
• "Produkt [očkování] musí být snadno dostupný."

"Pojďme být hodně marketingoví," prohlásil prý premiér Babiš a spustila se kola očkovacího hazardu s lidských zdravím. U 85% "hratelné" populace se to hned projevilo dlouhými frontami na tečku.

Jakmile byly uvolněny předem připravené vakcíny (jejichž vývoj jinak trvá několik let), rozběhla se nebývale brutální kampaň za opíchání všeho obyvatelstva. Zapojilo se do ní takové množství angažovaných celebrit z kulturní fronty, jaké pamatujeme naposledy snad z dob Anticharty. Celospolečenská hysterie, spuštěná vakcinačním běsněním, však spíše než dobu normalizace, připomínala stanné právo za Protektorátu. Země byla oblepena burcujícími plakáty s výhrůžnými slogany.

Ať jste otevřeli kterékoliv noviny, časopisy, společenské, bulvární, sportovní, motoristický, módní, pro ženy nebo pro pubertální mládež, odevšad na vás řvala líbezná hesla, ať se všichni okamžitě dostaví k očkování, jinak už neuvidí své rodiče a prarodiče. A s návštěvou hospody ať se rovnou rozloučí a připraví se na vyhazov ze zaměstnání.

Proč obyčejné zaměstnance, kteří ze své práce živili rodinu, případně spláceli půjčky či dluhy, to byla velice těžká doba. V jejich případě se v tu chvíli nedalo ani náhodou hovořit o svobodném rozhodnutí, protože v případě odmítnutí by ohrozili celou rodinu. Někteří zaměstnavatelé navíc iniciativně vyžadovali povinné naočkování ještě v době, kdy to žádná vyhláška ani zákon nepřikazoval. Zkrátka mezi sebou nechtěli mít žádného "vetřelce" bez nejdůležitějšího kádrového předpokladu Nového normálu - injekce mRNA vakcíny.

Zde je příhodné připomenout si úžasnou reportáž Kristiny Cirokové ze SeznamZpráv, která se v listopadu 2021 vydala do ulic k místnímu očkovacímu centru ptát se - jak zní výmluvný název reportáže - Proč jste se přišli naočkovat až teď. Sledujte, jak si profláklá presstitutka vyloženě užívá anketu mezi lidmi, kteří otevřeně vypovídají, že se přišli naočkovat z donucení, po nátlaku zaměstnavatele. Kolik let že to žijeme ve svobodné zemi, kdy už se nemusíme bát, že nás totalitní režim vyhodí z práce za naše postoje a názory?

Spoustu výhrůžek jsme si vyslechli rovněž od námi placených politiků, novinářů, akademiků, vědců a dokonce i předsedů lékařských komor a odborových předáků (!), kteří by se měli správně stavět za diskriminované zaměstnance. Otevřeně se hovořilo o vyřazení neočkovaných ze společenského života a že jim je nutné znepříjemnit život ("obyčejná ženská" Alenka Schillerová). Ty nejpodlejší výhrůžky jsou pěkně sesbírány v tomto videu - Pamatujte si je).

"Pokud vás někdo musí přesvědčovat, napomínat, tlačit, lhát, lákat na pobídky, nutit, zastrašovat, odhalovat, obviňovat, vyhrožovat, trestat a kriminalizovat... Pokud je toto všechno považováno za nezbytné k získání vašeho souhlasu - můžete si být jisti, že to, co se propaguje, není pro vaše dobro.
Ian Watson, anglický spisovatel.

Povinné očkování požadoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouza v dojemné shodě s covidovým fanatikem Flegrem. Rozvázáním pracovního poměru za neposlušnost vyhrožoval také šéf Svazu průmyslu Rafaj. Poslanec KDU-ČSL a nynější ministr zemědělství Výborný vyhrožoval, že neočkovaní si budou hradit zdravotní péči ze svého. Nezapomeňte mu u podzimních voleb poděkovat a nasypat co nejvíce preferenčních hlasů!

