Nedívejte se vzhůru, žádné chemtrails tam k vidění nejsou aneb Monoskop na obloze
Už jsme si celkem zvykli, že většina plánů mocných bývá navzdory zjevným indiciím a odhalením odmítána jako "konspirační" či "spiklenecké teorie". Důvodem bývá argument, že šiřitelé těchto "spekulací" o nich nejsou schopni předložit jasný, hmatatelný či viditelný důkaz. U fenoménu tzv. chemtrails je tomu kupodivu přesně naopak: důkazy, které máme přímo před očima, se neuznávají a tvrdí se nám, že to, co vidíme na vlastní oči, vlastně není důkazem, že vidíme správně, neboť dění, odehrávající se na obloze, prý v tomto případě nelze považovat za reálné a očividné.
Kdo s tím nesouhlasí a tvrdí, že vidí to, co vidí, tak je zkrátka paranoidní. Taková osoba je pak "logicky" považována za šiřitele bludů a konspiračních teorií, neboť očividný fakt, že přímo nad hlavami se odehrávají jakési podivné pokusy s našimi životy, lze těžko popřít jinak, než jak to činí různí "skeptici", poklonkující zájmům mocných a potlačující nepříjemnou pravdu. Očividná a průkazná fakta, získaná dlouhodobým pozorováním a ověřená nabytými poznatky, se tentokrát "výjimečně" nepovažují za správnou metodu zjištění skutečnosti. Chemtrails jsou tedy nesmysl, protože spekulace o jejich přirozeném původu a popírání jejich samotné existence mají větší váhu, než samotná, na vlastní oči viděná skutečnost.
Nečekejte od tohoto článku žádné rozbory chemického složení podivných nebeských stop, ani zásadní odhalení nádrží na rozprašování jedů, umístěných v letadlech. Jde mi spíš o to zjistit, co kdo sleduje tím, že na nás začal před několika desítkami let sypat neznámé látky a pravidelně tím měnit ráz oblohy nad našimi hlavami. Že tyto robustní stopy obsahují různé jedy a škodlivé látky zjevně poškozující naše zdraví, půdu a zamořující životní prostředí, potvrzují mnohé pokusy a výzkumy; stejně tak je zjevné, že účelem těchto mohutných pásů, táhnoucích se přes celou oblohu od úsvitu až do soumraku, je z jakýchsi důvodů zakrývat či tlumit sluneční svit.
To jsou ale jen vnější projevy a jednotlivé metody jakéhosi procesu, za nímž musí být nějaký konkrétní cíl. Rozprašování chemikálií do všech žijících organismů na naší planetě je zřejmě jen prostředkem k dosažení jiného záměru. Ti, kdo tento experiment na lidech zahájili, musí mít plán, v němž je současný stav popsán jako jedna dílčí fáze, jeden krok. Pokusme se uvažovat jako ONI, tedy o několik tahů dopředu: Co může být tím další krokem, a tedy skutečným cílem experimentu pod lehce klamným názvem chemtrails?
Co bude následovat, až se lidstvo podaří definitivně (doslovně či v přeneseném smyslu) otrávit sypanými jedy, resp. jimi změnit jeho DNA, či přesněji nasunout do globální paměti člověka zcela odlišnou podobu světa nad jeho hlavami, možná s definitivně zastíněným Sluncem? Co přijde na řadu hned poté? Je možné, že i za tímto pokusem je snaha o restart lidské mysli, jejíž staletí trvající pokusy jsem jaksi intuitivně popsal v předchozím článku? Docela už mě přestává udivovat, jak na sebe vše navzájem navazuje a že tentýž proces ve stejném okamžiku začínají vnímat a chápat i mnozí další (viz aktuální dokument Konec lidstva).
To ale hovoříme o té vnímavější části lidstva. Pohodlná konformní většina si nic podobného nepřipouští. Pokud se kdekoliv ve společnosti zmíníte o chemtrails, tradičně býváte označen za paranoika, šiřitele fantazií a bludů a stáváte se terčem posměchu. Kdejaký mudrlant, ohánějící se tzv. zdravým rozumem, před vámi začne šermovat školskými "pravdami", jimiž byl vybaven a formován od útlého věku a bryskně vás poučí, že cosi takového jako masové rozprašování jedů z letadel je technicky zcela neproveditelné a podobné praktiky by se přece nedaly utajit. Ze svého hlediska naučené "logiky" a slepé důvěry ve "vědu", média i své okolí má vlastně pravdu, neboť to skutečně nedává smysl: Kdo by dokázal koordinovat systém letecké dopravy tak, aby velká část letadel cosi rozprašovala do ovzduší? Jak by se to mohlo realizovat v globálním měřítku? A vůbec: jak vás vůbec mohlo napadnout, že by si toto kdosi vůči lidstvu dovolil?
Jak je tedy možné, že naše nebe vypadá zcela jinak, než tomu bylo před 20-30 lety? Co se to odehrává nad našimi hlavami? Skutečně natolik narostla letecká doprava, že původně čistá modrá obloha s přirozenými oblaky bývá již od brzkého rána zamarasena mohutnými pruhy, které již nemizí během pár minut, ale visí na nebi po celý den a tvoří podivnou rozplizlou hmotu, připomínající jakési virtuální kulisy apokalyptického filmu (ukázkový příklad vidíme na úvodním časosběrném souboru snímků)? Bohužel, na tyto pravidelně promítané nebeské obrazce si lidé tak navykli, že si už nepamatují, že ještě před dvěma desítkami let vypadal každodenní východ slunce zcela jinak. Tedy pro připomenutí:
Vytrvalé zasviňování oblohy lidem doslova vymazalo paměť dřívější reality okolo sebe. (Mimochodem, tentýž proces probíhá i s tzv. digitální pamětí: schválně si vyzkoušejte přes internetové vyhledávače, jak obtížné je najít jakékoli reálné, zdůrazňuji reálné snímky čisté oblohy při východu Slunce.) O tom, jaká změna v našich životech nastala, se může přesvědčit každý, kdo sáhne po albu rodinných fotografií a prohlédne si dávné snímky z letních dovolených. Ještě v 90. letech na nich vidíme jasné modré nebe s občasnou přirozenou oblačností. Žádné významnější stopy na nebi nevidíte ani na tehdejších fotografiích z pláží nebo resortů poblíž mezinárodních letišť s hustým leteckým provozem. V porovnání s pozdějšími lety a dnešním stavem je ten rozdíl ohromující.
