Rychlé komentáře, úvahy, glosy, stručné poznámky, reakce na aktuální dění a dopisy čtenářů

  • 4. 9. 2024     Dopis s údajným přiznáním Davida Kozáka ke vraždě v Klánovickém lese (PDF), zveřejněný minulý týden Ekonomickým týdeníkem vyvolal silné pochybnosti. Mnozí čtenáři si všimli, že je formulován toporným neosobním jazykem, připomínající policejní terminologii, jakoby byl diktovaný do vyšetřovacího protokolu. Ten dojem je správný. Nejde totiž o originál Kozákova dopisu, ale o nekompletní faksimile sdělení z policejního spisu. Signatura "Podepsán Kozák" bez uvedení křestního jména zřejmě ve skutečnosti nepatří Davidu Kozákovi, ale vrchnímu policejnímu komisaři Šimonu Kozákovi. "Operace fakulta" se tímto posouvá na vyšší úroveň: díky shodě příjmení pachatele (?) s policejním vyšetřovatelem se nyní veškeré "důkazy" překrývají a padá veškerá šance rozlišit, zda čteme výpověď střelce, nebo záznam policejního cvičení.

Upřímně řečeno, v této situaci nemám ani chuť rozebírat, v jakých "detailech" tento dokument zase odporuje původní verzi a v čem jeho text absolutně nedává smysl, když je očividné, že máme co do činění s podstrčenou vějičkou, jejímž účelem je celou kauzu ještě více zamlžit a zavést pátrání do slepé uličky. Už samotná osoba novináře Jana Hrbáčka, který dokument uveřejnil, by nás měla varovat. Právě on totiž byl tím novinářem, který hned ten večer 21. prosince loňského roku vyrukoval s legendou o Kozákově telegramovém účtu, a to jen několik minut po jeho poslední úpravě v 16:50 hod. (v té době byl již střelec mrtev). Stejný novinář figuroval také při zveřejnění účelové Kubiceho zprávy pár dní před volbami v roce 2006. Kdosi má zřejmě čuch na výběr správných novinářů pro zveřejnění zpráv, které jsou potřeba k "usměrnění" nálad společnosti nebo vývoje situace.

Připomeňme tedy pár faktů, které už mezitím mainstreamoví pohádkáři zapomněli: V reportáži MF DNES ze dne 17. 6. 2024 se uvádí, že pořízení policejního spisu o vraždě a zpracování Kozákova údajného dopisu měl na starosti vrchní komisař Šimon Kozák, který s ním v červnu rovněž seznámil média, viz pasáž z článku MFD, nebo také citace na CNN Prima News:

"Podezřelý se nevyjádřil k motivaci svého jednání u žádného z jím spáchaných činů. Pouze potvrdil, že poškozené neznal, vybral si je zcela náhodně," zapsal vrchní komisař Šimon Kozák, který má shodou okolností stejné příjmení jako vrah.

Jelikož se jedná o faksimile sdělení ze spisu, nikoli kopii skutečného dopisu, je velice pravděpodobné, že onen podpis bez uvedení křestního jména, není vůbec Davida Kozáka, ale právě onoho policejního komisaře. Svědčí o tom nejen styl psaní, ale také fakt, že jde o notně upravenou a převyprávěnou podobou "přiznání" s vynechanými pasážemi. V reportáži MFD totiž čteme: "[Redakce] další podrobnosti z dopisu nebude zveřejňovat, protože se v něm střídají pocity, křivdy, zášti, nenávisti, pomsty vůči společnosti a vražedné myšlenky." Také redakce Ekonomického deníku uvádí, že "s ohledem na pozůstalé neotiskuje veškeré detaily z přiznání".

Zveřejněný dokument v PDF přitom působí jako souvislý celek s úvodem i závěrem, kdy odstavce na sebe logicky navazují bez možnosti kdekoliv vložit jakýkoliv text; snad jen před posledním odstavcem je větší mezera, avšak ani tam nelze vepsat více než jednu delší větu. Kde se tedy nacházel zbytek textu s nenávistnými výlevy vůči společnosti a výhrůžkami pomstou? Byly na zvláštním listě, oddělené od samotného "přiznání"? Asi těžko. Pokud by šlo o faksmile originálu s případnými vynechanými pasážemi, viděli bychom velké mezery mezi odstavci s chybějícím textem. Toto je ovšem interpretace Kozákova dopisu dle komisaře Kozáka. Uznávám, že není jednoduché to pochopit. Přitom třeba stále mít na paměti, že vrah je ten první, ten druhý je policajt. Prý je to jen zcela náhodná shoda jmen. Ale k oblbnutí veřejnosti se to náramně hodí.

Samotný obsah zveřejněného dopisu připomíná křečovitým stylem a ex-post sepsané zdůvodnění, proč nikdo nemohl vrahovi zabránit v tom, co provedl. Pachatel jako by omlouval samotné policisty a ubezpečoval je, ať rozhodně nepátrají po nikom jiném, protože všechno má na svědomí jenom a pouze on sám. Je naprostý nesmysl, aby necelý týden po vražedném činu detailně a do nejmenších podrobností popisoval, jak precizně se snažil znemožnit svou identifikaci na místě činu a nebylo jej možno vypátrat, aby pak sepsal několikastránkové přiznání, podepsal se pod něj svým jménem a uvedl přesnou adresu svého domu, kam uschoval zbraně. Následně se pak vydal postřílet několik desítek lidí do Prahy, během čehož se snažil maskovat ještě precizněji než před týdnem: neopomněl na změnu vizáže, účesu ani na to, aby se vyhnul záběrům všudypřítomných kamer. Poté "vyskládal na okno ve 4. patře úhledně vedle sebe peněženku a své doklady," aby jej mohla policie navzdory všemu maskování okamžitě identifikovat. Věřte tomu, ke všemu se přiznal v dopise, lehce vykostěném policejním vyšetřovatelem se stejným příjmením jako vrah.

Celý dopis je psán neosobním stylem v otrocky vyšetřovatelském newspeaku a údajný vrah v něm nabízí policistům na zlatém podnose detailní popis své cesty, včetně sledu ulic, křižovatek a nároží, kudy se vydal. Své putování popisuje jako turistický pochod, div že nám neřekne, jaký byl dopravní provoz a v jakém rozpětí se pohyboval tlak vzduchu a rosný bod. Považuje za nutné předložit "časovou osu" (policejní termín) svého řádění, aby "své tvrzení podpořil reálnými důkazy". Ať to nevypadá tak dokonale a nejde z toho vyčíst, že kdosi na komisariátu sedí nad mapou a láduje do spisu názvy ulic, doplní se to o několik nejistých formulací typu "přesnou lokaci si bohužel nevybavuji" a "přesný čas si nevybavuji".

Slovní spojení v dopise odpovídají spíše policejní terminologii, než písemnému projevu studenta FF UK. Kozák v něm prý píše, že "učinil některá opatření (...) ke ztížení mého ztotožnění s osobou vraha". Ano, přesně takto by přece popsal policejní komisař svůj postup při vyšetřování: snažili jsme se ztotožnit podezřelého s osobou vraha. Samotný vrah by spíše napsal, že chtěl "ztížit policii, abych nebyl snadno odhalen" nebo "aby nezjistila, že jsem vraždil já". Ale nebýt ztotožněn "s osobou vraha" může být jen někdo, kdo jím opravdu není. Řekl by snad zloděj, který se právě doznal k vykradení banky, že "nechtěl být ztotožněn s osobou bankovního lupiče"? A že učinil některá opatření ve věci maskování, aby ztížil pátrání po člověku, podezřelém z krádeže (a přitom hovořil o sobě)?

V textu na jedné straně tvrdí, že do Klánovického lesa již "vstupoval s úmyslem vraždit a (...) rozstřílel bych kohokoliv, kdo by se mi (...) připletl do cesty," jinde zase píše, že jej znejistěl vysoký počet osob na jednom místě a nakonec jej vystrašil i zvuk sirén. Vypadá to, jako by příběh psalo více autorů a průběh děje nesladili s velkohubě pojatým závěrem zprávy.

Kozákovo "přiznání" je dodnes jediným "důkazem", že spáchal vraždu v Klánovicích! Ačkoli policie měla dopis k dispozici údajně již 21. 12. 2023 večer, neposkytla veřejnosti od té doby žádný další podpůrný důkaz o jeho vině za střelbu z 15. 12., než se nachází právě v tomto samotném přiznání. Kým byl vlastně tento dopis sepsán a proč byl tak dlouho utajován (a kompletní znění je vlastně dodnes)? Abychom se nedověděli, jak si vrah sčesal vlasy a jakou barvu měl jeho batoh? Byl aspoň dle těchto indicií ztotožněn? Vůbec ne: neexistují žádné kamerové záběry z Kozákovy cesty do Klánovic, jak jsem se mylně domníval v červnovém článku, neboť veškerý popis pachatelovy podoby, vizáže, účesu, brýlí, tváře a barvy batohu, pochází právě a jen z jeho "přiznání". Jediným důkazem o Kozákově přítomnosti na místě je tedy jeho (?) dopis. K čemu ty kamery tedy jsou? Nebylo by lepší, aby každý pachatel trestného činu měl od nynějška povinnost polopaticky policistům popsat sám sebe a svou cestu na místo činu, tak jako to učinil Kozák?

Proč není v dopise ani slovo o plánovaném masakru na fakultě, když nám tvrdili, že jej tak pečlivě plánoval a shromažďoval plánky budovy fakulty a rozvrhy hodin? Vraždu dvou náhodných kolemjdoucích v Klánovicích popsal do nejmenších detailů i s cestou, u největšího masakru v historii země ale svou nahodilou improvizací dokázal oklamat několik profesionálních zásahových jednotek?

Policie dodnes nebyla schopna sestavit konzistentní verzi celého příběhu. Sama je zřejmě pod velkým tlakem, neboť si v této kauze prochází něčím, co dosud nezažila a není schopna nijak ovlivnit, neboť jde o akci řízenou z daleko vyšších pater, než na co jsou její vyšetřovací týmy zvyklé. Místo toho jsou nám podstrkávány různé polopravdy, aby natrvalo odvedly pozornost od skutečného vyšetření kauzy. Zveřejnění neúplného dopisu se zjevně úmyslnou shodou jmen vraha a vyšetřovatele, je dalším krycím manévrem. Položte si otázku, proč byla nepotvrzená zpráva o pachatelově telegramovém účtu vypuštěna ihned v den střelby, zatímco text dopisu s údajným přiznáním vyšla na veřejnost až po více než půlroce? Privilegium zveřejnit obě tyto informace přitom dostal jeden a ten samý novinář... Jaká to náhoda!

Byl David Kozák součástí policejního cvičení s předehrou v Klánovickém lese jakožto nevědomá oběť programu zásahů do vědomí? Byl jeho dopis s přiznáním sepsán dopředu jako krycí historka někým z řadových vyšetřovatelů, který netušil o dalším plánovaném dějství na fakultě, tudíž nedával logiku a návaznost, což mohlo být důvodem jeho utajování?

K zešílení? U podobných kauz tak tomu bylo vždy, ale pokaždé si na nás nachystají nějakou inovaci. Krycí záměna příjmení vyšetřovatele a pachatele je geniální ve své jednoduchosti: teď už z vyšetřovacích spisů nikdo nerozezná, kdy je řeč o střelci a co už je součástí policejní interpretace. Dříve bychom si nedovedli představit, aby vraždu prezidenta Kennedyho vyšetřoval komisař jménem Oswald.

  • 23. 8. 2024        Kohopak si to vlastně vybral uhlazený profesor Fiala za vládního koordinátora pro strategickou komunikaci a boj s dezinformátory? Otakar Foltýn má velice "kvalitní" rodinné zázemí. Jeho bratr, bývalý brněnský policista Martin Foltýn byl v roce 2012 "odsouzen za vydírání, loupež a nebezpečné ozbrojování. Se svými kumpány vydíral podnikatele z Jihlavska. V lese ho zbili a spoutali, pak mu na dům hodili granát a zapálili mu dveře," dočítáme se ve zpravodajství ze soudního řízení s tzv. Foltýnovým vyděračským gangem. Víte, co dělá tento povedený Otakarův bratříček dnes? Neuvěříte: jezdí po středověkých slavnostech s katovskou dílnou a mučícími nástroji a jeho tematický článek dokonce uveřejnil režimní Deník N.