Podrobně jsem tento nátlak popsal také v článku Skutečný odkaz covidové totality: policejní stát a absolutní kontrola nad lůzou, výhody a privilegia pro elitu. Připomínám také dokument Nadačního fondu Svědomí národa pod názvem Netečkované příběhy, který shromáždil cenná svědectví o nátlaku na neočkované.

Kampaň v některých momentech dosahovala nevídaných absurdit. Lékař a "bioetik" Jozef Glasa ve vysílání křesťanské TV Lux prohlásil, že příchod vakcín proti covidu je fantastická zpráva, srovnatelná s příchodem Ježíše Krista.

Ve svatém nadšení někteří očkovací horlivci zapomínali na správnou gramatiku a freudovské překlepy byly na světě: máme se očkovat, abychom se stali obětí výrobců vakcín, nebo pro objetí blízkých? Asi je to celkem jedno, na životech jim nezáleží, hlavně když ti správní lidé dostali za kampaň dobře zaplaceno:

Z výšin covidového idiotismu vybírám pár příkladů reklamních hesel a agitačních výroků z kampaně, shodou okolností od slovenských kolegů:

• "Ahoj babi, tak zítra máš termín na očkovanie. A ako tvoj sprievod zaočkujú aj mňa. Aj ja sa těším! Konečně sa budem moct stretávať!" rozhlasová kampaň RTVS
• "Milí dospeláci, ďakujeme, že ste nás naučili nosiť rúška, umývať si ručičky a nebyť blízko cudzích ľudí. Ďakujeme, že myslíte aj na našich starých rodičov, že nám venujete veľa času a že nám vždy všetko vysvetlíte. Ďakujeme, že vy veľkí, chránite nás malých." rozhlasová kampaň RTVS
• "Neustále pendluji autem na D1 mezi Prahou a Bratislavou. Jsem očkován, potřebuju být svobodný, abych mohl dělat, co chci. Nechápu lidi, kteří o tom vůbec přemýšlejí! Když jsem jel s UNICEF do Mauritánie, tak jsem se taky musel nechat očkovat, tuším tři injekce." (herec a moderátor Maroš Kramár zcela vážně srovnává cestu do Afriky s jízdou autem po D1 z Bratislavy za kšeftem do Prahy, Lidové noviny 9. 7. 2021)

Z kampaně ještě jednu kuriozitu s kvízem "najděte aspoň jeden rozdíl" v těchto výrocích:

• "Nedávno som sam vrátila z Paríža a bylo pre mňa zaujímavé zistiť, že v celom Paríži si nedáte ani len kávu či pivo na terase baru, ak nemáte covid pas, albo platný PCR test. V celom Francúzku nedostanete ani len bagetu na raňajky v reštaurácii, keď nemáte covid pas. Slovenskí antivaxeri môžu pred prezidentským palácom protestovať, koľko len chcú, trend toho, že jedine COVID pass, alebo negatívny PCR test sú vstupenkou k normálnemu životu, je absolútne nezvratný." europoslankyně Ďuriš Nicholsová v provakcinačním videu
• "Pobýval jsem letos [2021] v létě v Bavorsku. Při zastávce na kávu prý docela samozřejmé, že bez předložení patřičného QR kódu k ověření bezinfekčnosti by mě neobsloužili. A to bylo v létě, kdy situace ještě nebyla tak vážná. Bez tohoto svědomitého přístupu provozovatelů se Česká republika při boji s covidem neobejde." poslanec a pozdější ministr vnitra Vít Rakušan ve vyjádření pro Lidové noviny (4. 12. 2021)

Zní to povědomě, že? Vypadá to, jako by Rakušan jezdil se slovenskou europoslankyní po Evropě ochutnávat kafe, aby se pak mohli oba svěřit světu o tom, že covidová buzerace je všude "běžný standard". A přidat k tomu poučení občanům, aby byli poslušní, chovali se podle toho a hezky si běželi zařídit covid pas. Jinak se už nenajedí a ještě jim policisté napaří takovou likvidační pokutu, že už nikdy nebudou mít ani na to kafe.