Jistě lze od těch dob počítat s určitým nárůstem letecké dopravy, ale neexistuje žádný důvod, aby naše nebe každý den připomínalo prostor, kde právě proběhla armádní letecká přehlídka nebo vypadalo jako po náletech stovek bombardérů na Londýn či Drážďany za 2. světové války:
Když jsme u toho srovnávání dnešní úrovně znečištění oblohy s minulostí, jedna malá, ale nikoli nepodstatná odbočka: Mnozí z nás, zejména ti, kdo v 70. a 80. letech žili v průmyslových oblastech severní Moravy a severních Čech, jistě pamatují katastrofální stav ovzduší způsobený provozem místních uhelných dolů, plynáren a chemických závodů. Nad těmito regiony se zejména v zimním období rozprostírala jakási šedo-žlutá mlha, kdy jsme mnoho dnů neviděli slunce. Nedýchatelný smrad působil těžké zdravotní potíže všemu obyvatelstvu: "Kdo tam nežil, nedokáže si to představit. Na podzim a v zimě jsme se probouzeli do temné žluté mlhy, kterou jsme odkráčeli do práce, a za stejné žluté mlhy jsme se vraceli z práce domů. Mělo to dopad nejen na zdraví, ale i na psychiku lidí. Deprese se v tomto prostředí rozmáhaly daleko snáz," líčí lékař Petr Veselský v článku na webu Paměti národa (V Teplicích se nedalo dýchat). "Každý měl v rodině někoho s chronickým zápalem průdušek nebo s trvalým poškozením zdraví," dodává místní rodák Jan Sajdl.
Není vůbec od věci se u této historické epizody zastavit, s tématem článku tato ne příliš vzdálená doba souvisí více, než se zdá. Historik Miroslav Vaněk ve své studii s dvojznačným názvem Nedalo se tady dýchat (v PDF ke stažení) popisuje, jak neochota tehdejšího režimu řešit problémy s otráveným ovzduším a zhoršujícím se zdravotním stavem obyvatelstva v postižených regionech vyvolávala sílící nespokojenost a nedůvěru k oficiálním informacím, čímž také přispěla k pádu režimu.
Nedá se přitom říci, že by tehdejší komunističtí činitelé nepřiznávali samotnou podstatu a příčinu problémů se znečištěným prostředím (jak říkal sám tehdejší klasik stand-up komedie Milouš Jakeš): "Vždyť my víme, kolik je tam špíny, tedy ve vzduchu mám na mysli; kolik je tam kysličníku siřičitého, to můžeme změřit, víme to! No k tomu nepotřebujeme aby nám to někdo říkal!"), spíše se dlouhodobě celou věc snažili vymlčet. Na rozdíl od dnešní doby, kdy se při pohledu na oblohu všichni tváří, že tam žádné chemtrails ve skutečnosti nevidí, a že nebe plné mohutných nepřirozených pruhů není důkazem, že tam vůbec nějaké jsou, však komunisté samotný fakt znečištění ovzduší, jež neblaze pociťovali všichni občané, aspoň nijak nezapírali. Těžko taky zapírat něco, co všichni vidí na vlastní oči. Pro dnešní popírače reality ale žádný problém.
Vaněk ve své práci zmiňuje několik oficiálních zpráv ze stranických i státních dokumentů i reporty vysoce postavených tajemníků MNV, které realisticky popisovaly stav i příčiny situace, valná většina z nich se však nikdy nedostala na veřejnost. Utajování informací bylo zdůvodňováno tím, že "zveřejněné informace by mohly vést ke znepokojení veřejnosti, mohly vyvolat paniku a ve svém důsledku i sociální politickou destabilizaci". Odhalení pravdy o příčinách nedýchatelného života by prý "mohlo být zneužito proti ČSSR a socialistickému vývoji v zemi", přičemž zveřejňování "přesných údajů [o zdravotních důsledcích] může být předčasné nebo z hlediska ochrany zájmů zdravotnictví nežádoucí". Skoro jako bychom četli aktuální nařízení Ministerstva zdravotnictví nezveřejňovat údaje o náhlých srdečních problémech a úmrtích po očkování covidovými "vakcínami", že? Ale to jsem odbočil.
Cenná Vaňkova studie dále přináší zprávy o represích, jaké režim uplatňoval vůči lidem, kteří oficiální data a studie o znečištění ovzduší dokázali protlačit do vysílání Svobodné Evropy nebo Hlasu Ameriky. Jelikož komunistické Ministerstvo vnitra v říjnu 1986 vydalo nařízení, v němž "určité údaje, týkající se životního prostředí prohlásilo za tajné", hrozila mnohým šiřitelům zpráv o tristním stavu znečištění (tehdejší "dezinformátoři") ztráta zaměstnání, vystěhování z okresu i vězení (některé konkrétní příklady jsou ve studii zmíněny).
Ke konci 80. let však z důvodu neúnosné situace začaly přibývat zmínky o stavu životního prostředí i v oficiálních médiích, avšak jejich autoři většinou "překrucovali fakta, vynechávali alarmující údaje, a především se nesnažili pojmenovat hlavního viníka". Tedy skoro jako dnes, kdy současná režimní média o masivních zplodinách na nebi buď mlčí, nebo varovné zprávy zesměšňují, případně nám ústy meteorologů cosi zadrmolí o příchodu náhlé inverze či oblačnosti v původně slunečném dni.