Mnohaleté zkušenosti Foltýnova bratra s bojem proti neposlušným podnikatelům formou svazování do kozelce, házením zápalných lahví na jejich domy a výhrůžkami napadením dětí budou jistě inspirací, jak se vypořádat s proruskými sviněmi v naší společnosti. Profesor Fiala by jistě poznamenal, že zmíněné praktiky bratra pana Foltýna mohou být jistým signálem pro všechny, kdo nebudou ochotni poslouchat dobře míněné rady jeho sourozence. Pevně věřím, že také všichni signatáři dopisu na podporu Otakara Foltýna z naší kulturní a pilotické elity si jistě předem ověřili všechny informace o jeho ctihodné rodině a násilnické excesy bratra pana koordinátora schvalují, jinak by svůj podpis nepřipojili. Když se holt bojuje proti hybridním hrozbám, nelze hledět sem tam na nějaká spoutaná, umučená nebo žárem roztrhaná těla.

Nemyslete si, že se bratr Otakara Foltýna za své činy trápí nějakými výčitkami svědomí. Dnes objíždí středověké slavnosti v převleku kata a v rozhovoru pro Rychnovský Deník jakožto svou "původní profesi" zmiňuje práci filmového kaskadéra. O tom, že by byl kdysi policistou, nepadne ani slovo; stejně tak pomlčí o své kriminální minulosti. Pusťte si v článku hlavně videa s oduševnělými promluvami o morálním přesahu v souvislosti s mučícími praktikami našich předků: "Domnívám se, že pokud tuhle část tvrdé a kruté historie nebudeme znát, tak nám hrozí, že bychom si ji mohli zopakovat."

Whoaa, jak procítěná moudrost! Slyšet tohle Kryl, jak nám skutečný kat do slova a do písmene "o morálce káže", byl by asi rád, že už tady nemusí být, když jeho píseň zase platí.

A co víc: Deník N před třemi lety dokonce uveřejnil článek O dějinách krutosti a útrpného práva, v němž je Martin Foltýn uveden jako spoluautor. Zkuste si představit, kdyby kterýkoli nezávislý web z alternativní scény uveřejnil článek člověka, odsouzeného do kriminálu za násilí, mučení, vyhrožování a útoky zápalnými lahvemi. Mainstream se sice široce zabývá tím, kolik má který "dezinformátor" exekucí, ale žádného člena vyděračského gangu zatím mezi "konspirátory" nenašel. Každopádně je to hezká vizitka Deníku N a všech informačních služeb s ním spojených. Blahopřejeme.

A od Vítka Rakušana panu premiérovi vyřiďte, ať si nedělá starost. Brácha to zas nějak vyžehlí.

Doporučuji níže pozorně pročíst detaily případu, ať víme, s kým máme v osobě Otakara Foltýna tu čest. Předem upozorňuji všechny slepotou postižené idioty, kteří omylem zavítali na můj "konspirační" web, že veškeré zdroje pochází z mainstreamu:

https://blog.idnes.cz/zboril/poruchy-imunitniho-systemu-statu-vojak-otakar-foltyn-ex-policista-a-kat-martin-foltyn.Bg24060720
https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kronika/byvaly-elitni-policista-stoji-u-soudu-s-kumpany-vydiral-podnikatele.A120628_185411_jihlava-zpravy_bor
https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kronika/byvaly-policista-hazel-na-dum-zapalnou-lahev.A120430_141912_jihlava-zpravy_dmk
https://www.denik.cz/kraj-vysocina/foltynuv-vyderacsky-gang-bude-obzalovan-z-mafianskych-praktik-20120502-kj9o-4dz2.html
https://www.facebook.com/udalostibrno/videos/kauza-folt%C3%BDn/1289160217925161/
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/byvaly-elitni-policista-martin-foltyn-je-ve-vazbe-252847

  • 16. 8. 2024     Napsal mi jeden čtenář, že ovce z obrazové koláže u nového článku se svou vizáží i mluvou velice podobá plukovníkovi Foltýnovi a ptá se, zda to byl záměr. Navzdory jisté podobnosti to musím důrazně vyvrátit. Foltýn to rozhodně není, možná jde jen o rodinného příbuzného. O novém strategickém koštěti v rozvědčíkově hradní kanceláři jsem původně v článku vůbec nezamýšlel psát, to bych musel do úst onoho nebohého přežvýkavce (myslím tu ovci, ne pana Foltýna!) vložit daleko ostřejší slova, než byla použita.

Muselo by to být asi něco ve stylu:

"Vy proruské svině, nestačí vám, že šíříte kremelskou propagandu a nedostatečně podporujete naše banderovské kamarády v boji za svobodu a demokracii, vy si budete ještě vyskakovat na sítích a blábolit cosi o ohrožení svobody slova?! Já že rozděluji společnost a někoho vulgárně urážím? Do příkopu a do karantény s vámi, šmejdi!"

Považte, že cosi takového bych nemohl vložit do úst tomu nevinnému tvoru z ilustračního obrázku. Nebylo by to dostatečně seriózní. Musel bych místo něj přiložit fotografii pana plukovníka Armády České republiky a koordinátora strategické komunikace Úřadu vlády při Vojenské kanceláři prezidenta republiky, aby lépe vyzněla kultivovanost vyjádření státního úředníka prozápadní demokratické země.

  • 9. 8. 2024          Když už se po atentátu na Trumpa rozebírá jeho záhadně rychle vyléčený průstřel ucha, není od věci připomenout si podobný případ fingovaného zranění z dob vrcholícího ukrajinského "Majdanu". Jeden z organizátorů tehdejších demonstrací a pozdější ministr sportu a mládeže Dmytro Bulatov byl údajně v lednu 2014 zajat a mučen rusky mluvícími únosci, kteří mu chtěli mj. uříznout ucho, pokud neprozradí, kdo Majdan financuje. I on se záhadně rychle vyléčil a celý jeho příběh vzbuzoval velké pochybnosti.

O případu tehdy v Literárních novinách psala výtečná novinářka Tereza Spencerová, která už bohužel není mezi námi a její žurnalistický um, schopnost odhalovat mediální manipulace a rozlišovat pravdu od lží režimní propagandy nám v dnešní době plné mainstreamového brainwashingu velice schází. Článek ze 4. února 2014 s názvem Byl únos a mučení Dmytra Bulatova jen podfuk? je již jako tradičně z webu smazán a nelze jej nikde nalézt; naštěstí se stále mohu spolehnout na vlastní archiv, v němž k žádnému mazání ani přepisování minulosti nedochází. Často jej lze použít jako protijed ke všem pravdu popírajícím výmyslům, valícím se na nás ze všech stran.

Účel propagandistické operace "Bulatov" byl tehdy splněn, lid byl účelově vystrašen a tehdejší legitimně zvolený prezident Janukovič odklizen. Radikální sběř napojená na ukrajinské neonacisty mohla nastoupit k moci. A Evropská unie tomu tleskala jako "demokratickému převratu".

Jako vzpomínku na skvělou novinářku Terezu zveřejňuji níže dotyčnou pasáž z článku:

Bulatova v lednu unesli neznámí pachatelé, kteří ho mučili po celé týdny, kdy byl pohřešován. Ukrajinským médiím vylíčil, že se ho únosci, údajně mluvící s ruským přízvukem, mimo jiné pokoušeli ukřižovat a uříznout mu ucho.
(...)
A nad tím vším se vznáší kauza Dmytra Bulatova, jednoho z lídrů Majdanu, který byl podle vlastních slov kýmsi unesen, mučen, snad měl být ukřižován a chtěli mu dokonce uříznout i ucho, jen aby prozradil, kdo Majdan financuje. Jenže ukřižován nebyl a uši má také obě… Zatímco odletěl na léčení do Litvy, které mu vyjednala EU, Serhiy Pašinský, poslanec a místopředseda opoziční Baťkivščiny (tedy strany Julije Tymošenkové, v jejímž čele nyní stojí Arsenij Jaceňuk) nad celým případem kroutí hlavou: "Máme tu unikátní případ, kdy člověk, kterého měli osm dní bít a mučit, a on po svém osvobození přitom vypadá, že přibral takových 10 až 15 kilo," podotkl Pašinský. Upozornil rovněž na to, že z Bulatovových úsměvů na prvním videu poté, co byl zachráněn, by nikdo neřekl, že toho člověka ještě 24 hodin předtím kdosi krutě mučil.

"Poté, co celý svět obletěly strašné fotografie zakrváceného obličeje, na videu vidíme, že ve skutečnosti má na tváři jen jeden šrám. Když Bulatov mluví o tom, že ho ukřižovali, tedy přibili za dlaně ke dřevu, schovává ruce, na nichž nejsou vidět žádná zranění," popisuje Pašinský. Podle něho je zvláštní i to, že Bulatova objevili zrovna opoziční poslanci. "Každý myslící člověk ví, že pravděpodobnost takové shody náhod se v reálném životě blíží k nule. A co víc, do nemocnice Bulatov nastoupil s čistými botami a s čistě oholenou, ale zakrvácenou tváří. Pak Bulatov tvrdí, že mu uřízli ucho, ale stále ho má. Přitom lékařům zakázal, aby zveřejnili jeho diagnózu, což může naznačovat, že žádná zranění vůbec neměl. A otřes mozku se dá simulovat lehce. Všechno tohle naznačuje, že ve skutečnosti byl Bulatovův únos od samého počátku zinscenován," prohlásil jeden z vůdců ukrajinské opozice, podle něhož má celý příběh jen nahrát "politické dividendy" Vitaliji Kličkovi, který na Bulatovově verzi událostí trvá a vydává ji za důkaz brutality Janukovyčova režimu.

Bulatovův příběh je opravdu hodně pochybný. Ostré obvinění Baťkivšiny na Kličkovu adresu ale podle všeho naznačuje, že v řadách opozice proti Janukovyčovi dochází k rozkolu, protože v podobných situacích dříve byly opoziční řady ještě s to udržet jednotu. Nebo že by už revoluce prostě začala požírat své děti ještě před vítězstvím?

  • 12. 7. 2024         Nový článek vzbudil nevídaný rozruch, a ani se tomu nedivím. Každý pokus prolomit státem nařízené ticho v kauze střelby na fakultě zákonitě vyvolává patřičnou odezvu. Chtěl bych čtenářům poděkovat za spoustu příznivých ohlasů a trefných připomínek, z nichž mnohé vnášejí světlo do některých nejasností. Nárůst návštěv a čtenost s sebou bohužel nese i nežádoucí zájem různých provokatérů, snažících se různými způsoby odradit od práce a udělujících všemožné "dobré rady", abych se v jistých tématech příliš nevrtal a raději už nic nepsal. Tyhle známé triky už jsou naštěstí tak průhledné, že není důvod se jimi nechat odradit.

Nejprve k ohlasům. Někteří se podivují nad tím, jak je možné, že zásadní informaci o pohybu zásahové jednotky, která ve vedlejší ulici nacvičovala do slova a do písmene to samé, co se odehrálo o chvíli později na fakultě, neměli poslanci během jednání bezpečnostního výboru. Pokud by jí prý disponovali, zcela určitě by ji využili vůči ministru Rakušanovi a policejnímu prezidentovi Vondráškovi. Měli bychom proto co nejvíce tlačit zejména na opoziční poslance a neustále je na tato odhalení upozorňovat.

Zdá se mi to zcela zbytečné. Opravdu si myslíte, že o tom nevědí? Buďte si jisti, že většina poslanců tuto informaci dávno má. Jenomže politické divadlo se musí hrát dle jiných not, než jsou reálná zjištění a skutečná fakta. Pokud se ve scénáři momentálně nepočítá se střídáním ve vysokých funkcích, nechávají se i sebevětší skandály stranou, až nastane vhodná doba (= vybrané osoby dostanou pokyn). Takzvaní kritici vlády musí před zraky veřejnosti nadále plnit roli falešné opozice a tvářit se, jak tvrdě jdou nenáviděné vládě po krku, zatímco v reálu s nimi drží basu, aby neohrozili svou nadějnou politickou kariéru a slíbené budoucí posty. Všichni, kdo se do této hry dobrovolně zapojili, vědí, jak se hraje, a kdy je vhodné potlačit vlastní svědomí, o něčem raději nevědět, neslyšet. Neopájejte se nadějí, že se poslanci ANO a SPD (záloha moci) budou rvát za pravdu o události z loňského prosince.

Stejné je to s našimi novináři. Celého půl roku jsem se snažil kontaktovat redaktory některých médií a na informaci o policejním cvičení je upozornit. Bylo to zcela marné. Jak jsem uvedl níže v této rubrice, reagoval pouze jediný. Také naši hlídací psi svobody a demokracie tuto informaci dávno mají, a kdyby to měli dovoleno, už by z ní dokázali vytřískat pořádný skandál. Jelikož se však jedná o tak třaskavou záležitost, zacházející do konspiračních rovin, nechtějí si popudit své přátelské kontakty mezi politiky, ani na mediální scéně.