Pravda je pochopitelně jinde. Jedná se očividně o 'shora' koordinovanou kampaň, průhledně maskovanou jako náhodné vyprávěnky celebrit. Nejde o žádnou shodu náhod, že podobné "story s ponaučením" trousili covidofašističtí politici po celém světě. Zkrátka k tomu v pravý čas dostali pokyn, aby si přivykli lidi na novou realitu s covid pasy a neustálou kontrolou QR kódů. Copak že to řekl o pár týdnů po Nicholsonové a Rakušanovi Rotschildův kluk Macron, co má tak rád starší muže převlečené za ženy?

• "Chci opravdu naštvat neočkované. A tak v tom budeme pokračovat až do konce. To je strategie," uvedla v rozhovoru pro deník Le Parisien francouzská hlava státu. "Nebudu je zavírat do vězení, nebudu je násilím očkovat. A tak je potřeba jim říct: od 15. ledna už nemůžete jít do restaurace, nemůžete jít na skleničku, nemůžete jít na kávu, nemůžete jít do divadla, nemůžete jít do kina," prohlásil prezident. (Chci naštvat neočkované, prohlásil Macron, 5. 1. 2022)

Těch narážek na kávu už je tolik, že neočkovaný aby se bál zapnout kávovar nebo rychlovarnou konvici.

Čím více se očkovalo a testovalo, tím více v populaci rostl počet respiračních chorob, podivných horeček a nemocí plic. Tento reálný růst nakažených ve druhé polovině roku 2021 byl bez jakýchkoliv pochybností zapříčiněn masou lidí, kteří se šli naočkovat nebo pravidelně trajdali po PCR-testech, aby získali kus papíru s QR kódem pro vstup na stadiony nebo do hospod. Nápor těžkých zápalů plic nastal právě v této době a očkovaní pak šířili nákazu z vakcín do okolí. Zažil jsem to ve svém zaměstnání, kdy neustále chrchlající tečkovaní kolegové všechno konstantně přenášeli na ostatní. V rodině jsem měl rovněž případ těžkého průběhu zápalu plic po druhé dávce. Ve chvíli, kdy rodiče leželi s horečkami (opakuji: po druhé dávce), volala obvodní lékařka, že mají termín a můžou si přijít pro třetí dávku. Dávku "vakcíny", díky níž se údajně měli vyhnout těžkému průběhu!

Na pohotovosti se k údivu personálu test na covid ukázal jako negativní, na což přítomný primář prohlásil, že se mu to "nějak nezdá, určitě to bude covid". A tak provedl ještě jeden PCR-test, poslali jej do laboratoře a druhý den přišel žádoucí výsledek "pozitivní". Komedie musela být dohrána do konce, za "zbytečného" pacienta bez covidu nebyl příplatek.

Vražedný virus si dal pauzu

Začátkem roku 2022 to ani náhodou nevypadlo, že by se pandemické třeštění mělo zastavit. Opatření přitvrzovala, nad neočkovanými visely stále temnější hrozby vyhazovů ze zaměstnání, od 17. ledna navíc česká vláda opětovně nařídila povinné testování ve firmách. Ministr zdravotnictví Válek vyhrožoval, že kdo se nenaočkuje, zemře. V půlce února hlásily nemocnice přehlcení pacienty s "covidem" a omezovaly operace. Média nás strašila novou mutací omikron.

V Kanadě v masivním rozsahu protestovali řidiči kamionů, k nimž se přidávali i běžní Kanaďané. Reakcí Trudeauovy vlády bylo zablokování bankovních účtů protestujících, přístupu k jídlu a pohonným hmotám a vyhlášení výjimečného stavu v hlavním městě.

U nás se mezitím chystala "pendreková" novela Pandemického zákona, který by legalizovala vyhazovy z práce a diskriminaci neočkovaných. V únoru se konalo několik demonstrací, při nichž si média neodpustila káravé poznámky, že demonstrující lidé svým nezodpovědným chováním pomáhají šíření viru a kvůli nim se nikdy nevrátíme do normálu.