Jedna osobní vzpomínka na tu dobu. Když jsem v polovině 80. let každé ráno chodíval na šestou hodinu do školní družiny, vryl se mi do paměti obraz tehdejší cesty potemnělým a smogem zamořeným zimním městem: na nebi rozplizlá oranžovo-žlutá záře jako po výbuchu atomovky, na chodníku černý sníh, místo vzduchu nedýchatelný smrad. Onen vjem se opakoval s takovou pravidelností, že se v mé paměti na dlouho dobu ustálila představa, že přesně toto jsou pravé atributy zimy: žluté nebe, černý sníh a nedýchatelný zápach. Jelikož jsem v té době neměl jinou příležitost zjistit, jak má vypadat "správná zima", nechápal jsem, jak se někteří šťastnější spolužáci mohou těšit na zimní pobyt na horách, když i tam je podle mé představy čekala stejná apokalyptická scenérie, jako v zamořeném městě.
Vnímavý čtenář už v tento okamžik jistě tuší, proč tato historická odbočka, zdánlivě nesouvisející s tématem chemtrails. Dlouhodobé vystavení jednotnému a pravidelně se opakujícímu obrazu svého okolí, vytvoří v mozku člověka dojem "normality" a běžného stavu i v případě, že je tato normalita značně nenormální a silně vychýlená od skutečnosti. Přesně totožnou metodou nám kdosi už téměř čtvrtstoletí kreslí do hlav obraz zcela "běžných" pruhů přes celou oblohu jako všedního koloritu našich životů a vpaluje jej do našich mozků. Časem už to nikomu nebude připadat nenormální. I v dřívějších dobách se stávalo, že jsme z důvodu smogové situace i několik dní přes nepropustný mlžný závoj neviděli slunce. Dnes jsou již smogové situace z důvodu uzavření provozu uhelných dolů méně časté, přesto nám některé dny díky mohutným leteckých postřikům evokují tehdejší "bílou tmu". A stejně jako tehdy, i dnes si na tento stav většina uvykla a nikomu nepřijde zvláštní, že se na ranní obloze, v oblasti mimo letecké koridory objeví třeba 10-15 čar z různých směrů, zatímco letecký radar nezobrazuje jediné dopravní letadlo.
Podle vyvracečů a fact-checkerů jde o běžný letecký provoz. Pokud se však jedná o běžná dopravní letadla, proč létají zcela nepřirozenými směry (nahoru-dolů-křížem) přes celé nebe a místo přímé trasy kreslí na nebi dokonalé obrazce nebo vytvářejí přesné spojnice v jednom bodě? Jak je možné, že se piloti "běžných dopravních spojů" dokáží jako sehraní stíhači na vojenské přehlídce trefit do již vytvořených "kondenzačních" stop svých kolegů tak, že je třeba čtyři i pět z nich protnou přesně ve stejném místě?
Vypadá to, jako by se piloti před startem domlouvali, že si budou hrát jako malé děti: "Já vystartuju a poletím tudy, ty letíš deset minut po mně, musíš naletět zespodu ve 25° úhlu a tady kolega má start za dalších 15 minut, ten protne naše lajny a dokončí kříž na obloze, uděláme show, to bude prdel, až to uvidí ti vesničtí burani v tom jejich zapadákově, kde nikdy nic nelétá!"
Jak říká jedna moudrost, všechno bude asi úplně jinak. Existují silné pochybnosti, že tyto "siločáry" mají cokoliv společného s běžným leteckým provozem. Často lze spatřit skutečná dopravní letadla přelétat ve stejné letové hladině a za totožných atmosférických podmínek s minimální kondenzační stopou či dokonce zcela bez ní, zatímco je celá okolní obloha zasviněna od shora dolů i do všech stran a přetrvává i dlouho poté. Jak jinak lze toto vysvětlit, než že ony podivné čáry, jež se začaly objevovat teprve před pár desítkami let, nemají žádnou souvislost s dopravní a nákladní leteckou dopravou?
V letních měsících býváme svědky, že se po několik dní i týdnů výrazně nemění meteorologická situace a teploty i vlhkost vzduchu zůstávají na stejné úrovni. Přesto v některých dnech vidíme (dnes už velice výjimečně) čisté a modré nebe bez jediné stopy leteckého provozu, další den při STEJNÝCH PODMÍNKÁCH už bývá od rána nebe zasypáno desítkami (a během dne stovkami) bílo-šedých ocasů, jako by na našem území probíhaly nálety nepřátelských armád. Ten rozdíl při totožných meteorologických podmínkách v průběhu několika dnů je markantní a do očí bijící.
Jak nás poučí vždy připravení experti na dezinformace z korporátního Deníku s průhledným kyperským vlastníkem, "ve skutečnosti nejde o chemtrails, ale o kondenzační stopy, tedy výsledek běžných emisí vodní páry z motorů ve vysokých nadmořských výškách, kde se vodní pára sráží do viditelného mraku. K tomu dochází, když se horký vlhký vzduch z motorů mísí s chladnějším okolním vzduchem." To je krásné vysvětlení, ale proč se tyto "běžné emise vodních par" nemísí s horkým vlhkým vzduchem za stejných podmínek pokaždé, ale jen někdy?