Je docela možné, že za nějakou dobu bude informace nakonec využita a média ji budou opožděně prezentovat jako úžasné nové odhalení, neboť se to komusi bude velice hodit (příklady z minulosti zde jsou, viz "kauza" financování bytu Stanislava Grosse, o němž novináři věděli minimálně pět let před "odhalením", zatímco mu předtím vytvářeli image nejoblíbenějšího politika a miláčka národa). Neohrožení investigativci ze Seznam Zpráv pak napíšou: "Vidíte, měli jsme pravdu! Taky jsme si to předtím mysleli!" Do té doby to bude jen "konspirační teorie", protože kdyby to byla pravda, určitě by o tom psali v novinách a říkali v televizi. Každopádně díky tomu, že můj článek převzaly i jiné weby, dostala se informace o cvičení do širšího povědomí. Proto už ji nelze jen tak ignorovat.

Ptali jste se dále, proč jsem se v článku více nevěnoval rozporům ohledně (sebe)vraždy střelce a nejasnostem ve věci milionové půjčky. Tyto záležitosti jsem nezmínil záměrně, neboť pro různé verze stále nejsou dostatečné důkazy a některá "fakta" si dokonce navzájem odporují. Dle jedné výpovědi vrah zbraň odhodil z balkónu na chodník a vzdával se policistům, policejní zpráva zase hovoří o tom, že pachatel měl s sebou zbraní několik a zastřelit se mohl jinou (údajně brokovnicí), ovšem na fotografii při vstupu zásahové jednotky na balkón není poblíž vidět žádná. A schválně porovnejte původní verzi výpovědi ředitele galerie Rudolfinum v Lidových novinách s titulkem "Viděl jsem střelce odhodit zbraň" a novou verzi na webu LN; není to poprvé v této kauze, kdy si někdo hodně pohrál s přepisováním výroků. O kauze "milionová půjčka", která proběhla až po samotném nákupu zbraní, platí totéž.

Někteří si stěžovali, kolik podivností v případu jsem opomněl zmínit a v článku se jimi více nezaoobíral, jiní zase, že článek je příliš dlouhý. Rád bych vyhověl, ale obojí bohužel nelze skloubit dohromady.

Jelikož zde zavítali i noví čtenáři, některé dotazy směřovaly na detaily "kauzy Forman". Příběhem tohoto novinářského Jamese Bonda jsem se šířeji zabýval v lednovém článku a také v průběhu celého roku ve zdejší rubrice, proto jen připomínám, že pokud Formanova nahrávka střílejícího fantoma na balkóně fakulty skutečně zobrazuje reálnou událost (což stále není zcela jisté), měl by Forman zákonitě čelit vyšetřování ze strany policie a Ministerstva vnitra ze spoluúčasti a navádění k trestnému činu. Svým pokřikováním po střelci a jeho provokováním k další střelbě evidentně způsobil minimálně jedno těžké zranění; nevíme, zda i úmrtí.

Opakuji pro nové čtenáře, co už jsem psal před časem: máme zde svědectví singapurské občanky, jejíž muž byl postřelen, když oba utíkali několik set metrů směrem od fakulty po prvním zaslechnutí zvuků střelby. Poté, co se domnívali, že jsou v bezpečí, se zastavili, ale náhle zaslechli další svist větru (zvuk střelby) - v tu chvíli její manžel ucítil bolest v nohou po zásahu. Musela to tedy být teprve následná střelba osoby na balkóně fakulty, kterou mohl vyprovokovat právě Forman svým nemístným hulákáním po střelci.

Zkuste si představit, že se náhodně připletete k zásahu policie, kde se zrovna střílí. V okamžiku, kdy budou mít policisté vraha na mušce, byste začali střelce "hrdinsky" provokovat a řvát na něj jako Forman: "Střílej tady, střílej, jen do toho, pořádně, tady jsme, pal na nás!" Kolik let nepodmíněně byste asi vyfasovali, pokud by po vašem extempore zařvalo několik policistů nebo náhodných svědků?

Policejní zpráva nám při specifikaci toho vysoce privilegovaného "novináře", jenž hrál důležitou roli minimálně jako hlavní svědek celé události, nebyla příliš nápomocna: vůbec jej totiž nezmiňuje (pokud se jeho jméno nevyskytuje v nezveřejněných částech zprávy). Nějaký důvod k tomu být musí. Skutečné zázemí zjevného konfidenta Jiřího Formana přibližuje článek kolegů ze slovenského webu Iné noviny.

Možná právě z okruhu osob typu zpravodajce Formana pocházejí jisté provokace, jejichž pisatele vůbec nezajímá podstata článku ani zásadní zjištění v něm zmíněná, ale vehementně se snaží odvést pozornost jiným směrem. Udivuje mě, kolik expertů na slovo vzatých se najednou, po půl roce vynořilo a přesně, do nejmenších detailů vědí, co se v prosinci na pražské fakultě odehrálo, a peskují mě, jak jsem totálně mimo mísu. Škoda, že celou dobu mlčeli a čekali, až kdosi napíše "neodborný" článek, aby mohli autora hlasitě seřvat. Proč nebyli stejně aktivní v době, kdy se policie zamotávala do protichůdných informací a neustále měnila oficiální verzi? Mohli jsme si ušetřit spoustu času.

Vzorový příklad, jak funguje takové odvádění pozornosti: dejme tomu, že bych v článku zmínil, jak na místo činu přijíždí vozidlo jisté značky a typu. Nepodstatný detail, nemající v kontextu skandální kauzy zásadní význam. Kdosi s jistými úmysly se ale tohoto detailu chytne, a začne do různých diskusních fór rozesílat provokace typu: 'Autor je naprostý idiot a neumí ani poznat značku vozu. Šlo sice o vůz stejné značky, ale jiné modelové řady! Je vidět, že neví, o čem píše a vůbec nerozumí autům, jinak by takový nehorázný nesmysl nenapsal! Má autor vůbec řidičský průkaz? Pochybuji, jestli vůbec někdy řídil auto. Celý článek je plný podobných nesmyslů! Jak si vůbec může dovolit vyjadřovat se k věcem, o nichž nic neví?'

Tímto jsme se od podstaty celé kauzy dostali kamsi jinam, že? Nedověděli jsme se nic o tématu článku, žádnou důležitou připomínku, ani objasnění nevyřešených otázek. Zato pozornost byla úspěšně odvedena jinam. Je to známá taktika, jak zamlžit podstatu věci a rozptýlit ji do nekonečných hádek okolo naprostých banalit. Tyto nasazené figurky jen víří vodu, aby čtenář, zmatený rozpornými informacemi, nad článkem s důležitými informacemi mávl rukou. Navzdory tomu, že zásadní fakta se přitom nijak nezměnila a nebyla ani milimetr zpochybněna! Namísto jejich zkoumání se však vedou nekonečné disputace nad tím, jak neznalý je autor ve značkách vozidel.

Přesně reakcí tohoto typu jsem se dočkal i v případě nového článku. Dověděl jsem se, že se nemám právo vyjadřovat k tragické události na fakultě, když nerozeznám jednotlivé typy zbraní a ještě nikdy v životě jsem po nikom nestřílel. Píší snad stejní lidé do televize a tisku, když jejich redaktoři a redaktorky referují o kriminálních kauzách? Jak mohou tyto činy zpravodajsky pokrývat, aniž by se kdy v minulosti podíleli na spáchání podobného zločinu? Dále prý vůbec nerozumím, jak to funguje v policii, armádě a vyšetřovacích orgánech (zřejmě máme tu čest s osobou zběhlou v těchto sférách), protože jinak bych musel vědět, že naprosté utajení okolností a motivů v celém případu bylo zcela správné, jinak by se psychicky labilní osoby mohly vrahem inspirovat či ztotožnit s jeho motivy a jeho čin napodobit.

Fajn, nemusíme znát krvavé popisy vraždění, ale proč taková obezřetnost neplatí i v jiných případech? Když popletený důchodce Balda nastražil pokácené stromy na železniční trať na Mladoboleslavsku, aby vzbudil dojem, že jde o teroristický čin islamistů, dovídali jsme se všechny detaily o jeho rodině, co o něm povídají známí, jakou politickou stranu podporuje a téměř i údaje ze zdravotní dokumentace. Zde nehrozilo, že by se jím chtěl někdo inspirovat? Navíc psychicky labilní jedinci mohou inspiraci nalézt v každodenních televizních krimi zprávách, kde to detailními popisy zločinů a vražd doslova přetéká a redaktoři se při tvorbě těchto relací často chlubí úzkou spoluprací právě s Policií ČR. Že by ani policisté neznali své zásady?

Argumentovat nutností utajení všech okolností zločinu je ve světle nevídaného masakru na fakultě, navíc spojeného s vraždou dítěte v Klánovickém lese, zcela absurdní. Vzorný student historie povraždil desítky lidí a národ nemá právo znát jeho motivaci? Kdo tady opakovaně nařizuje mlčení? Znovu se budu opakovat, co jsem napsal v jiném článku: Představte si, že by cosi podobného nastalo během pátrání po tzv. spartakiádním vrahovi, který v roce 1985 v Praze znásilnil a zabil několik mladých dívek. Půl roku po jeho řádění bychom neznali jeho motiv ani jediný detail z jeho života, v médiích by se rozhostilo naprosté ticho, režim by výslovně nařídil, aby se o kauze nemluvilo a vrahovi příbuzní by otevřeně vyhrožovali každému, kdo by se pokusil pátrat po dalších informacích s tím, že prý "špiní dobré jméno rodiny". A řeknu to ještě jednou, aby to nezaniklo: Ani komunisté si nedovolili to, co Rakušanova (resp. Koudelkova a Vondráškova) sebranka, neboť i tehdejší papaláši si byli vědomi, že jakékoliv utajování okolností tak hrůzných činů by zvyšovalo nervozitu ve společnosti před důležitým propagandistickým spektáklem, jakým byla Spartakiáda.

Přesto nás budou jacísi "experti" neustále peskovat, že utajování všeho půl roku po tragické události je "standardní vyšetřovací procedura", že tomu tak bylo vždycky, a ať se nevrtáme ve věcech, do kterých nám nic není. Na jedné straně nás přesvědčují, že šlo o osamělého střelce, přitom ale proces přípravy akce, včetně nákupu zbraní, vybavení, techniky střelby, postupu při zamíření a kadenci palby popisují do takových detailů, až se zdá, že snad muselo jít o mohutnou vojensko-policejní operaci. Aby se Kozákem někdo inspiroval a snažil se jej napodobit, musel by požívat stejné ochrany vyšších míst, jakou měl on. Jinak by v žádném případě nezašel tak daleko. Kdokoliv by se o cosi podobného pokusil, byl by zastaven nejpozději ve druhé fázi při pokusu o získání zdravotního posudku, o nákupech zásob zbraní nemluvě.

Každý, kdo se potýká s byrokratickou mašinérií, ať už na úřadech nebo lékařských posudkových komisích a snaží se vyřídit všemožná povolení či osvědčení k čemukoliv, dobře ví, co to obnáší, a jak malý zádrhel může celý proces zhatit. Ovšem jsou zde lidé, před nimiž se všechny dveře za každých okolností otevírají dokořán a bez ohledu na to, zda splňují požadované předpoklady nebo nároky, nemají nikdy sebemenší problém získat jakoukoli výhodu, povolení či osobní prospěch. Čím dokázal snadno projít a co si mohl dovolit údajný psychiatrický pacient David Kozák, by pro běžného člověka, jemuž by to nebylo někým dovoleno, bylo zcela nereálné.

Přitom se stále více ukazuje, že naše úsudky šly správným směrem, neboť i mainstream po půl roce zvolna dochází ke stejným závěrům, s nimiž alternativa pracovala už v prosinci a v lednu. Psali jsme o tom, že z konání zasahujících složek i následných vyjádření policistů to vypadá, jako by na místě zasahovaly dvě různé skupiny jednotek, z nichž každé byly poskytovány odlišné, ne-li protichůdné informace. Vypadalo to, jako by zásahové jednotky byly záměrně mateny. Po pravdě řečeno, není se čemu divit, když víme o onom cvičení s totožným scénářem o ulici vedle. Zmatek potvrzují i nová zjištění z policejních spisů (Střelba na fakultě: Spis ukazuje nové detaily, kriminalistům zkomplikovali práci kolegové), jež popisují, jak se jedni policisté spoléhali na práci těch druhých, zatímco ti dostali zcela jiné rozkazy. Tolik ke "konspiracím" ohledně střelby, které se zase po jisté době ukazují jako pravdivé.