A najednou - doslova ze dne na den, ne-li přes noc - všechno najednou ustalo. Jakoby žádná pandemie nikdy nebyla. Žádný každodenní přehled čísel nakažených, žádné nemocnice v nouzi, žádné povinné testování, žádný nátlak k očkování, které vás zachrání před jistou smrtí. Najednou už nikdo nekontroloval nošení roušek, dodržování rozestupů, bezinfekčnosti, nenařizoval izolace, karantény. Nepotřebovali jste už QR kódy, ani covid pasy. Nikdo nerozháněl demonstrace, ani nepokutoval účastníky za porušení pandemických opatření.

Zahájení ruského útoku na Ukrajinu se stalo další tzv. "černou labutí", šokovou událostí, měnící běh světa. Původní představení skončilo, před oči stáda byly předhozeny nové kulisy. Od té doby nepadlo o covidu ani slovo.

V neděli 27. 2. 2022 se na pražském Václaváku uskutečnila mírová demonstrace na podporu Ukrajiny o účasti cca 80 tisíc lidí, vesměs bez roušek, rozestupů a kontrol bezinfekčnosti. Radiožurnál o manifestaci informoval v nadšené reportáži Jiřího Štefla, toho samého redaktora, který o půl roku dříve udával policie desítky lidí za to, že se "shromažďují, popíjejí a baví se spolu" na pražské Náplavce. Na téměř stotisícové demonstraci bez roušek a dodržování hygienických opatření se však Štefl nákazy nebál. Všechny covidové mutace se zkrátka před ukrajinskými vlajkami postavily do pozoru a začaly fandit Zelenskému.

Mimo Štefla prodělal názorové prozření i lovec dezinformátorů a mluvčí Českých elfů Bohumil Kartous, který byl jeden den schopen tvrdit, že odpůrci očkování jsou hlásnou troubou ruské propagandy, a pak se vydat (v době, kdy stále trvá největší zdravotnická pandemie v historii) na masovou demonstraci 80 tisíc lidí bez roušek a rozestupů.

Absurdity náhlého zvratu nebraly konce: najednou nikomu nevadlo, že uprostřed "pandemie", s omezením cestování a složitým vyřizováním povolení a kontrol, jsou českými dobrovolníky od slovenských a polských hranic přiváženi ukrajinští migranti. Nikdo z nich se nemusel prokazovat potvrzením o očkování, ani platným PCR-testem. Prezident Svazu obchodu Prouza, který pár týdnů předtím požadoval povinné testování a očkování pro české zaměstnance, najednou začal hýkat nadšením nad tím, jak nově příchozí prospějí naší ekonomice. Mohou mj. nastoupit na pozice, odkud předtím vyhodili původní zaměstnance za odmítnutí se naočkovat. Prouza si dokonce pochvaloval, že se mu podařilo dohodnout s vládou, aby příchozí "nemuseli procházet složitým byrokratickým procesem".

Položte si otázku, jak může globální zdravotnická pandemie z jakéhokoliv důvodu skončit ze dne na den? Ani válka přece logicky nemůže "přerušit" šíření virového onemocnění, které kosí obyvatelstvo. Kdo bude bránit národ, když většinu skolí virus, nebo jeho velká část pomře?

Prozradím vám to.

Neočkovaní.

Neočkovaní Ukrajinci.

Covidofašisté, kteří až do 24. února 2022 "jeli" povinnou očkovací linii, po tomto datu náhle celou kampaň utnuli, ačkoliv tu samou dobu ohlašovali nástup další vlny "covidu"! Jako bylo spuštění a udržování "pandemie" politickým rozhodnutím, taktéž jeho ukončení se v žádném případě neřídilo epidemiologickými hledisky. Opět politické rozhodnutí. Takže kdo tady vlastně myslel na zdraví lidí?

Oni o tomto zlomovém datu vůbec neradi mluví. Vlastně o něm zcela mlčí. Proč? Zdá se, že je to pro ně velmi nepříjemné téma. Tak jim ještě přiložíme. A žádné konspirace a dezinformační zdroje, prosím pěkně! Hezky z ověřených, důvěryhodných, a tedy mainstreamových zdrojů.