A proč se tyto "bludné teorie" o obyčejných kondenzačních stopách tak rozmohly až v posledních desítkách let? Připusťme, že současný provoz v našich končinách je srovnatelný s provozem v západní Evropě a USA před cca 30 a více lety. Byly tehdejší "produkty výfukových plynů leteckých motorů" tak nějak čistší, že si nikdo nevšiml denně obsypané oblohy, táhnoucí se do všech světových stran, od soumraku do úsvitu? Najděte si třeba záznamy z tehdejších koncertů pod širým nebem nebo kteréhokoliv ze sportovních šampionátů (Itálie 1990 nebo USA 1994) a zaměřte se na záběry oblohy. Oproti tomu současné kulisy sportovních spektáklů bývají doslova dech beroucí a obdivuje je i náš soudruh rozvědčík a generální tajemník z Hradu. Vyvraceči pravdy jako Cemper, Krupka nebo dědek Kořenář by ten nebetyčný rozdíl jistě zdůvodnili specifickými atmosférickými podmínkami během masových akcí nebo tím, že letadla tehdy běžně létala ve vyšší letové hladině, protože kdysi se ještě běžně létalo i na Měsíc.
Pokud se nám dnes tvrdí, že vidíme běžné kondenzační stopy po dopravních letadlech, znamená to tedy, že v jiných, slunečných a "bez-posypových" dnech je na našem území kompletně zastaven letecký provoz? Jeden den proletí nad hlavami dvě stovky letadel, a jindy ani jediné? Smysl to nedává...
Podezření, že u fenoménu chemtrails nemáme co do činění s běžnou civilní ani nákladní leteckou dopravou, podporují mnohá pozorování. Svědectví osob, které dlouhodobě sledují a dokumentují dění nad našimi hlavami, hovoří o podivných anomáliích, jež jejich sledování provází. Výpovědi hovoří o tom, že lze registrovat "letadla" sprejující po obloze, která mizí ve chvíli, kdy je vypouštěná čára přerušena nebo jakmile stroj vletí do "oblaků", odkud se již nevynoří. Extrémně podivné je to, že v případě, kdy se snaží tvorbu bílých čar zachytit na kameru nebo fotoaparát, zjišťují, že letadla nelze zaměřit, a to ani s kvalitním fotoaparátem či výkonným teleskopem. Cituji jeden ze starších příspěvků z webu osud.cz:
"Půjčil jsem si v práci teleskop se zvětšením až 70x. Chtěl jsem se podívat na tato práškovací letadla zblízka, abych zjistil číslo, případně společnost nebo samotný typ letadla. K mému překvapení (málem to se mnou seklo) tato letadla nejdou na bližší vzdálenost zaměřit, resp. pokud se snažíte zaměřit na samotné letadlo...letadlo tam není! V okuláru teleskopu tedy vidím pouze chemickou čáru, která si putuje po nebi sama. Na jejím začátku není nic, nic co by jí tvořilo. To odporuje zdravému rozumu.
Zkoušel jsem tedy další letadla, některá byla viditelná na delší vzdálenost, některá méně (byla jaksi transparentní, šedobílá), případně opět nebyla vidět vůbec. Teleskop jakoby byl rozostřen a zaměřit letadlo se daří, až když je velice daleko. Podotýkám, že viditelnost teleskopu je hodně dobrá, Měsíc je vidět do nejmenších detailů.
U jednoho letadla se dokonce zdálo, jakoby nemělo jedno křídlo. Svůj zážitek jsem napsal na internet a během dne jsem byl kontaktován cca 25ti lidmi z celého světa, kteří mají podobnou zkušenost (ve videích a fotkách - viz fake planes, hologram planes apod.).
Mám dojem, že tato letadla musí používat jakési maskovací zařízení či snad stealth technologii, možná že se jedná o holografickou projekci. Sám nevím, jaký si mám na celou věc udělat obrázek. Tato zkušenost mi zcela obrátila vnímání světa. Jestliže je používáno maskovací zařízení, pak se nepochybně jedná o armádní akci a lidé by toto měli vědět. Je však otázkou, zda nejsou využívány moderní technologie, o kterých lidé nesmí vědět."
Podobná pozorování potvrzují i některá zapomenutá videa z YouTube, která ještě kupodivu nikdo nesmazal (ovšem přes vyhledávání na YT jej nenajdete, pokud nezadáte přesný kompletní název videa), doporučuji např. UFOs chemtrails & fake planes 5 March 2010 Uxbridge UK spacecowboy1954, UFOS Holographic Planes, Chemtrails & giant sphere 15 march 2010, Hologram Concealing Highly Advanced Chem trail Dispenser ~ Creepy !, FAKE PLANE MORPHS INTO ANOTHER SHAPE OF CRAFT. Pokud se na ta videa díváte pozorně, možná se vám vybaví tzv. "živé" televizní záběry z 11. září 2001, na nichž se objevují stejně zvláštní přízračně šedá letadla (na zcela precizně viditelném pozadí) se zvláštními anomáliemi, jako jsou chybějící část křídla nebo scházející značení či okna, jak narážejí do věží WTC. Je zjevné, že zde máme co do činění s jakýmisi hologramy letadel či maskovanými "UFO", jejichž četná pozorování v posledních letech s rostoucím výskytem chemtrails jaksi utichlo.
Pokud se někomu i přes poskytnutou videodokumentaci zdají předchozí řádky o hologramovém divadle na obloze přitažené za vlasy, podíváme se ještě na jednu anomálii, jež občas tvorbu nebeských čar provází. Sám bych o tomto jevu pochyboval, kdybych nebyl jeho svědkem. Představte si, že jedete autem a na silnici se před vaším vozidlem rýsuje stín, který předjímá směr cesty, kterou teprve pojedete. Hloupost, co? Tak daleko ve vývoji nejsou ani ty nejmodernější navigace. A co takhle u letadel? Viděli jste někdy při pozorování letícího letadla, aby se před ním rýsoval stín trasy, kterou teprve poletí? Tedy aby stín PŘEDCHÁZEL letadlu samotnému? Totální bláznovství!