Ještě k dalším ohlasům: kdosi mi napsal, že jsem ve starším článku urazil Petra Kellnera, jiní zase nechápou, proč kritizuji Elona Muska. Uvědomte si prosím, že tohle není Forbes ani jiný korporátní magazín, píšící na zakázku oslavné články na vaše idoly tzv. "úspěšných". Snažím se dobrat pravdy, proč se do nejvyšších pozic ve společnosti opakovaně dostávají jisté rodinné klany a co je to za proces, kdy jedincům s nejasnou minulostí je dovoleno stát se bez výraznějších zásluh osobami s velkým jměním. Jsou snad k tomu předurčeni? Ne vždy je nutné zaměřovat se na globální miliardáře, stačí si všímat, co se děje kolem nás. Stejný proces, který probíhá ve velkém rozsahu na globální úrovni, se totiž v menším měřítku odehrává i v našich "obyčejných" životech, u lokálních zdrojů moci, dokonce i v běžném každodenním životě, ve vašem zaměstnání i okolí. Proč je někomu umožněno okamžitě dosáhnout všech cílů, na něž pomyslí, a to bez jakéhokoli výraznějšího úsilí, zatímco jiný, daleko kompetentnější a nadanější, se může strhat a není mu dovoleno se k cíli ani vzdáleně přiblížit? Není to tak, že komusi zkrátka bývá umetána cestička a onen "úspěch" je mu přisunován doslova pod nos? Každý z nás ve svých "obyčejných" životech zcela jistě kolem sebe najde spoustu takových malých Musků a Kellnerů, kteří jsou již celé generace na svých stálých pozicích se stabilním majetkovým i finančním zajištěním, bez ohledu na změny režimu či společenských podmínek; stejný status mají na věky bez úsilí zaručen i jejich potomci, u nichž se na jejich skutečné schopnosti zásluhy nikdo ptát nebude.

Závěrem vzkaz všem provokatérům a rádoby strážcům čistoty jazyka, kteří objevili tento web. Věrní a pravidelní čtenáři ať laskavě následující řádky přeskočí.

Tento blog provozuje jeden člověk ve svém volném čase. Za tuto činnost mě nikdo neplatí, nežádám po čtenářích finanční příspěvky, nemám zde reklamy. Nesedím v teple velké redakce, kde by mi kolegové pomáhali s ověřováním zdrojů a tříděním informací, natož s korekturou; vše si obstarávám sám. Proto se stává, že po vložení článku na web zůstávají v textu chyby nebo překlepy. Někdy je stihnu dodatečně opravit, ale občas to prostě přehlédnu. Pokud je pro někoho gramatická chyba v článku důležitější než jeho obsah a dělá mu dobře, když mi za to pořádně od plic vynadá, nejlépe s deseti vykřičníky!!!!!!!!!!, chodí sem zbytečně. Je s podivem, kolik takových nešťastníků ztrácí čas brouzdáním po internetu a první věc, kterou učiní pár vteřin po objevu nových stránek je to, že autorovi napíší, ať neprzní češtinu. Píšou se stejnou vehemencí do redakcí velkých deníků a internetových portálů pokaždé, když se u nich v textu objeví gramatická chyba? Pokud čtete noviny, najdete jich v každém vydání habaděj (je to spisovný český výraz? Vidíte, už jsem ve střehu a dávám si pozor!). Voláte taky do komerčních rádií a televizí pokaždé, když jejich královsky placení moderátoři przní češtinu horem dolem (ti pražští nemusí ani promluvit, stačí, když se nadechnou)? Opravujete taky příspěvky všech zoufalců ze (a)sociálních sítí?

Vy to samozřejmě víte, ale přesto vás chci ujistit, že nemáte povinnost číst mé články. A to ani v případě, že vám to někdo zadal jako úkol. Nikoho do toho nenutím! Vy mě neplatíte a tento web je asi pod vaši úroveň. Finanční i časové výdaje s ním mám pouze já, vy ne. Založil jsem si jej z podnětu několika svých známých, jimž připadaly zajímavé mé pohledy na svět, a přesvědčili mě, že by bylo vhodné publikovat je veřejně. V začátcích jej četlo cca 10 lidí, v posledním roce jsem byl nucen pořídit si doménu a z důvodu nárůstu čtenářů už 3x navyšovat data u poskytovatele. Nestěžuji si, neboť jde většinou o čtenáře samostatně uvažující, kteří si dokáží ověřovat zdroje informací, které zde zveřejňuji a utvořit si z nich vlastní úsudek (na rozdíl od vás, kteří potřebujete hotové pravdy). Díky tomu, že se snaží hledat pravdu, našli si postupem času i můj web. Těm skutečně hledajícím stačí jenom naznačit, probudí to u nich pozornost a budou se sem vracet, kdykoliv budou sami chtít. Není to jako závislost na mainstreamu a veřejnoprávních médiích, jež si musíte povinně platit i sledovat.

Domnívali jste se, že máte monopol na informace a nyní vám vadí, že jakýsi neznámý alternativní web vydal rozbor události, již jste se snažili promlčet. Co vám bránilo zaúkolovat své poslušné loutky mezi mainstreamovými novináři v zázemí velkých redakcí a uveřejnit něco obdobného nebo lepšího? Teď zuříte a píšete mi milostné dopisy. Nechte si své "dobré rady" a temné výhrůžky, nejsem na ně zvědavý. A jestli vás to opravdu trápí, mám pro vás taky jednu radu: Tak si to tak neberte.

  • 8. 7. 2024      Česká televize přestala uznávat státní vlajku Ruské federace. Zatím tedy jen v grafice sportovního zpravodajství, v níž namísto trojbarevné trikolory u ruských tenistů figuruje jen prázdné políčko. Tento statečný postoj neohrožených a ideově pevných redaktorů v neutuchající válce s ruskými hybridními hrozbami bude jistě dozorujícími orgány plukovníka Foltýna náležitě oceněn, neboť jen pohled na vlajku nepřítele může u některých jedinců vyvolávat nežádoucí sympatie k Rusku a proputinovské nálady.

Je už skoro tradicí, že tenis jako sportovní odvětví tyto orwellovské zásahy a přepisování reality odnáší nejvíce. Vzpomeňme, jak Československá televize za minulého režimu důsledně ve zpravodajství vynechávala jména Ivana Lendla a Martiny Navrátilové, jelikož oba emigrovali do USA. Sportovní výsledky tak mívaly tajuplnou formu, kdy jsme se dovídali, že jistý tenista prohrál ve finále turnaje, ale nedověděli se, s kým vlastně. Při sledování zpráv ze sportu tak bylo potřeba zapojit získanou dovednost čtení mezi řádky. Pokud televize o výsledku utkání vůbec neinformovala, bylo jasné, že zase zvítězili ti nechtění emigranti Lendl nebo Navrátilová.

Moderními západními hodnotami orientovaná redakce zpravodajství ČT tak jde v osvědčených tradicích normalizační ČST a její koncesionáři mohou být vděčni za to, že jsou opět uchráněni před pohledem na vlajku nenáviděné imperialistické velmoci.

Jedna chybička se přece jen vloudila. Ponechat v grafice výsledek kazašské tenistky s provokativním jménem Putincevová si už do příště nemůžeme dovolit, soudruzi!

  • 1. 7. 2024      Pražská novinářská "elita" se už nám neskrývaně vysmívá do očí! Presstituté ze Seznam Zpráv, již před půl rokem zvonili u dveří bytů lidí, kteří si dovolili pochybovat o oficiální verzi prosincové střelby v Praze a hlásili je policii, dnes s nezměrnou drzostí tvrdí, že oni sami "měli pravdu", když po půlroce mlčení došli k témuž závěru, že se zásahem na Filozofické fakultě nebylo všechno v pořádku. Přitom to, o čem píší dnes, rozebíraly alternativní weby už v prosinci a lednu, zatímco oni byli zticha a dehonestovali každého, kdo poukazoval na nesrovnalosti. Může drzost lhářů z mainstreamu stoupat do větších výšin? Ano, může.

Vypadá to, že novináři z hlavních médií už definitivně začali žít ve svém vlastním fantazijním světě, v němž dělají pravdivou a poctivou žurnalistiku a navzájem se poplácávají po zádech, jak se jim práce daří. Když jsem se v lednu pokusil kontaktovat několik redaktorů ze všech možných médií s cílem upozornit je na podivnosti okolo prosincové střelby, odpovědí byla jen arogance a ignorance. Vstřícně reagoval jeden jediný novinář. Raději ho nebudu jmenovat, abych mu nezpůsobil problémy, protože pochvala od "konspiračního" webu by pro něj mohla být "polibkem smrti".

Mezi kontaktovanými byli i někteří "investigativci" ze Seznam Zpráv. Z nich nereagoval ani jediný. Ale dnes se u nich dočteme, že bílá místa okolo této kauzy jim prý "už tenkrát nešla do hlavy"! Co k takové vesmírné nabubřelosti říct? Kdyby o tom psal kolega Antivirus, možná by to bylo cosi ve stylu "Fuckcínou napíchaní zombíci z mainstreamu jsou jen bandou otupělejch dementů a jejich mozečky občas měněj skupenství". Tady jste ale na jiném blogu, a tak se vyjádřím svými slovy a o něco kultivovaněji: Nakopat do řitě málo!

Česká televize po skandálních lžích okolo vyšetřovací zprávy nelenila a natočila reportáž zjevně na objednávku ministra Rakušana o tom, jak policii a hasičům schází peníze na provoz a on jako odpovědný ministr to samozřejmě ihned zařídí, aby ty prachy okamžitě dostali. Četli jste v mém aktuálním článku, že Rakušanův aparát co nevidět začne odvádět pozornost jinam od skandálu s vyšetřováním? Ano, přesně toto jsem měl na mysli. Ani se nenadějete, nestačíte ani přepnout kanál, a už vidíte usmívajícího se ministra s dobrou zprávou pro hasiče, policisty i občany v naaranžované reportáži s cílem odvést pozornost od skandálu a napravit protežovanému politikovi pošramocenou reputaci. Je to tak předvídatelné, že si takovou reportáž můžete natočit sami.

Do toho přišla zpráva, že občany Olomouce vyděsilo neohlášené cvičení armádních výsadkářů se scénářem, který nám cosi připomíná - eliminace aktivního střelce. Jelikož cvičení zřejmě nebylo dostatečně avizováno předem, vystrašilo to místní: "Situace, kdy v jeden okamžik začnou vybuchovat dýmovnice, pobíhat figuranti reálně maskovaní jako zranění, nebo dokonce leží před okny školy jako mrtví, pohybují se ozbrojení příslušníci armády s taktickou výzbrojí a do lokality najíždí armádní technika společně s vozidly policie, bez toho, aby byli informováni ředitelé blízkých škol, je naprosto nepřípustná."

Lidé zjevně reagovali naprosto neadekvátně, neboť ze zkušeností posledních měsíců i let si už měli uvědomit, že podobná cvičení jsou plánována přímo na místa, kde skutečně později dojde k útoku. Panika tedy nebyla na místě, stačí jen v klidu vyčkat na vyjádření policejního ředitele, ministra vnitra a ministryně války, zda vybuchující dýmovnice a pobíhající figuranti pocházejí ze cvičení, nebo ze skutečného útoku. Ale dost ironie: chápe někdo, co se to tady děje? Není toho divadla už trochu příliš? Proč armáda cvičení včas neoznámila? Je cílem, aby lidé přestali rozlišovat, co je skutečný, a co pouze simulovaný teror? Ani u kauzy 'Fakulta' si totiž nejsme zcela jisti.

Někteří čtenáři se dotazovali na zdroje informací z policejního spisu (detaily ze života D. K., "přiznání" atd.), jež jsem citoval v novém článku. Policejní zpráva ještě nebyla poskytnuta veřejnosti, ale úryvky z vyšetřovacího spisu zveřejňovala některá média, jimž byla zpráva předána rodinami a příbuznými obětí. Nejobsáhlejší výtah ze zprávy přinesla MF DNES v pondělním vydání ze dne 17. 6. 2024, scan titulního článku přikládám níže. Nebude-li to dost čitelné, zkuste jiný formát zde:

https://webshare.cz/#/file/7B6zrmJNkq/mfd-20240617-special-1-jpg
https://webshare.cz/#/file/dUvHTEtoMX/mfd-20240617-special-2-jpg
https://webshare.cz/#/file/iWSlbcaqqZ/mfd-20240617-special-3-jpg

  • 14. 6. 2024    Když jsem v dubnovém článku psal o tom, že dění kolem nás začíná připomínat virtuální realitu, netušil jsem, jak rychle aktuální události předběhnou mé obavy: Jaképak "konspirace", my už v takovém světě přece dávno žijeme! Média dokázala v posledních týdnech ochočit myšlení lidí tak snadno, až přestali vnímat, co se kolem nich děje: Nehnou s nimi nevyjasněné okolnosti střelby v Praze, záhadná úmrtí osob okolo premiéra Fialy, fantasmagorické plány letů na Měsíc s Čechoafričanem na palubě, zázračně uzdravený slovenský premiér po pětinásobném průstřelu, ani Putinovi agenti zapalující vozy MHD v Praze; Češi jdou k volbám a zase zvolí ty, kteří jim lžou a vedou je do války a otroctví. Jak jinak to lze chápat, než že podstatné části společnosti byla vymazána paměť a žije v úplně jiné dimenzi?