Necelý půlrok před zahájením ruského útoku na Ukrajinu vyšel v Mladé frontě DNES pozoruhodný článek s názvem Stát neočkovaných. O které zemi se psalo v negativním smyslu jako o výspě nedisciplinovaných antivaxerů? Že by Bělorusko? Ale kdeže! Sláva neočkované Ukrajině!

Ani ne 13 procent obyvatel Ukrajiny je očkovaných proti koronaviru, hlásí podtitulek článku z 23. září 2021. V tu dobu bylo totiž na Ukrajině naočkováno zhruba stejný počet obyvatel, jako ve stejnou chvíli v ČR, s tím rozdílem, že Ukrajinců je čtyřikrát více. "Ukrajině teď [2021] hrozí, že bude muset likvidovat stovky tisíc dávek vakcín proti koronaviru. Vyprší jim totiž datum spotřeby. (...) Na vlně je kromě problémů s dodávkami nezájem a nedůvěra Ukrajinců k očkování. Ti patří podle průzkumů mezi největší vakcinační skeptiky v Evropě."

A pokračujeme ve čtení: "Na sociálních sítích se objevily i spekulace, že se bude očkovat prošlou vakcínou. To ovšem zdravotníci důrazně odmítají. Podobné zprávy nicméně zvyšují obavy mezi už tak skeptickými Ukrajinci, kteří očkování odmítají. Podle srpnového [2021] průzkum fondu Demokratické iniciativy více než 56 procent Ukrajinců se v nejbližší době nehodlá očkovat. Za efektivní ochranu proti nákaze ji považuje jen 23,4 procenta dotázaných. (...) Ruku v ruce s tím jdou obavy z možných vedlejších účinků."

Vyzývám tímto všechny nadšené příznivce Ukrajiny, ať šíří, sdílí a kopírují tento článek na všechny své profily, kde se ještě nedávno chlubili, že si byli pro "Tečku". A připněte si k tomu žlutomodrou stužku či vlajku s nápisem Stojím za Ukrajinou! Prokažte, že to není jen póza a vaše podpora zemi trpící válkou nijak nebrání tomu, že občany stejné země byste ještě před čtyřmi lety šikanovali za neochotu se očkovat a volali za jejich vyřazení ze společnosti! Určitě si to zase nějak zdůvodníte, vy to přece s technikou dvojího myšlení umíte! Používáte ji úspěšně minimálně pět let.

My ostatní můžeme, jak se říká, popustit uzdu fantazii a představit si, jak by asi vypadala očkovací kampaň a postoje covidfašistů ve svých původních intencích, pokud by ji oni sami v únoru nestopli:

• Uprchlíci z Ukrajiny by měli být vyřazeni z veřejného a společenského života!
• Stát chce neočkovaným Ukrajincům co nejvíce znepříjemnit život.
• Pokud se Ukrajinci odmítnou očkovat nebo testovat, hrozí jim vyhazov ze zaměstnání a odebrání dávek.
• Zákaz vstupu do veřejných prostor pro neočkované uprchlíky z Ukrajiny!
• Zákonodárci požadují tvrdé tresty pro neočkované Ukrajince.
• Jsme pro, aby si neočkovaní Ukrajinci hradili plnou lékařskou péči!
• Neočkovaní Ukrajinci jsou hrozbou pro zdraví celé společnosti; buď se naočkují, nebo jim hrozí vyhoštění.
• Bez očkování a covid pasu si příchozí Ukrajinci v naší zemi už ani nekoupí kafe!
• Neočkovaní Ukrajinci neumírají dostatečně rychle.

Tak za tohle by vám najisto hrozilo trestní stíhání za šíření nenávisti vůči národu či skupině obyvatel. Ale před 24. únorem '22 to vůči neočkovaným Čechům, Moravanům a Slezanům (a třeba i místním dlouhodobě žijícím Ukrajincům) procházelo bez problémů, že? Navzdory tomu, že od září 2021 do února 2022 počet očkovaných obyvatel Ukrajiny vzrostl na závratných 34,5 %, je jasné, že s vlnou ukrajinských migrantů zde přišli zejména nezodpovědní antivaxeři. Covidofašisté to dobře vědí, přesto pochopili, že právě teď musí zmlknout a ideově se přeorientovat na novou agendu. Vědí, že není radno příčit se politickému zadání. Co kdyby je pak někdo chtěl vyřadit ze společenského života, že? :)

Jaké ponaučení si vzít z bláznivých pěti let? Je všechno to šílenství, které od roku 2020 prožíváme, jen úvodní epizodou čehosi daleko většího, co teprve přijde? Co bylo vlastně cílem "živého pandemického cvičení", jak to příhodně nazval Trumpův ministr zahraničí Pompeo hned v březnu 2020 na tiskové konferenci? Co to na nás ušili?