A přece: tento jev se občas na našem promítacím nebeském plátnu opravdu vyskytuje (zřejmě "chyba v grafice softwaru"):
V některých případech lze opravdu spatřit, jak se PŘED rozprašujícím letounem doslova RÝSUJE trasa, kterou letadlo o malou chvíli skutečně proletí. Na internetu najdeme několik málo videí, zachycující tuto anomálii, například zde nebo již smazané video z YT uložené zde. Odkud se bere tento stín? Již jsem zaznamenal "vysvětlení" pohotových debunkerů, že prý "nejde o nic záhadného a neobvyklého, je to zkrátka stín kondenzačních par (!) letadla, neboť slunce je na opačné straně kondenzační čáry než mrak, vedle něhož letí." Tedy nikoliv stín samotného letadla (jako když jdete po dlouhém rovném chodníku zády ke slunci a před vámi se rýsuje silueta vaší hlavy a těla), ale pouze jeho kondenzačních stop v celé jeho délce?! Některá vysvětlení jsou skutečně jako z Barona Prášila, který se vytáhl z bažiny za vlastní vlasy.
V tom případě je nutné se ptát, jak je možné, že tento stín je viditelný u jediného letadla, zatímco u žádných dalších okolo v jeho blízkosti, letících stejným směrem nikoliv. Nesmysl je také uvažovat o stínohře ze zplodin letounu, neboť v některých případech je tento stín mnohonásobně delší než samotný ocas chemických, tedy vlastně kondenzačních par a bývá natažen přes celou oblohu, jak vidíme na prvním videu výše. A už vůbec netuším, co to znamená prolétat oblohou "zády ke slunci", když slunce osvětluje celou plochu naší polokoule, a tedy i atmosféry. Létají snad jiná letadla "před sluncem", že stín jejich zplodin nezobrazují? Proč jsme se nikdy před érou chemtrailů s tímto jevem nesetkali? Každopádně věřím, že stín kondenzační čáry před letadlem je pojem, k němuž nám naše největší vědecké kapacity jistě brzy dodají nějaké logické a průkazné vysvětlení.
Vyvraceči reality totiž dokáží odůvodnit cokoliv. Co byla včera prezentováno jako naprostý blud a nesmysl, je dnes "vědecky" potvrzená realita a samozřejmost. Jeden den nám valí do hlavy, že experimenty s počasím a úmyslné rozprašování těžkých kovů z letadel je paranoidní dezinformace, o pár dnů později to prezentují potvrzený vědecký fakt a vládní program. Pro toho, kdo pozorně sleduje vyjádření politických špiček od 50. let až dodnes, nejsou tyto informace žádné novum, jen oficiální hlásné trouby a jim poslušná "vědecká" honorace se stále tváří, že tyto dvě věci spolu vůbec nesouvisí a při jakékoli zmínce o chemtrails se ošívají se jako slizcí hadi.
Jaké pokrytecké divadlo s námi hrají můžeme vidět na informaci, kterou média přinesla letos v únoru (Britský úřad chce pracovat na hranici nemožného - třeba poručit dešti, v originále zde). Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy dostal od britské vlády 800 milionů liber na program změny počasí a vyjádření šéfa tohoto úřadu je kouzelné:
"Představte si osévání mraků, aby pršelo nad Atlantikem a ne nad pevninou, abychom zabránili záplavám v Británii," uvedl s odkazem na spornou metodu anglicky označovanou jako cloud seeding. "Nebo si představte uměle vytvořenou mlhu nad menší oblastí, třeba abychom ochránili město před vlnou veder," dodal odborník. (...) "Ve Spojeném království máme lidi, kteří pracují na technologiích pro řízení počasí. V některých případech mají malá funkční zařízení. Čekají jen na to, až je někdo vezme vážně," řekl Symes.
Přitom uměle vytvářené mlhy a neustálé zásahy do oblačnosti už vidíme dnes a denně, stačí jen zvednout hlavu. Spíše než obsah článku je na něm pozoruhodné, s jakou samozřejmostí jej převzala oficiální média, bez jakýchkoli výhrad nebo zpochybnění jeho sdělení. Jako by nás celá léta nepeskovali za šíření totožných informací a umělé osévání mraků snad byla běžná součást našeho průmyslu, něco jako zemědělství. Tak dlouho nám budou na pozadí neustálého popírání a zesměšňování podsouvat informace tohoto typu, až se z nich jednoho dne zcela běžná a oficiálně přijímaná realita. Naši "vědci" a "experti" se v ten samý okamžik otočí na obrtlíku a začnou se tvářit, že nikdy chemtrails nepopírali.
Kondenzační pásy za letadly v 19. století a Falešná realita zábavního průmyslu
Proces, kdy nás učí, abychom si postupně navykli na novou podobu prostředí nad našimi hlavami, již probíhá řadu let. Obrazy jiné reality nám vpalují do mozků prostřednictvím televize, filmového, reklamního i celého zábavního průmyslu, aniž by si toho většina vůbec všimla. V té souvislosti doporučuji zhlédnout čtyřhodinový dokument s názvem Don't Talk About the Weather (Nemluvte o počasí), jenž mimo jiné pečlivě rozebírá nesčetné příklady z televizních pořadů, reklamních spotů i obyčejných billboardů, v nichž se v průběhu let objevují na pozadí běžného děje záběry podivných, až nepřirozených čar, jejichž význam je jednoznačný: podprahově vsugerovat divákům "nový chemtrailsový normál" jako běžnou realitu okolo nich.
V rozboru pochopitelně neschází ani proslulá reklama slovenského mobilního operátora, kterou musel buď vytvořit buď extrémně chorý mozek mezi reklamními kreativci/kreaturami, což by nijak nepřekvapilo, nebo naopak velice dobře obeznámená osoba z prostředí vlivných elit (což je pravděpodobnější). Reklama zobrazuje nehybné, apatické až hypnotizované lidi, hledící nepřítomně do svých mobilů, zatímco nad jejich hlavami probíhá mohutné sprejování oblohy. U jejich nohou navíc v plné permanenci pracují ještě jakési menší rozprašovače, aby proud chemikálií do těl otupělých zombies neztratil na síle. Slogan reklamy proumlouvá sugestivním tˇonem slovy "Z tohto naozaj stratíte reč a prestanete vnímať všetko okolo seba." K tomu není co dodat, programovací jazyk už nemůže být srozumitelnější.