Nejprve si nechejte režimem po celá desetiletí vyprávět cosi o svobodné volbě a otevřené politické soutěži s nezávislými kandidáty, a pak si naplno užijte manipulace režimních médií s neskrývaným lhaním a odváděním pozornosti. Hlásní troubové mainstreamu se neustále vysmívají teoriím o konspiracích, ale jak jinak nazvat to, co se zde v předchozích týdnech dělo, než jako konspirační operace s dosazením vybraných vyvolených? Doslova odnikud byl kýmsi vytažen jakýsi Turek a všemi médii byl jednohlasně pasován za černého koně (nebo vola?) voleb do EP. Byl zván do televizních diskusí s členy parlamentních stran, v denním tisku vycházely na titulních stranách nadšené články, že je hvězdou eurovoleb, nabízí lidem skvělá řešení jejich problémů a může mít velký úspěch. To víte, že ho bude mít, když to média lidem dnem i nocí tlučou do hlav.

Celostátní deník Právo dokonce minulou středu psal o Turkovi v článku na titulní straně! Proč údajně levicový deník propaguje jakéhosi člověka bez jakékoliv politické zkušenosti, který se doslova odnikud zjevil na kandidátce neparlamentní strany? Proč denní tisk nepřinesl jediný podobný profil nebo rozhovor s kandidáty jiných stran? Nikdo z ostatních nedostal ani nepatrný díl prostoru jako on. Práce médií je už léta tak trapně průhledná, že každý vidí, o co šlo v "operaci Turek": zrežírovaná akce tradičních aktérů v pozadí s cílem protlačit svou loutku, kterou si potom budou lehce vodit. I samotnému Turkovi to musí být jasné, když mu v předstihu vypočetli všechny jeho hříchy z minulosti, které na něj vytáhli (a spousta věcí ještě časem přibude) a postupně mu je budou předhazovat ad nauseam. Tím mu dali jasně najevo, že si nebude moci vyskakovat a zajistí si tím jeho poslušnost. Jak jednoduché, stále stejný scénář, jak instalovat nové loutky a navenek je prezentovat jako čerstvé a nadějné kádry!

A tak místo toho, aby si lidé uvědomili tvrdou realitu vlastních životů, kterou už několik let pociťují na vlastní kůži, nechají se strhnout hraným "soubojem" politiků vládnoucí strany s kandidátem falešné alternativy, jenž okamžitě po skončení voleb přislíbí spolupráci právě vládní státostraně. Vše, co se tady dělo za posledních 5 let, od covidového teroru, ničení lidských osudů i životů, rouškové a vakcinační komedie, nevídaného zadlužování a dotačního eldoráda, střídaného ukronacistickým hajlováním, štvaním do války a stejným rozhazováním peněz na vyzbrojování nejzkorumpovanějšího státu východní Evropy s tvrdým dopadem na životní úroveň vlastních obyvatel - to je vše zapomenuto: teď se občane rozhodni, zda ti více vyhovoval teror a ožebračování za covidu, nebo za ukronacismu. A věř nám, jinou možnost ani nemáš! Přece bys nepodporoval ty nezodpovědné antivaxery a pomatené proruské šmejdy, kteří tady pořvávají na náměstích? To rozhodně průměrný volič, vystrašený každodenním válečným bubnováním v médiích, rozhodně nechce, a tak to hodí mafii A, nebo mafii B.

Vypadá to, že je úplně zbytečné pořádat masové demonstrace a volat po demisi Fialovy vlády. Praha by si ji totiž okamžitě dosadila znovu! Její zazobaní rezidenti by samotného Fialu (i s Pekarovou a Rakušanem) zcela jistě donesli na svých ramenech za frenetického provolávání slávy zpátky do Strakovy akademie. Většina našich spoluobčanů je díky letům covidového teroru tak vycepovaná, ochočená a myšlenkově zotročená, že si je politici doslova vodí jako loutky na drátkách. Možná ani to vedení už není potřeba, protože ovce už pochodují na vlastní porážku disciplinovaně samy. Pozoruji i ve svém okolí, jak lidé masivně ztrácejí paměť a v záplavě záměrných dezinformací přestávají vnímat, co se kolem nich děje; nepamatují si, co bylo před týdnem, natož před 2-4 lety. Nehodlají ztrácet čas uvažováním, ověřováním zdrojů, nejsou ochotni utvořit si vlastní pohled na věc, ale potřebují naservírovat hotové pravdy. (Vidím to i na některých ohlasech na mé předchozí články, k nimž se snad ještě v brzké době vrátím.) A média, politici i některé dominantní osoby v jejich okolí jim ty hotové pravdy ochotně poskytnou.

Díky této celospolečenské masáži už potom nemají sílu ani snahu zajímat se, zda jim náhodou někdo nevěší bulíky na nos. Většinu z nich nepřesvědčí ani to, pokud jim nabídnete (aniž byste cokoliv vnucovali) vysvětlení příčin jejich bezútěšné situace. Nechtějí nic slyšet! Mnozí se doslova třesou hrůzou, že by se o svých životech mohli dovědět pravdu. Ostře odmítnou jakýkoliv náznak řešení, jenž by je mohl dostat na cestu ze zoufalé situace, v níž se nacházejí a cítí se dotčeni, když jim to někdo připomene. Přitom k pochopení by pomohlo i uvědomit si podstatu a příčiny své situace. Lidé jsou však odhodláni bránit své vlastní otroctví a nepřipustit si, že si s nimi celý život kdosi jen pohrává jako s loutkami na divadle. Tento stav dnešním mocným náramně vyhovuje.

A tak mohou rozehrávat další a další dějství nekonečného divadla dle scénáře:

  • vytvoříme problém (terorismus, covid, válka),
  • vyvoláme reakci (strach ze smrti, zadlužení, pádu do bídy, ztráty živobytí, domova),
  • nabídneme řešení (vybombardování "teroristů" a genocidy obyvatel ve vzdálených zemích, zavedení brutálních zdravotnických opatření, totální kontrola, povinné vakcíny, dodávky zbraní cizím armádám a financování jednoho agresora proti druhému agresorovi).

A tak pořád dokola, s pravidelným obměňováním hrozeb a cílů, aby lidem nedali vydechnout a nemohli si uvědomit souvislosti celé globální hry s jejich vlastními životy, v nichž jsou jediným terčem i cílem oni sami.

V těchto dnech se blíží k závěru vyšetřování podivného masakru na pražské fakultě z loňského prosince. Jde o tak tajné vyšetřování, že jako tradičně jeho fragmenty unikají do médií ke spřízněným novinářům. Nehodlám zatím komentovat vyjádření z článku od redaktorů SeznamZpráv, působících jako spojky tajných služeb, určitě si počkám na oficiální zprávu, neboť tyto zveřejněné závěry nemohou tlumočit skutečná zjištění o celé prosincové operaci. Tvrdit po půlročním vyšetřování, že jediným motivem pachatele bylo komusi se mstít, nelze brát ani jako vtip, jako spíš o snahu zahrát vše do autu. To, že se při srovnatelném masakru v Uherském Brodě v roce 2015 pachatel mstil svému okolí, jsme se dověděli ještě ten den odpoledne. U střelby na pražské fakultě bylo k tomuto zjištění potřeba půl roku utajeného vyšetřování za občasného vypouštění protichůdných a navzájem si odporujících informací! Vzorný student historie zkrátka měl trochu více štěstí a podařilo se mu neuvěřitelným způsobem oklamat bezpečnostní složky a unikat stovkám zasahujících policistů, a to nejen na fakultě, ale prý i o týden dříve v Klánovickém lese. Opravdu se těším na závěrečnou zprávu, kolik v ní bude nesrovnalostí a rozporů s fakty, která jsme se dovídali od prosince.

Ovšem půl roku stará fakta, to je v dnešní hektické době mediální tyranie cosi jako události z 19. století: co se stalo před půl rokem si mnozí ani nebudou pamatovat. A přesně na to oni spoléhají. Pro jistotu byla v těchto dnech ještě spuštěna zastírací operace se sabotážemi Putinových agentů v pražských garážích MHD. Ministr vnitra Rakušan dokonce ze soboty na neděli spustil policejní megaakci s posílením ozbrojených složek po celé republice, jejímž cílem prý byla prevence proti možným útokům na infrastrukturu. Spíše to však připomínalo přípravu na vyhlášení stanného práva. Na kauze žhářských útoků je přitom zajímavé, že mainstream v jednom detailu dokonce poukazuje na jistou spojitost i se střelbou na fakultě, schválně jestli uhádnete jakou (nechám si to na příští článek, abych jistým lidem předem neprozrazoval, v čem jim celá verze nesedí). Není to zvláštní, když se část mainstreamu dušuje, že u Kozáka šlo o "pouhou" masovou vraždu pomstychtivého jedince, který neměl žádného komplice, a druhá jim do toho nevědomky sype písek spekulacemi o možné spojitosti s aktuálními útoky pod vlivem cizích rozvědek?

Ve věci žhářských útoků nám bylo, pochopitelně s odkazem na Vrbětice sděleno, že za vším stojí Rusko. Jelikož k Vrběticím máme "důkazy" podobného typu, jako ty současné, "logicky" z toho vyplývá, že jde už o druhý případ prokázaného zapojení Ruska do sabotážních operací u nás. Přesvědčuje nás o tom i hlásná trouba ČT24, kde lze zhlédnout bizarní rozhovor s poslancem ODS Krejzou (ČT24 12. 6. 2024 v čase 17:25 hod.), toho času zřejmě na dovolené v Jeruzalémě:

Otázka ze studia: "Zatím se pohybujeme na úrovni spekulací, že za žhářskými útoky stojí Rusko, pokud se to potvrdí, jaká by měla být reakce bezpečnostních orgánů státu?" Po pár vteřinách následuje další:

"Co podle vás Rusko těmito podobnými útoky může sledovat?"

Vina se zatím neprokázala, pohybujeme se na úrovní spekulací, ale... obviněný vypovězte, jak jste tu zákeřnou vraždu spáchal!

Stojí za zaznamenání, že pan poslanec odpovídá, zřejmě pod dojmem místa, kde si užívá poslaneckou dovolenou, že cílem ruských operací na našem území je odradit nás od podpory... Izraele! :) Ukrajina, nebo Izrael - a není to vlastně jedno? Naše kolonie je povinna podporovat toho, koho nám určí. Ony se ty země, za něž jsme povinni položit své životy i státní rozpočty, střídají v tak rychlém tempu, že si to člověk někdy splete.

Dokáže dnes ještě někdo rozlišit, co se to tady vlastně před našima očima odehrává? Absurdní divadlo? Kafka, nebo Orwell? Nebo už "reálně" žijeme v masové halucinaci?

  • 7. 6. 2024        Po půlročním vyšetřování zásahu policejních složek při střelbě na Filozofické fakultě v Praze došla Generální inspekce policejních sborů (GIBS) k nečekanému závěru, že žádný ze zasahujících policistů nespáchal trestný čin. Čili nám sdělila cosi zcela nepodstatného, na co se věru nikdo neptal. Stejně tak nás inspektoři mohli ujistit, že všichni policisté měli před zásahem negativní test na covid a prokázali se platným certifikátem o očkování třetí dávkou Pfizeru. Důležitost takové informace by byla úplně stejná. Sdělení GIBSu můžeme chápat jako předzvěst toho, jak asi bude vypadat závěrečná zpráva z policejního vyšetřování: odvádění pozornosti k nepodstatným detailům, zatímco zásadní fakta budou ignorována a nejasnosti ještě více zamlžovány.

Pozvolna se potvrzuje neblahé tušení, že vyšetřování kauzy prosincové střelby na pražské fakultě míří záměrně do ztracena. Původní verze o jednom jediném osamělém střelci byla následnými důkazy, výpověďmi svědků či úmyslně i nechtěně do médií vypuštěnými informacemi tak zpochybněna, že nelze jednat jinak. Mnohá zjištění už tak protiřečí původnímu popisu události z prosincového večera, že jedna z mála možností, jak zachránit situaci, je odvést pozornost jiným směrem. Nově vydaná zpráva policejních inspektorů o zásahu během prosincové střelby na fakultě jde přesně v těchto intencích.

Asi málokdo čekal, že by policejní inspektoři vznesli vůči svým vlastním kolegům jakékoliv obvinění ze spáchání trestného činu, či snad z toho, že by napomáhali střelci v jeho vražedném běsnění. Jediný případ, u něhož by to dávalo smysl, je policejní konfident alias "novinář" Jiří Forman, který svým pokřikováním po střelci vyprovokoval jeho další palbu po lidech na Palachově náměstí a způsobil tak minimálně jedno těžké zranění. Ale nechtějte po policii, aby vyzrazovala své špicly, a to ani v případě, že jeho vlastní "amatérské" záběry posléze sama označí za záběry Policie ČR. (viz zde nebo zde).