V mottu mého blogu uvádím, že už dlouhou dobu můžeme sledovat spoustu náznaků, jak nám mocní tohoto světa připravují globální koncentrák, spojený s absolutní kontrolou našich životů, myšlení a celkovým zotročením "nepotřebných" miliard lidí. Dlouhou dobu se však nezdálo, že by k nastolení Nového světového pořádku mělo dojít nárazově, okamžitě nebo v nejbližších několika letech. Sám jsem se domníval, že instalace systému totální kontroly nad celým světem bude probíhat pozvolna, tzv. salámovou metodou. Že začnou pozvolna: po desetiletí znevýhodňovat platby v hotovosti tak, až jednoho dne hotové peníze zcela zmizí z oběhu a nikdo už jimi nezaplatí. Že život bez totálního dohledu Velkého bratra časem začne nepodvoleným přinášet tolik strastí, utrpení a bídy, že se raději přizpůsobí a nechají si dobrovolně nasadit sledovací náramky, nastřelit čipy do zápěstí a nainstalují kamery ve svých domovech (pokud nějaké budou mít). Že útoky pod falešnou vlajkou budou pokračovat v takové intenzitě, až všichni ze strachu rádi ochotně přijmou nový světový řád.

Nenapadlo by mě, že vyvoláním globální "pandemie" mohou toto všechno najednou zavést hned, jedním vrzem. Během "covidu" začaly všechny "konspirační teorie" o absolutní kontrole státu nad našimi životy, sledovacích systémech, povinném očkování, elektronických čipech, covid pasech a sociálních kreditech, nabývat hrozivě reálných rozměrů.

Pamatujete, jak se hned po propuknutí koronahysterie v březnu 2020 začalo nahlas spekulovat, že papírové peníze mohou přenášet virus? Média (pochopitelně, že na pokyn shora!) okamžitě zareagovala a postupně zveřejňovala články typu, že hotovost pandemii nepřežije, neboť skoro všichni už přece platí jenom kartou. Chvílemi to vypadalo, že konec hotovosti nastane tak rychle, že ani nemrkneme.

Byli jsme svědky smršti superrychlých změn v našem okolí ve prospěch elektronizace, sledování a totální kontroly. Uplynulo pár týdnů od prvního lockdownu a všude na úřadech, službách, školách, ve zdravotnictví, na veřejných prostranstvích byly kompletně nainstalovány bezpečnostní rámy, zábrany, čtečky, kamery, snímací přístroje pro bezkontaktní komunikaci a placení, kontroly a dozor na každém kroku, všechny zdi a podlahy polepené směrovkami pro "přikázaný směr chůze" :) , značkami pro rozestupy, zdi omítnuté  nápisy a pokyny a každé druhé dveře omotány výstražnými červenobílými páskami... V místech, kde nikdo nebyl za 20 let schopen vyměnit ani žárovku nebo přidat židli, to bylo nevídané a působilo to velmi nezvykle. Lidé si dobrovolně na své mobily instalovali špiclovací aplikace, do nichž hlásili údaje o svém zdraví a monitorovali se navzájem.

Jak daleko jsme se tehdy vlastně nacházeli od spuštění systému sociálních kreditů? Ke "konci pandemie" bylo neočkovaným vyloženě vyhrožováno, že jim nebude dovoleno chodit do zaměstnání, ani se najíst či nakoupit základní potraviny. Elektronické systémy karantén a covid pasy byly vyloženě předzvěstí digitálních pasů totožností, které globalisté plánovali propojit právě s vakcinačními pasy, systémem sociálních kreditů a totální kontrolou našich životů. Druhá ruka šéfa Světového ekonomického fóra Schwaba Juval Harari už roky zcela nahlas hovoří o možnosti hacknout a řídit lidské životy. Jak by to chtěl provést jinak, než implantováním nástrojů kontroly přímo do lidských těl?