Dokument Don't Talk About the Weather o tématu nepojednává jednotvárně, ale fenoménem chemtrails se zabývá v kontextu zásadních událostí posledních desetiletí, takže vůbec nemusíte mít obavy, že byste se při sledování čtyřhodinového pásma nudili. Manipulace totiž nezasahuje jen do aktuálního lidského vnímání, ale míří i zpětně do minulosti. Manipulátoři vám jsou schopni předkládat falešnou realitu tak dlouho, až si budete jisti, že chemtrails, jak je známe dnes, zde s lidstvem byly už snad od starověku. Něvěříte?
Tak se podívejte na fotografie a trailer z filmu The News of the World z roku 2021 (česky Zprávy ze světa), jehož děj se odehrává v době americké občanské války (1861-1865). Popisek dle Netflixu hovoří o ději snímku takto: "Veterán z americké občanské války, který jezdí po celé zemi a přináší lidem zprávy ze světa, se vydá na nebezpečnou cestu přes Texas, aby osiřelé dívce našel nový domov." Jako profilová byla producentem filmu vydána tato fotografie:
Zábavní průmysl nám tímto zřejmě chce sdělit, že už v polovině 19. století nad americkým nebem proudily letecké spoje a "kondenzační" pruhy na obloze byly běžnou realitou. A to přesto, že hlavní hrdina stále bloumá americkým Jihem na koňském povoze. Fakt, že režii filmu tyto viditelné stopy na obloze nestálo za to v postprodukci vyretušovat, naznačuje, že ponechat je v obraze byl záměr.
Chemtrails v hudebních klipech
Když už hovoříme o filmu, co takhle si dát ještě hudební vložku? Rozmach televizních kanálů s nepřetržitým proudem hudebních klipů v průběhu 80. let přinesl zábavnímu průmyslu skvělou příležitost, jak působit na vnímání zejména mladé generace. A tuto příležitost, vštípit do hlav dospívajících požadované obrazy i normy chování nenucenou formou, tedy sledováním a poslechem svých hudebních idolů, si postavy v zákulisí hudební branže rozhodně nenechaly ujít. Najdeme mezi hudebními klipy také vizuálně - programovací s tematikou chemtrails? To víte, že ano.
Známá britská jazz-funková skupina Level 42 vydala v roce 1986 svůj velký hit Lessons In Love (o rok později se objevila na albu Running in the Family). Klip k této skladbě, vyprávějící o zákrutech milostných vztahů je vpravdě bizarní. Kulisy klipu, v němž kapela tuto skladbu prezentuje, mají zřejmě představovat stavbu domu jakožto paralelu k budování partnerského vztahu, ovšem na obloze se odehrává cosi, v čem by málokdo chtěl prožívat lekce dokonalé lásky.
Možná, že ta podivná mračna a nepřirozené útvary na nebi mají zpodobňovat temné časy partnerských neshod, každopádně bych rád věděl, co se odehrávalo v hlavě scénáristy tohoto klipu; zda měl tak bujnou fantazii, nebo byl zkrátka "patřičně zasvěcen". Běžná oblaka to nepřipomíná ani náhodou, natož v roce 1986.
Britský zpěvák Colin Vearncombe, vystupující pod pseudonymem Black (někdy uváděno, že šlo o hudební projekt s tímto jménem), byl takzvaným one-hit wonderem, tedy interpretem, jenž se proslavil pouze jediným hitem. Jeho nejznámější písní byla rádiová hitovka Wonderful Life (Báječný život), pocházela z roku 1985, ale Black s ní dosáhl úspěchu až s její přetočenou verzí o dva roky později.
V refrénu se sice zpívá o báječném životě, ale její text paradoxně vypráví o samotě a potřebě mít někoho nablízku. Sám interpret ji zpívá značně smutným až ponurým tónem a není divu, takto ji skutečně zamýšlel. Skladbu totiž napsal v době, kdy se potýkal se značnými životními těžkostmi: měl autonehodu, jeho matka těžce onemocněla, nahrávací společnost mu zrušila smlouvu a on se na určitou dobu stal bezdomovcem. Titul skladby je tedy vlastně ironický a odpovídá tomu i značně pochmurný videoklip, v němž můžeme spatřit tyto bizarní scenérie:
Život v takto deprimujícím až bezútěšném prostředí je všechno možné, jen ne báječný. Ještě že to je jen hudební klip.
Americká zpěvačka Sophie B. Hawkins je osobitou a originální postavou na hudební scéně. Tato značně nedoceněná interpretka je zároveň autorkou vlastních písní, v nichž dovedně kombinuje různé hudební vlivy a žánry, od popu přes funk nebo folk. Její debutové album Tongues and Tails z roku 1992 přineslo několik kvalitních skladeb, včetně California Here I Come s přemýšlivým textem o honbě za falešnou slávou, která je stejně předurčena jen některým: "Jak to, že někteří lidé dostanou vše, zatímco druzí nemají nic?"
V klipu se několikrát podprahově mihnou i naše známé čáry, a tak spíše než na ně bych upozornil na velmi povedenou recitaci modlitby Otčenáš v polovině skladby, což je v populární hudbě nevídaná záležitost.