Rozhodně se tedy ze zprávy GIBS nedozvíme to podstatné, po čem volají příbuzní obětí, tedy kdo byl odpovědný za odvolání policistů z místa činu, když jejich hlídky byly na místě přítomny již několik hodin předtím, než ke střelbě došlo. Nečekejte ani jediné slovo o okolnostech policejního cvičení se simulací zásahu proti střelci, jež se odehrávalo o ulici dále, tedy totožnému scénáři, který nakonec proběhl na fakultě. Tato zřejmě omylem uniklá informace z výpovědi jednoho z policistů v pořadu Reportéři ČT v čase 5:39 min. se pravděpodobně neměla vůbec dostat na veřejnost. Proto se kolem ní rozlehlo tak ohlušující ticho, až se zdá, že jde o zcela podružnou věc, neboť dva totožné střelecké útoky v hlavním městě, odehrávající se na ploše několika stovek metrů od sebe (jeden prý simulovaný a druhý skutečný), je jistě pouhá náhoda.

Pokud jste si to ještě neuvědomili, vězte, že Praha je ve skutečnosti maloměsto, kde se veškeré zásadní okamžiky odehrávají na úzkém prostoru maximálně pár set metrů čtverečních. V jedné ulici poblíž fakulty probíhá policejní simulace zásahu proti ozbrojenému střelci, zatímco za rohem, v budově fakulty totožný ozbrojený střelec masakruje nevinné studenty a kantory. V Praze je cosi takového zcela běžnou, všední událostí. Prostě náhoda, že se to tak sešlo v jednom okamžiku a na jednom místě. Co je na tom nepochopitelného, vy dezoláti, že by se tím policejní inspekce měla zatěžovat? Smrt několika desítek lidí není důvodem k rozvíjení jakýchsi blouznivých konspirací o návaznosti obou událostí; vše zřejmě proběhlo podle plánu.

Poskytnuté informace okolo policejního "cvičení" by přitom velice napomohly k objasnění "nepochopitelného" uzavření jediné únikové cesty do ulic Kaprovy a Valentinské pro případné evakuované z fakulty. Zveřejněním jména velitele onoho "tajného" cvičení bychom se totiž dověděli, kdo pravděpodobně stál za odvoláním policistů z místa skutečné střelby. Jenže v takovém případě by mohlo vyjít na světlo mnoho dalších nepříjemných okolností a celý příběh o osamělém střelci by se rázem sesypal. Nikomu ze skutečných osnovatelů přitom nehrozí, že by se v nejasnostech začala veřejně rýpat média, neboť ta jsou už v zárodku podchycena a jejich redaktoři mlčí jak zařezaní (do svých hypoték).

V té souvislosti udivuje, že GIBSu vadí údajné "úniky informací od příslušníků či zaměstnanců bezpečnostních sborů do médií." Zdá se mi, že tady se někomu velice křivdí. V článku se uvádí, že inspekce "vyhodnocovala tisíc stran dokumentů či kamerové záznamy, kterých bylo asi 100 gigabajtů (GB)." Vzhledem k objemu dat toho vskutku mnoho neuniklo; ani při bedlivém sledování médií jsme se za celý půlrok nedočkali jediného policejního dokumentu, snímku či kamerového záznamu. Pokud mezi tyto "úniky" počítáme informaci o Kozákově údajné milionové půjčce na nákup zbraní nebo léčbě na psychiatrii, zdá se, že šlo spíše o záměrné úniky, neboť ještě více zamlžily oficiální verzi a vyvolaly další otázky. Podivné je také to, že jsme se mezi provalenými informacemi nedočkali žádného důkazu o Kozákově vině za vraždu v Klánovickém lese, což je nejvíce nevěrohodná část celého příběhu. Stogigové externí úložiště určitě onen mystický "policejní Snowden" nepotřeboval, možná se mu všechny ty "úniky" vešly na starou dobrou disketu.

Přitom právě v médiích si den před zveřejněním zprávy GIBSu policejní prezident Vondrášek pochvaloval, že zásah byl rychlý a obhajoval zásahové jednotky, že byly na místě včas. Opakuji ještě jednou: nikdo, opravdu nikdo netvrdil, že by policisté nebyli na místě včas, když z výpovědí svědků víme, že již v půl druhé odpoledne (tedy více jak 2 hodiny před střelbou) byly na fakultě přítomné uniformované hlídky a dotazovaly se na Davida Kozáka. Ze strany policejního prezidenta se opět jedná o stejný trik, jako v případě zprávy GIBSu - tedy odvést pozornost od podstaty problému a nejasnosti zamlžit reakcí zcela mimo jádro věci.

Otázka totiž zní, proč zde tito policisté byli PŘED střelbou, co zde přesně dělali a proč budovu následně opustili? V době jejich přítomnosti se na stejném místě v budově MUSEL pohybovat i samotný střelec, aspoň podle nové, upravené časové chronologie události. Jednalo se opravdu o běžné uniformované policisty ze standardní hlídky, nebo šlo o osoby ze zásahové jednotky, nacvičující zásah proti střelci ve vedlejší ulici? Nebylo skutečným účelem jejich přítomnosti na fakultě jaksi "instalovat" figuranta - střelce na místo činu? Spekulace? Možná, ale zatím jako jediná dává logiku vůči nejasnostem okolo pohybu "Davida Kozáka" na fakultě před střelbou. Časová osa jeho stop od příjezdu do Prahy a následné doby, kdy se měl schovávat v budově fakulty, je totiž neuvěřitelně tajemná (totiž žádná) a její interpretace se neustále mění. A stejně jako odhalení policejního cvičení náhle logicky odůvodňuje "nesmyslné" uzavření vedlejších únikových ulic z fakulty, tak i zjevení střelce "odnikud" v budově fakulty (a jeho předchozí nulový záchyt bezpečnostními kamerami!) zapadá do sebe při domněnce, že šlo o ve skutečnosti o figuranta z oné policejní simulace, která se - stejně jako v mnohých případech false-flag operací v zahraničí - posléze proměnily ve skutečný útok.

Tyto nejasnosti ovšem zpráva GIBSu neřeší a jsem si jistý, že o nich nebude jediná zmínka ani v závěrečné policejní zprávě z vyšetřování, jejíž vydání je avizováno na přelom června a července. Z logiky věci je ani zmínit nemohou. Kdyby to udělali, dostali by se do nekonečné spirály protimluvů a odporujících si skutečností. Pokud totiž změníte zásadní fakta v základech, rozpadne se vám celý původní příběh i jeho časová osa:

Proto si buďte jisti, že tyto protichůdné a navzájem si odporující dezinformace nikdy nebudou zmíněny v jedné souvislosti, jelikož by odporovaly lžím z oficiální verze. Pravda ale je, že "intelektuálně podvyživení" konzumenti mainstreamových médií by si ani v takovém případě ničeho nevšimli.

Ve stejném stylu očekávejme oficiální zprávu z vyšetřování: bude plná ignorování faktů, zamlžování a odvádění pozornosti. Nebudu se divit, pokud její závěry zcela popřou původní verzi, postaví před nás zcela novou konstrukci o motivaci vraha a s přispěním nového generalissima BIS Koudelky odhalí širší souvislosti se zapojením jisté východní rozvědky s cílem ohrozit euroatlantické směřování naší země. Pokud je nutné půl roku po tragické události s desítkami mrtvých okázale ignorovat požadavky rodin obětí a parlamentní komise musí zasedat v důvěrném režimu, bez přítomnosti médií, možné je naprosto všechno.

Vypadá to, jako by si každá země musela zažít své vlastní 11. září. Jen u nás to s jeho realizací i objasněním zatím dopadlo tak nějak po švejkovsku.

  • 3. 6. 2024         Máme za sebou další významný milník moderní éry kosmických letů: Soukromá mise dearMoon japonského miliardáře s cílem vyslat osmičlennou posádku umělců (!) na okružní cestu kolem Měsíce, byla po letech příprav definitivně zrušena z důvodu její "neproveditelnosti".

Kdo pozorně sledoval mediální výstupy okolo této fantasmagorické "mise", pro toho nejde o žádné překvapení. Své pochyby o tomto projektu jsem vyjádřil hned v první zprávě z loňského roku (viz archiv rubriky Stručně a jasně, sjeďte dolů na samý konec stránky), kdy jsem to komentoval slovy, že na cestu k Měsíci se poletí leda tak na PlayStationu. Po dnešku to zní více než výstižně.

Během té doby jsme se dovídali, že se plně nerozběhla ani tvrdá fyzická příprava posádky, termín letu se neustále posouval a pouhé dva testy skončily explozí raketoplánu pár minut po startu. Přesto nás ještě loni v listopadu přesvědčovali o tom, že všechno jde podle plánu, exploze testovacích raket jsou prý ohromným úspěchem a mise spěje ke svému startu. Ve svém nedávném článku Realita jako naprogramovaná iluze jsem se v kontextu mediálního nadšení z explodujících kosmických lodí zmínil, že posádka bude zřejmě v pozici pokusných králíků, s jejíž návratem se nepočítá. Ani tohoto scénáře už nebude potřeba, nyní jsme se tedy dověděli, že s celou cestou je konec. Jaké to překvapení.

Co je však udivující, je nečinnost Českého klubu skeptiků Sisyfos, jejíž členové "opomněli" udělit Bludný balvan novinářům, kteří o tomto "přelomovém projektu za hranicemi lidských možností" donedávna nadšeně referovali. Nikdo ze slovutných a nedotknutelných "kněží vědy" nespatřoval projev čirého šílenství v nemístném jásotu nad explozemi obou testovacích letů Muskovy kosmické lodi Starship. Naopak, ono nadšení z opakované destrukce kosmické lodě pár minut po startu pro ně bylo důkazem, že vědci ze SpaceX mají vše pod kontrolou a raketa se může za pár měsíců bez obav vydat na 400 tisíc km dlouhou cestu vesmírem. Při jakýchkoliv problémech by si technicky zdatná posádka složená z tanečníků, rapperů, výtvarníků a dalších umělců s podobnými těžkostmi hravě poradila.

Asi proto tentokrát neměli dozorující Sisyfové žádný důvod označit tuto měsíční misi za výplod chorého mozku. Neslyšel jsem, že by kdokoliv z četných "expertů" na kosmonautiku označil celý projekt za neproveditelný a nesmyslný. Nikdo z aktérů ani mluvčích mise nebyl nařčen ze šíření bludných myšlenek a neověřených pavědeckých teorií. Proletět se kolem Měsíce a zpět není pro naši moderní kosmonautiku žádný problém: zrovna docela nedávno, před 50 lety, se tam létalo pravidelně, a od té doby si přece nemusíme trapně dokazovat, že bychom to zvládli i dnes. Stačí, když si to jen představíme a svými fantaziemi zasypeme světová média. Ani tvrdě materialističtí vědci ze spolku Sisyfos se vám tentokrát nebudou vysmívat a nálepkovat urážlivým titulem BlBa, když nepředložíte tvrdé vědecké důkazy, že vaše teorie jsou uskutečnitelné a prokazatelné.

Udavačské sdružení Sisyfos proto nikdy neudělí Bludný balvan spřízněným redaktorům z vědeckých rubrik mainstreamu, ani publicistům z kosmonautických webů, kteří ještě před pár týdny nadšeně psali o chystaném výletu na Měsíc jako o hotové věci (příkladů je celá řada, odkazy na desítky článků tohoto typu si můžete najít sami přes vyhledavač) a naše novináře ponechali v jejich naivní radosti z účasti česko-nigerijského tanečníka Yemiho A. D. Své kolegy a přátele přece nebudou vystavovat veřejnému lynči. Na to jsou tito "vědci" příliš závislí na státních grantech, a tak se vlivným a mocným médiím rozhodně protivit nebudou; byl by to velký risk a nikdo se neodváží riskovat opovržlivé reakce za "znevážení něčí práce".

Raději se ve svém svatém nadšení zaměří na někoho, do něhož střílí většina. V takovém případě nic neriskují a zároveň mají jistotu, že v třídním boji nezůstanou osamoceni. A tak udělí dehonestující anti-cenu Bludný balvan Rádiu Universum Martiny Kociánové a na svých stránkách na něj vylijí kýbl špíny. Proč zrovna Rádio Universum? To je jednoduché: velmi kvalitní projekt bývalé ostravské tv. moderátorky byl totiž už loni označen jako "dezinformační proruský web" v seznamu organizace s honosným názvem Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty, což je v podstatě projekt západních rozvědek (vystupující pod maskou "neziskové organizace") a prodloužená ruka Ministerstva vnitra. Proč si nekopnout do svobodného média, který je v hledáčku bezpečnostních složek státu, že?!