A copak to lékaři a badatelé nacházeli v krvi očkovaných po celém světě, i u nás? Zvláštní struktury, připomínající mikročipy se dle některých studií nacházejí přímo ve "vakcínách" proti covidu (viz Výzkumníci z Japonska a Koreje našli v covidových vakcínách nanostruktury a studie a v PDF zde) a doktorka Ana Mihalcea pod mikroskopem objevila i světélkující objekty, jež tímto způsobem navzájem komunikují a sestavují se do větších, zjevně (techno)logických celků.

Zpochybnil kdokoliv z vědecké obce existenci těchto nalezených struktur? Jsou tyto elektronické "obvody" a "čipy" připravenými nástroji pro pozdější aktivaci a spuštění celosvětového "resetu" mozků lidstva? Budou se pomocí těchto podivných struktur "vypínat" masy lidí, tak jako se "vypínali" nepohodlní za covidu? Nebo jako se na dálku odpalovaly pagery v Libanonu? Proč se tyto objekty v lidské krvi začaly objevovat právě po vakcinaci během největší "pandemie"? Co prohlášení ředitelky australského zdravotního odboru, že kontakty lidí v covidových karanténách jsou dohledávány v systému Nového světového řádu? A proč se o to nikdo nezajímá?

Paranoidní konspirace, že? A čtení myšlenek z mozku, implantování falešných vzpomínek a vodění takto zotročených jako poslušných loutek v Muskově projektu Neuralink, o němž otevřeně píše mainstream (Brána do mozku otevřená, Orientace LN, MF DNES 22. 2. 2025), není? Jakou mají tyto souběžně probíhající procesy souvislost?

Falešná pandemie nebyla náhodná

Na falešnou pandemii nás její strůjci připravovali dopředu. Rockefellerova nadace již v roce 2010 v dokumentu Operace Lockstep připravila celý její koncept, včetně jednotlivých kroků (viz video COVIDOVÉ OPATRENIA SÚ FAŠISTICKÝ PREVRAT - Rockefellerov plán z roku 2010 nebo zde), které byly v roce 2020 skutečně, jeden po druhém, realizovány.

Samotný vakcinační velkovezír Anthony Fauci už v roce 2017 věděl, že ještě během Trumpova prvního prezidentského mandátu "dojde k nečekané infekční epidemii" (Fauci: 'No doubt' Trump will face surprise infectious disease outbreak; video zde, záloha zde).

Ve stejném roce ředitel neziskové organizace EcoHealth Alliance Peter Daszak referoval na přednášce o možnostech nacházení nových virů, které by mohly způsobit globální pandemii. Stejný člověk v publikaci National Academy of Press z 12. února 2016 zveřejnil následující výrok:

"Musíme zvýšit povědomí veřejnosti o potřebě lékařských protiopatření, jako je celoplošná vakcína proti koronaviru. Klíčovým hnacím motorem jsou média a ekonomika bude humbuk následovat... Musíme tento humbuk využít ve svůj prospěch, abychom se dostali ke skutečným problémům. Investoři zareagují, pokud na konci procesu uvidí zisk."
viz Allegation of 'Covid-19' Fraud & Crimes against Humanity delivered to Texas Senators and Governors

Výstižněji snad celé pandemicko-vakcinační období let 2020-22 nemůže popsat ani zpravodajská agentura.