Jistou výjimku v tomto přehledu programovacích videoklipů tvoří skladba zpěvačky Lany del Rey Chemtrails Over the Country Club, v níž se chemtrails objevují rovnou v samotném názvu. Zpěvačka tímto názvem dokonce pojmenovala celé své album z roku 2021. Podle hudebního kritika Karla Veselého se autorka chtěla vymezit vůči konspiračním teoriím obecně, přičemž chemtrails si vybrala jako symbol: "[Píseň] vykresluje obraz soukromého klubu pro členy vyšší třídy, nad jehož poklidnou idylickou utopií jsou jako symbol paranoie, před níž nelze utéct, na nebi vidět chemtrails - tedy kondenzační čáry za letadly, v jejichž zhoubné účinky věří stoupenci konspiračních teorií. Hrdinka stejnojmenné titulní skladby tlachá o astrologii, popíjí kafíčko poté, co odvede děti do školy, a rochní se v bazénu se všemi svými šperky. Přesto soukromý ráj boháčů za vysokým plotem něco ohrožuje."
Těžko říct, jaká inspirace vedla zpěvačku k vytvoření takového příběhu. Velice pochybuji, že by členy smetánky z vyšší společnosti v jejich bazénech a luxusních vilách trápily nějaké chemtrails. Vždyť je nám neustále tvrzeno, že na tyto "bludy" přece věří hlavně lůza, dezoláti, spodina a lidé s nižším společenským postavením, nikoli zazobanci z vyšší vrstvy, jimž je úplně ukradené, co se děje mimo jejich okruh vyvolených. Natož aby se obtěžovali zvednout hlavu, aby zjistili, co se děje nad jejich hlavami nebo na periferii společnosti.
Uměle vytvořené animace jakoby-chemtrailů z klipu zpěvačky pak působí docela bizarně. Asi měly zobrazovat jakéhosi neexistujícího strašáka, jehož se bojí jenom blázni, věřící na konspirace. Přitom si režisér klipu mohl ušetřit práci, kdyby svou kameru namířil na reálnou oblohu: natočil by daleko autentičtější záběry téhož. Ale vykonstruovaný příběh z písně by se tím asi sesypal, že?
Každopádně je zajímavé, že když do googlu zadáte termín "chemtrails", okamžitě vám napoví právě tuto skladbu i album Lany del Rey. Mimo všemožných fact-checkerských a debunkerských webů, vyvracejících "fejky" o chemtrails jej vyhledáte také snadno, zatímco při jakémkoliv odlišném zadání nápověda okamžitě mizí a jakékoliv jiné existující weby o chemtrails vyhledávač potlačuje. Čím to asi bude?
Na závěr jsem si nechal naprostou lahůdku. Videoklip k písni I Believe od Marcelly Detroit (dříve působila také ve známé dvojici Shakespear's Sister) je pro všechny příznivce chemtrails bizár non plus ultra. Těžko cokoliv popisovat, to se prostě musí vidět.
Krásný text písně, kde se zpívá o tom, abychom se jako lidstvo sjednotili a dávali více lásky, protože se nám to vrátí, vůbec neladí s tísnivou až skličující atmosférou klipu. Zatímco se zpěvačka ptá, proč lidé chtějí neustále s někým válčit, když jsme tak daleko od vysněného ráje, a že věří v mír a harmonii, vidíme ponurou černobílou scenérii s troskami budov jako po apokalypse, kde se pozvolna trousí zřejmě přeživší lidé (nebyl to asi tvrdý armageddon, protože všichni jsou velmi dobře oblečeni). Zatímco všichni napjatě čekají, co se bude dít, na obloze se mezitím objevují první "kondenzační" stopy.
V průběhu písně se lidé začínají navzájem svolávat a v momentě, kdy se podaří shromáždit větší množství vyvolených ze všech koutů světa, národů, ras a vyznání, všichni se jako na povel seběhnou do prostoru uprostřed jakési louky a jako zhypnotizovaní v nehybném postoji začnou upírat oči k nebi. Tam už se živě pracuje na tvorbě husté sítě známých bílých stop po neviditelných letadlech (v klipu zahlédneme pouze jedno malé) a také mračna, neboť chemický déšť je zřejmě to, po čem tato skupinka vyděšených zoufalců nejvíce touží.
Po pár minutách zpěvaččiných modliteb za mír a lásku se to skutečně podaří, v mžiku se zjeví temný mrak a z nebe se spustí vytoužená sprška. Dav se následně rozprchne, zatímco zpěvačka zůstává jako jediná na místě a rozpřahuje svou náruč k osvětlenému sloupu s nebeským posypem, jako by šlo o boží zásah.
Kdo by chtěl klip vykládat jinak, než jako programovací vizi, asi by měl hodně těžkou práci. Lidé upřeně hledící na oblohu, posetou masivním práškováním, náhle se obloha změní a spustí se záhadný déšť s kroupami, jež má zřejmě představovat spásu pro lidstvo. Chce k tomu ještě někdo cokoliv dodávat? Doporučuji zhlédnout až do konce.
Závěrem
Tento článek jsem v podtitulu nazval Monoskop na obloze. Jelikož téměř všechny televizní kanály už vysílají non-stop 24 hodin denně, mnozí už možná ani netuší, co ten termín znamená. Monoskop je zkušební obrazec, vysílaný tv. kanálem před zahájením plánovaného programu. Snad jsem ani ze začátku netušil, jak příhodný je tento název k tématu chemtrails.
Co když jsou ony záhadné čáry na obloze, které můžeme pozorovat několik desítek let, jen jakýmsi zkušebním obrazcem před skutečnou proměnou námi viditelné podoby planety okolo nás? Nemají nás všechny ty nepřirozené tvary oblaků a kvanta nesčetných pruhů v oblastech mimo letecké koridory postupně přivyknout na novou "tvář" oblohy, jež se před námi bude v blízké budoucnosti měnit? Co když se blíží spuštění "vysílání" nového "programu", či jeho nahrání do lidské DNA? Co když naopak tento program ani nebude určen dnešnímu lidstvu? Anebo to bude svět, v němž bude stávající, ale již zotročená populace živořit v "novém normálu" virtuální reality předjímaného Nového světového řádu?