Jelikož vztah spolku Sisyfos s médii hlavního proudu je nastaven více než příznivě, nehrozí tak, že by kdokoliv navzájem cosi vyčítal jiným "kolegům" ze spřízněného okruhu osob. Způsob, jak protlačit tiskové zprávy Sisyfa na veřejnost, mají nastaven přímo ideálně: zprávu o udělení Bludného balvanu vypustí z osazenstva Sisyfa do médií ex-novinář Leoš Kyša, o její zveřejnění se postará spojka s kontakty v hlavních médiích Ludmila Hamplová. Spolupráce funguje skvěle a to, že Kyša a Hamplová jsou manželé, už nikdo ověřovat nebude, na to se spolehněte.

Ludmila Hamplová nás pak ve veřejnoprávní televizi náležitě poučí, kterým dezinformacím nemáme věřit. Takto ideálně funguje vzájemná souhra na naší mediální scéně i v mnoha dalších případech.

Kosmonautika nesporně musí cestou k pokroku procházet mnoha neúspěchy, omyly, chybami i těžkými nezdary. Stejně si ale říkám, že technici z NASA a SpaceX jsou na rozdíl od géniů z farmafirem těžcí žabaři. Ti na své covid-vakcíny žádné pokusy a ověřování nepotřebovali, protože věděli hned, že žádné vedlejší účinky určitě nemají a zkrátka se na první pokus povedly tak dokonale, že nás všechny ochrání až do smrti.

  • 27. 5. 2024      Dění po atentátu na slovenského premiéra Fica ukazuje, že Slováci stále nepochopili, co po nich jejich globální dozorci požadují. Kdyby si vzali příklad z českých orgánů, vyšetřujících masovou vraždu na pražské fakultě, okamžitě po útoku by vyhlásili půlroční embargo na poskytování jakýchkoliv informací. Po vzoru ministra Rakušana by vyzvali média i občany, ať nevěnují pachateli žádnou pozornost a raději o něm vůbec nemluví. Příbuzným atentátníka by doporučili, ať vyhrožují žalobou každému, kdo by se v případu příliš vrtal. Veřejnost by pak konejšili řečmi, aby se tak nějak smířila s tím, že někteří psychicky labilní spisovatelé chodí mezi lidi ozbrojeni a zkrátka sem tam někoho postřelí. Jisté je teď jedno: atentátník Cintula nemá na rozdíl od Davida Kozáka ochranu z vyšších míst.

Slováci to zkrátka nezvládli jako my, protože nemají tak skvělou vládu. Kdyby byl slovenským ministrem vnitra náš milovaný Rakušan, okamžitě po atentátu na premiéra by vyzval média i veřejnost, aby střelci nedávala přílišnou publicitu, nerýpala se v jeho životě a vůbec nepátrala po jeho motivech. Všechna média by pochopitelně po vzoru těch českých (tedy svobodných a nezávislých) okamžitě poslechla. Po dramatickém a šokujícím činu, který otřásl celou společností, by se tak na další půlrok rozhostilo ohlušující ticho, což je u takovýchto událostí žádoucí postup. Na rozdíl od postupu slovenských vyšetřovatelů, kteří se ve zcela obyčejném atentátu začali vrtat od prvního okamžiku.

Další hrubou chybou slovenských kolegů je zveřejnění kamerových záběrů střelce přímo ze dne, kdy se chystal k atentátu. Takovou vymoženost u nás nemáme. Celá Praha je sice prošpikovaná sítí kamerového systému, ale půl roku po masakru v centru hlavního města jsme se nedočkali jediného záběru 24letého pachatele, tahajícího s sebou těžký tlustý batoh naplněný arzenálem střelných zbraní. Zodpovědné orgány českého státu zjevně ctí občanská práva na ochranu osobnosti a soukromí všech svých obyvatel, včetně masových vrahů, na rozdíl od nezodpovědného jednání slovenských vyšetřovatelů, kteří v klidu do médií vypustí snímky atentátníka pár dnů po činu! Nemohli s tím aspoň půl roku počkat?

A když už jsme u novinek okolo tajného vyšetřování prosincové tragédie: Podle sdělení šéfa pražské policie Matějčka z minulého týdne budou výsledky vyšetřování střelby na fakultě k dispozici koncem června (ano, přesně jak jsem předpokládal, na začátek okurkové sezóny, aby vše úspěšně upadlo v zapomnění), ale dříve než média s ním seznámí pozůstalé a rodiny obětí:

"Chci tu odpověď dát nejdříve pozůstalým a rodičům, a ne to vzkazovat přes veřejnost. Takže, prosím, nechte nám ještě chvíli, vyhodnocujeme to. Samozřejmě jako ředitel již nějaký obrázek mám, ale nejprve s tím chci seznámit poškozené a pozůstalé, pak veřejnost," uvedl k této dosud nezodpovězené otázce šéf pražské policie Matějček.

Slyšíme, že vyšetřování je velice složité, proto je na něj potřeba více času. Cosi tady nehraje. Pokud je objasňování celé kauzy tak komplikované, že je na něj potřeba půl roku čekání a povinného mlčení, jak dokázala policie během jediného prosincového odpoledne objasnit a potvrdit účast stejného pachatele na vraždě malého dítěte a jeho otce v Klánovickém lese? Týden před střelbou na fakultě si s touto kauzou nevěděla rady, ovšem hned 21. 12. večer bylo vše objasněno a ihned určen pachatel. Nešlo postupovat stejnými bleskovými metodami u celého případu, když byl znám pohyb pachatele i týden zpětně? Nebyl by na skladě aspoň jeden kamerový snímek Davida Kozáka se střelnou zbraní poblíž Klánovického lesa? To bychom chtěli příliš. Musíme si uvědomit, že Kozák není Cintula, který nemá ochranu vyšších míst.

I když oba případy spojuje narychlo smazaný (údajný) účet střelce na sociální síti, zdá se, že spíše než se střelbou na pražské fakultě má atentát na slovenského premiéra více společných rysů s podivným útokem na LGBT klub v Bratislavě z října 2022. S tím rozdílem, že falešná vlajka nyní zavlála na opačnou stranu, přičemž "oběť" a terče následných represí si prohodily strany. Připomeňme, že tehdejší premiér Heger označil zabití dvou osob v gay baru za "bezprecedentní teroristický čin a útok na stát a demokracii" a vyhrožoval trestním stíháním každému, kdo by útok zpochybňoval. To samé, jen s opačným znaménkem sledujeme i dnes, kdy současný ministr vnitra SR hrozí každému, kdo by o střelbě na premiéra "šířil dezinformace". Objevují se i náznaky cenzury a omezování svobody vyjádření na internetu.

I z těchto náznaků lze usuzovat, že útok nemusel být zcela náhodný čin šíleného jedince a mohl být připraven kýmsi v pozadí. Zatím není dost informací, aby šlo učinit jakýkoliv závěr, co se skutečně stalo a kdo za tím stál. Přesto lze z několika detailů spekulovat, že ne všechno bylo zcela v pořádku. Záhadné zprávy na webu ČTK o zmaření atentátu na Pellegriniho týden před skutečným útokem (údajně po napadení hackery), podivné chování ochranky, která útočníkovi dovolila vystřelit pět ran, nepochopitelně rozestavené železné zábradlí na místě činu a podivné chování přihlížejících, zmatky kolem odvozu postřeleného premiéra, chybějící jakékoliv stopy krve a nakonec záběry zdravotníků, kteří s Ficovým tělem neměli nijak zvlášť naspěch.

Co se týče chybějících stop krve na místě atentátu, slovenský ministr vnitra Šutaj Eštok sice na tiskové konferenci tvrdil, že šéf ochranky byl onen den v Handlové a po útoku byl celý od krve, ovšem není jasné, kde se vlastně nacházel, když ze záběrů není patrné, že se kdokoliv z četné Ficovy ochranky (na záznamu vidíme snad až 20 osob, kteří se jeví jako její součást) jakkoliv poškodil své kvádro. Největší bizár ve věci "dezinformace" o chybějící krvi předvedl server iRozhlas.cz, jenž místo toho, aby celou věc osvětlil a ukázal fotografie zakrváceného místa atentátu, zveřejnil zprávu o tom, že dezinformace o chybějící krvi se nezakládá na pravdě, neboť zásoby krve v banskobystrické nemocnici jsou dostatečné. :) Tohle by snad nevymysleli ani v České sodě. Začínám mít dojem, že práci redaktorů ČRo už naplno převzala umělá Ynteligence.

Situace na Slovensku pokračuje v intencích posledních let, kdy se země našich sousedů stala testovacím polygonem pro uskutečnění záměrů globalistických struktur. Bylo to patrné během covidové éry, před ní i po ní. Mediální presstitutky nám denně buší do hlav, jak Slovensko pod Ficovou vládou "míří ostrým tempem pryč od demokracie", "nabírá směr od svobodného a právního státu", Fico "postupuje autokraticky a vyřizuje si účty se svými odpůrci" a likviduje svobodné instituce, a že "mnozí Slováci z řad podnikatelů, umělců a vědců nad Slovenskem zlomilo hůl a začínají svou zemi opouštět", protože "cítí povinnost bojovat proti tamnímu zjevnému obratu k Rusku, dezinformacím a totalitnímu stylu vládnutí" (Adéla Knapová v sobotním Právu). Těmito neuvěřitelnými kecy ani nepředstírají snahu pochopit, co se skutečně na Slovensku odehrává.

Tito "novináři" se tvářili jako slepí v době, kdy covidová totalita (nejen) na Slovensku skutečně likvidovala svobodu a demokracii. Shodou okolností byl právě v těchto dnech uveden dokument C0VID TEROR, jenž na ploše 30 minut na vybraných příkladech ukázkově shrnuje, co se dělo v době, kdy byl "autoritářský" Fico v opozici a Matovičova vláda vůči lidem uplatňovala tvrdé a násilné represe, přičemž opoziční názory byly kompletně umlčovány. Některé záběry Matovičovy "demokracie" hovoří za vše:

Dokument je jakousi obdobou českých Netečkovaných příběhů z produkce Svědomí národa. Stojí za to si připomenout dobu, na níž už mnozí raději zapomněli a jiní se tváří, jako by se nic takového nedělo. Jistí lidé se pak mohou tvářit jako ti největší bojovníci za demokracii a právní stát, zatímco ještě před 2-3 roky zavírali zdravé lidi do nedobrovolných karantén, volali po brutálních zásazích vůči protestujícím a žádali nejtvrdší postihy pro neočkované.

Například "vědec" jménem Čekan prohlásil v době nejtvrdšího covidofašismu, že bude "dávat dolů" všechny, co se nebudou chtít naaočkovat a on se bude radovat z toho, jak budou ponižovaní chodit s náhubky a nebudou moct cestovat. Onen inkriminovaný výrok z videa r. 2020 je zde:

"Takto ich budeme dávať dole z bežného života, budú chodiť zarúškovaní, náhubky budú mať, nebudú môcť cestovať, a ja sa budem z toho tešiť. Všetkých, čo sa nechcú zaočkovať proti Covidu, pošleme do rozvojových krajín".

Dnes škemrá o pomoc, protože mu staré video s tímto výrokem škodí v jeho kariéře. To je zajímavé, že se omlouvá až teď po 3,5 letech! Neuvědomil si za týden nebo za měsíc, když tu sprostotu vyřkl, že to přehnal, neměl potřebu se omluvit hned tehdy, ale až dnes!?

Zapomněli už všichni na výroky "elity" tehdejšího mainstreamu, kdy jisté novinářské hovado jménem Schutz požadovalo, že neočkovaní by měli být brutálně omezeni na svých právech, až by kňučeli bolestí? (Schutz: Znevýhodnenie nezaočkovaných by malo byť také brutálne, aby bolesťou až "zavýjali")? A že ten samý šmejd o pár měsíců později o neočkovaných prohlásil, že by měli kvičet jako prasata na jatkách, protože to nejsou lidé, ale dobytek?

Podivnosti kolem atentátu na Roberta Fica nic nemění na tom, že lidské bestie, zloději a vrahové nám tady nemají co kázat nejen o morálce, ale ani o demokracii, svobodě a právním státě. Připomeňme si to, až se zase někde dočteme, že kohosi z těchto gaunerů trápí ohrožení jejich svobody slova, nebo že vrah je vlastně chudák, má z celé situace těžké trauma a stát by mu měl poskytnout plnou ochranu. A nelze hledět na to, jestli se jejich loutky jmenují Kozák, nebo Cintula.