COVID-1984 ukázal, že Oni jsou připraveni. Totální kontrolu nad celým světem mohou spustit okamžitě, jedním šmahem, doslova ze dne na den, z minuty na minutu. Jediným povelem dokázali postavit do pozoru všechny "vládnoucí" loutky světa, nepřetržitým vyvoláváním strachu prostřednictvím sdělovacích prostředků (které kompletně vlastní) změnit chování každého člověka v poslušnou loutku a podřídit jej k tomu, aby poslouchal na povel každé nové nařízení shora. Princip, jakým mocní rozpoutávají umělé krize, aby dosáhli svých zájmů, je stále stejný a "osvědčený":

1. Vyrobí se umělý problém, jehož následky jsou vykresleny jako blížící se katastrofa.
2. Reakcí moci je nastolení šokových opatření, která rozvrátí váš život naruby.
3. Je vám nabídnuto řešení - řešení problému od těch, kdo sami problém vytvořili: pokud se vzdáte svých práv, svobod, majetku, vlastního úsudku a volby sám se rozhodovat, můžete se vrátit do "normálu". Ten už ale nikdy nebude původním normálem, ale pokřiveným životem zotročeného a poníženého jedince.

Podívejte se ještě jednou na obrázky z plakátové kampaně za "návrat do normálu" výměnou za naočkování a (snad) pochopíte.

Před "covidem" měl kdekdo plno o řečí o posvátnosti lidských práv a svobod, ochraně osobních údajů, nedotknutelnosti soukromí, svobody slova, pohybu a podnikání. Stačilo lidi vystrašit virem a hned se ochotně omezovali, udávali sousedy, že v lockdownu vycházejí z bytu, volali po cenzuře nepohodlných názorů, instalovali si do mobilů státní sledovací aplikace typu eRouška, eKaranténa, Tečka či jak se všechna ta špiclovací zvěrstva jmenují; nechávali se ochotně sledovat, nahlašovali státním orgánů každý svůj pohyb a nechávali trasovat i rodinné příslušníky. Narušitele, kteří se stále chovali jako svobodní lidé, hlasitě dehonestovali, udávali a žádali pro ně tvrdé tresty za porušení předpisů.

Poté, co hrozba "covidu" zmizela, se všichni tváří buď jako ti největší hrdinové, nebo naopak oběti systému. Ve skutečnosti naprostá většina poslušně plnila pokyny mocných a napomáhala úspěšné realizaci nové totality.

"Co odpovíte, až se vás děti zeptají: 'Mámo a táto, co jste dělali, když během covidové pandemie zaváděli globální policejní stát?'
Rodiče odpoví: 'Ach, zlatíčko, sledovali jsme to v televizi.'
Novináři odpoví: 'Pomáhali jsme to zavádět tím, že jsme lhali veřejnosti.'
Státní úřednici, soudci, policisté, IT-experti: "Vynucovali jsme tato represivní opatření, pokutovali za nenošení roušek, pronásledovali neočkované a zaváděli totální dohled nad obyvatelstvem.'
Přeji vám hodně sil, až budete dětem odpovídat na tyto otázky."
David Icke v rozhovoru pro Londonreal v roce 2020

Epilog

Uplynulo pět let od největší globální psychologické operace v novodobé historii lidstva. Snažil jsem se o tomto období vytvořit jakýsi stručný přelet nad zásadními událostmi, poukázat na klíčové děje a připomenout některé z hlavních viníků nastolení covidové tyranie a jejich pomahače. Zcela jistě nemohu pokrýt vše, ani kdybych sepsal několik dílů na pokračování. Každý člověk má z té doby své vlastní zkušenosti a poznatky.

Spoustu absurdit té doby výborně shrnul Jiří Havel na Paralelně.cz v ohlédnutí Ztráta paměti a v reportáži o výstavě Galerie Pravdy. Doslova povinností by mělo být zhlédnutí vynikajících dokumentů Svědomí národa Tečkované příběhy a Netečkované příběhy. V jakém šílenství jsme tehdy žili, si můžete připomenout třeba v krátkých videích nazvaných Covidová mementa.

Pokud by na mou práci chtěl kdokoliv navázat, velmi to uvítám. Tenhle totalitně-pandemický rozvrat, co na lidstvu spáchali, JIM totiž nesmíme zapomenout.

Doporučené prameny: mimo zdrojů zmíněných v textu také časopis RADIX, čísla 1-3, InFakta, Modrý jelen, Otevři svou mysl, Arfa a spousta dalších... A hlavně vlastní rozum.

<<< Archiv článků | Předchozí článek >>>