Mnohé teorie hovoří v tom smyslu, že účel celé "operace chemtrails" je sypat na nás jedy a zastínit žár Slunce. Není to vůbec vyloučené, dokonce je to velice pravděpodobné, neboť spousta důkazů i pozorování to potvrzuje, ale položte si otázku: Jde o skutečný cíl, nebo jen o metodu, jeden z dílčích kroků k daleko monstróznějšímu záměru? Souhlasím s Radovanem Dluhým, který v jednom rozhovoru řekl, že pokud by na nás chtěli "pouze" něco rozprašovat, tak o tom nevíme. Co sledujeme téměř denně na obloze, je však až příliš viditelné.
Jak jsem napsal výše: zkusme se vcítit do jejich uvažování a myslet o několik tahů dopředu. Oni totiž takto, z dlouhodobého hlediska, uvažují. Z tohoto pohledu se nedá věřit, že to, co provádí dnes, je zároveň samotným cílem.
Napadá mě, zda všechno to podivné kreslení po obloze není vlastně jakýsi svého druhu globální videomapping, technologicky o několik řádů vyspělejší, umožňující nasimulovat před zraky obyvatel třeba invazi UFO nebo atomový útok, přičemž lidstvo nebude schopno toto holografické divadlo rozeznat od reality, neboť simulace bude zkrátka dokonalá?
V předchozím článku jsem zmiňoval projekt Blue Beam, odhalený již zesnulým badatelem Sergem Monastem. Tento plán hovoří o záměru ovládnout lidstvo pomocí vizuální manipulace, jež by se měla odehrávat právě na obloze. Ovlivňovat lidstvo pochopitelně lze přes stávající média jako je televize či internet, ale i přes masu tupých ovcí, která věří všemu, co vidí v televizi, si přece jen značná část populace stále uvědomuje, že televize není reálný svět. Co když ale i tito poslední pochybovači spatří nad svými hlavami, tzv. na vlastní oči cosi, co skutečně o(c)hromí jejich mysl? Mohutné bílé pásy, jež se nám za ty roky vryly do mozku jako "běžná součást oblohy", se mohou jednoho dne změnit ve viditelné elektromagnetické signály, připomínající hypnotické obrazce (Liší se jejich podoba příliš od dnešních kreseb na obloze? Ani bych neřekl), po nichž bude následovat promítání "reálných" hrůzostrašných obrazů, které v lidstvu vzbudí pocit ohrožení. V takovém případě už nebude možné nevěřit. Ze strachu budou lidé volat po záchraně ze strany mocenských elit, které je ochotně přivedou do otroctví a k pádu do absolutní podřízenosti.
Dnešní ticho okolo chemtrails a úporná snaha médií, jejich hlásných trub i tzv. obecného mínění přesvědčit nás o tom, že vlastně žádné nežádoucí čáry na nebi nevidíme a všechno je v naprostém normálu, je možná první fází celého procesu. Ta nás má dovést k tomu, abychom si ochotně přivykli na současný stav jako "běžný normál". Až se začnou v blízké budoucnosti na nebi, na ploše celých států a kontinentů promítat holografické projekce, lidé to přijmou jako všední záležitost. Pokud shora uslyší výzvu, aby se navzájem povraždili, budou to považovat za slovo boží a poselství z nebes začnou okamžitě naplňovat. Šílené a psychopatické bludy? Ale klidně si to myslete. Za "covidu" si lidé byli schopni zafačovat obličej až k temeni hlavy a skoro se navzájem umlátili nedočkavostí, aby dostali místo ve frontě na PCR testy a očkování, protože jim hlásná trouba veřejně natroubila do hlav, že z Číny se k nám blíží vražedný virus a brzo nás všechny pozabíjí.
"Ale to už přece bylo dávnó, to sem netahejté, máme už to za sebóu, to už je staré, teď žijeme důležitějšími věcmi, jako třeba Ukrajiná, gender, práva LGBTkvé, boj s těmi dezinformacemí... a taky je třeba zatočit se všemi těmi konspirátory, kteří o nás tvrdí, že jsme jenom ovce, co naskočí na každou manipulaci a dokáží ve vteřině začít tančit do rytmu, jakmile shora písknou. Takové nesmysly ti dezinformátoři šíří! Na nás si s nějakýma povídačkama o chemtrails nepřijdete...!"
Pamatuji si, že poprvé jsem tyto podivné pruhy na nebi viděl v dubnu nebo v květnu roku 1999. Na nebi jsem spatřil dva široké pruhy přes celou šířku oblohy, které se jaksi nechtěly rozpustit. Dost mě to zaujalo, protože s něčím takovým jsem se zatím nesetkal ani při sledování armádních leteckých přehlídek. Spíše to vypadalo, jako by z našeho území právě vystartovaly dva raketoplány. Jelikož bylo teprve pár týdnů po přistoupení ČR do NATO a bylo to ve dnech, kdy byla bombardována tehdejší Jugoslávie, "logicky" si to moje mysl jaksi spojovala s těmito událostmi. Sice to nedávalo smysl, proč by zrovna jakési stíhačky NATO lítaly přes naši republiku a záměrně tvořily takovou mohutnou stopu na obloze, ale jiný důvod jsem nenašel. Nakonec si říkám, že jakási časová spojitost s tehdejším zapojením naší země do militární organizace pod vlivem světovládných globalistických struktur v tom možná byla. Vzdušný prostor nad naším nebem se tím pádem pro jejich experimenty otevřel.
Od té doby už uplynulo 25 let. Naše obloha se za ty roky značně proměnila. Jak asi bude vypadat za další čtvrtstoletí? Dostaneme v té době ještě možnost vidět skutečné slunce a modré nebe? Nebo se prostor nad našimi hlavami stane promítacím plátnem pro hologramovou reality show skutečných vládců tohoto světa, kteří si na Zemi budou vydržovat hrstku přeživších a zotročených? Ještě stále záleží na nás, jak budeme vnímaví a všímat si, jak se všechno kolem nás mění.