Teď lituji, že mě cosi tak paranoidně-konspiračního při psaní článku nenapadlo, určitě bych v očích českých elfů i pana Cempera nabyl větší důvěryhodnosti. Aspoň víme, že i miliardář má při shánění služeb řidiče či pilota stejné potíže jako obyčejný člověk, který shání kvalitní řemeslníky na opravu vadného WC. I ve svém aljašském luxusním resortu narazí jen na samé feťáky a podvodníky. Takto je náš ex-nejbohatší Čech tak nějak blíže prostému lidu a všichni tím více musíme litovat jeho ztráty.

Až na to, že se celý příběh o tragické nehodě v zasněženém kopci začíná jevit jako holý nesmysl. Tím spíše, že údajný jediný přeživší z havárie vrtulníku, sportovec David Horváth, poskytl médiím téměř po třech letech nový rozhovor, v němž popsal, co se prý dělo těsně po nehodě. Že jeho nová výpověď odporuje jeho původní z roku 2021, asi překvapí málokoho, kdo jen trochu sleduje zásadní události posledních let. Připomeňme si, jak Horváth popsal tragédii v původní výpovědi:

  • verze 2021: David Horváth byl s Kellnerem uvězněn v helikoptéře plné krve a viděl jej umírat. Ten jej přesto uklidňoval: "Neboj se, na téhle hoře dnes nezemřeme. Do hodiny pro nás musí přijet." (zdroj: Novinky)
  • verze 2024: Horváth Kellnera viděl, jak se pohybuje mimo vrtulník, zatímco on sám byl zablokován uvnitř stroje. "Tak jsem začal opravdu hlasitě křičet: 'Haló, Petře, my tady umíráme! Pojď nám pomoct!'" řekl Horváth. Podle něj se však miliardář přiblížil tak na deset metrů a pak ho ztratil z dohledu. Horváth nyní tvrdí, že zůstal uvnitř vrtulníku sám osm hodin. (zdroj: opět nejdůvěryhodnější Novinky)

Je pochopitelně možné, že některý z těchto dřívějších Horváthových výroků mohl být médii překroucen a vůbec bych se nedivil, kdyby si některý z nich novináři vymysleli a Horváth je vůbec neřekl. Od našich novinářů ale nečekejte, že by si podobných rozporů všímali a hledali nové souvislosti a pátrali po pravdě.

Když jsem článek o Kellnerovi vloni v květnu zveřejnil, čekal jsem, kdy se konečně objeví nějaká zpráva, která vyvrátí všechny spekulace (a všechny mé "bludy" a "fantazie", jak mně napsal jeden čtenář) o nesrovnalostech okolo Kellnerova života i smrti. Ale oni si řekli NE! Ještě více je to třeba zamlžit a navymýšlet si spoustu nových pitomostí, ať jsou si všichni jisti, že okolo nehody není naprosto žádných pochyb. :)

Spíše se od našich novinářů třeba dozvíte, jací jste hlupáci, když uvěříte lžím o tom, že nás kdosi nutí jíst hmyz a brouky. Oni sami sice tento "moderní trend" propagují, kde se dá a nadšené články o nové stravě budoucnosti najdete snad na každé třetí stránce tisku, ale hned vedle vás upozorní, že pokud jim věříte až příliš, jste podvratný živel a dezinformátor. Zde to máte černé na bílém:

"Téma o povinném pojídání hmyzu je jen nástroj, jak zmanipulovat dostatečné množství lidí a poštvat je proti Evropské unii a oslabovat důvěryhodnost demokratických institucí."

Prozradili tím hlavně cosi o sobě: :D Zde je jejich dezinformační činnost v plné kráse, další odkazy najdete v loňském článku 2 + 2 = 5, válka je mír, hmyz v jídle je fake news...:

Na závěr této glosy ukázkový doklad toho, jaké lemply zaměstnává a platí celostátní noviny pod názvem Deník. Hokej je možná pro čtenáře tohoto webu podružná záležitost a součást zábavního průmyslu, ale i na něm lze předvést, jak sečtělí jsou a jaký všeobecný přehled mají novináři o věcech, o nichž píší. Už jsem se několikrát ve svých článcích navážel do osoby redaktora Stanislava Šulce (viz například zmínky v článcích zde, zde i opět zde) a vím, že už se to blíží posedlosti, ale nemohu si pomoci: čeho je moc, toho je příliš.

Ten člověk je buď mentálně zaostalý, nebo si jej redakce vymyslela a ze čtenářů si dělá legraci. Nelze pochopit, že taková osoba může být puštěna k redakčnímu stolu a sepisovat články do celostátního tisku. Úmyslně sem kopíruji 2 části článku, abyste si mohli udělat obrázek, za co je možné platit novináře v českém deníku; posuďte sami a můžete to brát jako kvíz 'Najděte co nejvíce chyb v článku, který z vás má udělat vola':

  • Článek má prý připomínat všechny hokejové šampionáty, na nichž Československo nebo ČR získalo titul. Na první pohled ve výčtu chybí rok 1977, ale dejme tomu, že redakci vypadl odstavec. To se stane.
  • Šulc píše, že v roce 1947 získalo Československo první zlato, když "porazil všechny své soupeře, včetně tehdy velmi silného týmu Švédska". Ale kdeže! Právě se Švédskem náš tým prohrál a zlato mu zachránili outsideři z Rakouska, kteří v posledním zápase porazili právě silné Švédy, a tím zázračně pomohli ČSR ke zlatu. Vděční fanoušci pak poslali do válkou zbídačeného Rakouska několik vagónů obilí. Kdekdo tento příběh zná, jen ne pan Šulc, který dostal, bůh ví proč za úkol napsat článek o hokeji. Podle něj byl prý trenérem čs. mužstva jakýsi Mikeš. Nebyl to žádný kocour v botách, ten trenér se jmenoval Mike Buckna a byl to Kanaďan.
  • O dva odstavce dále článek uvádí první zlato pro ČSR z olympiády v Oslu z roku 1952. Takže Nagano nebylo první? Jak na to proboha redaktor přišel? Na MS a zároveň OH v Oslu 1952 náš tým skončil až čtvrtý!
  • V roce 1972 na MS v Praze čs. tým rozhodně netrénoval Luděk Bukač, tomu byl tehdy 37 let a trénoval Budějovice. Trenéry reprezentace byli Jaroslav Pitner a Vladimír Kostka.
  • Ve vítězném roce 1985 prý vynikal Dominik Hašek. Možná, ale ne na MS. Mám takový dojem, že chytal Králík. To jméno znalo snad každé malé dítě. Redaktor celostátních novin ne.
  • Ani v roce 1999 v Norsku nechytal na MS v brance Hašek, ale Čechmánek, který se střídal s Hniličkou.

Další "chyby" už jsem neměl sílu hledat. Takovou haldu výmyslů by nesepsal ani člověk, který o hokeji netuší ani puk. Kdybych ve svém zaměstnání udělal v jednom zadaném úkolu stejný počet chyb jako tento "novinář", okamžitě bych letěl. Ale v případě redaktora Šulce to nejsou "chyby", je to jeho lemplovství; u něj se to nestalo poprvé. Nechápu, kým je tento neschopný redaktor v redakci chráněn, jeho novinařina je doslova ubohá. Když už píše o tématu, o němž nic neví, proč si některé údaje neověří z veřejných zdrojů? Neumí to? Nebo mu to redakce zakázala a musel si do článku cosi navymýšlet? Dnes už přece i kdejaký pologramotný pisálek, sedící v redakci hlavních médií, může znalosti aspoň předstírat, stačí, když si je vyhledá a ověří na internetu. Ale tento lempl dokazuje, že to nepotřebuje. Redakce mu ráda poskytne tři tiskové dvojstrany (!) ve víkendovém magazínu k článku, do něhož si navymýšlí, co ho napadne.

Kdo nečetl články, kde se o tomto novinářském zoufalci zmiňuji, tomu připomínám, že Šulc šéfuje ve víkendovém magazínu Deníku rubrice o dezinformacích (ano, čtete správně!), v němž pouze opisuje a přemílá témata, která si pár týdnů předtím přečetl na Cemperově webu. Možná chtěl jen získat nový námět do příštího čísla, co já vím?

Proč vlastně Deník nezadal sepsání článku někomu ze sportovní redakce? Myslím, že kdokoliv z osazenstva redakce by toto téma zpracoval lépe než Šulc, třeba i ta protřelá Perknerová, kterou by určitě nenapadlo, aby šla na rozhovor s Haškem nepřipravená a ztrapnila se dotazem, jak vzpomíná na zlatou medaili z MS z roku 1985.

Takto prosím pěkně vypadá novinařina v redakci celostátních novin s plným informačním a redaktorským zázemím, od asistentů, korektorů, kontrolou obsahu textů a pohodlím v teplých kancelářích. Jo, a taky s datovými žurnalisty a specialisty na dezinformace. Jednou se přece od nich musíme dočkat, že nám odhalí celou pravdu, no ne?!

  • 22. 4. 2024      ...a pak kdo je tady konspirátor! Blízcí příbuzní údajného střelce z fakulty se svěřili matce zavražděné dcery, že nevěří oficiální verzi: "David K. mohl být údajně naveden nějakým bývalým policistou, který byl propuštěn z vězení a zapojil se do obchodu se zbraněmi." Dopis vraha není dopisem na rozloučenou, ale strojovým popisem jednotlivých kroků k akci, jakýmsi návodem pro kýmsi ovládaného člověka. Že bychom opravdu měli co do činění s osobou s dvojí identitou, nebo řízenou loutkou z programu na ovládání mysli? Cože jsem to psal v lednovém článku?

Šokující rozhovor poskytla sobotním Lidovým novinám matka jedné z obětí po řádění střelce na Filozofické fakultě z prosince 2023 (Matka oběti: mluvila jsem s blízkým vraha, scan celého rozhovoru níže pod příspěvkem, úryvky najdete v na Parlamentních listech). Zazněla v něm právě ona domněnka blízkého člověka, že David Kozák mohl být při svém činu kýmsi naveden. Napovídá tomu i obsah onoho dopisu na rozloučenou, v němž jsou prý pouze pokyny typu "půjdeš rovně, uhneš doprava a uvidíš strom, tam je dům se žlutou okenicí" s dalším popisem místa, kde měl Kozák vraždit. Jeden z příbuzných pak Lence Šimůnkové také sdělil, že nevěří ani tomu, že vraždil v Klánovicích a zabil vlastního otce. Prý to byl "bezproblémový, vyrovnaný a spokojený člověk", v rodině panovaly "velice hezké vztahy" a svému otci by nikdy neublížil.

Pochopitelně může jít o snahu příbuzných bránit člena vlastní rodiny, neboť některé výpovědi spolužáků hovoří o přesném opaku. Ale jen fakt, že i v mainstreamu už nahlas zaznívají tyto "konspirační" teze naznačuje, že s oficiální verzí přece jen nebude všechno tak jasné, jak nám to tvrdili ministr vnitra a policie hned po zásahu. Ještě závažněji zní domněnka z rozhovoru, že to ani nemohl být Kozák, kdo střílel na fakultě, neboť nosil silné dioptrie, přičemž své brýle ten den ponechal doma v Hostouni. Na kontaktní čočky trpěl silnou alergií. "Podle blízké osoby to znamená, že to nemohl spáchat, protože neviděl."

Na chybějící brýle u osoby střílející z balkónu fakulty jsem upozorňoval i v lednovém článku. I člověk se silnými dioptriemi se zvládne bez brýlí pohybovat po svém okolí, ale koordinovat bez nich jakoukoliv složitější akci ve velké budově, natož střelbu ze zbraní s přesným zaměřováním cílů na desítky a stovky metrů, je zcela vyloučeno. Kdo nosí silnější brýle, jistě potvrdí, že je potíž rozeznat obrysy osob nebo obličeje i na kratší vzdálenost. Lidem s horším zrakem rovněž ztěžuje vidění každá větší námaha, což v Kozákově případě, při tahání ultra těžké bagáže se zbraněmi a následná manipulace s nimi, přidává na absolutní nevěrohodnosti. Nikdo tedy nemůže s jistotou říci, že ona přízračná postava, pobíhající se zbraní po balkóně fakulty, byl právě Kozák. Spíše se zdá čím dál zjevnější, že buď máme co do činění s falešnou dvojí identitou, nebo byl D. K. skutečně kýmsi na dálku řízen.

Matka oběti v rozhovoru několikrát opakuje slova "Nedokážu pochopit, nedokážu pochopit...," to když zmiňuje "nepochopitelnou" reakci policie, která opustila budovu fakulty, i když věděla, že sem míří plně ozbrojený vrah vlastního otce. Pokud bychom věřili jen a pouze oficiální verzi státu a policie, nedokáže to pochopit nikdo z nás. Když však vezmeme v úvahu přiznání člena zásahové jednotky z pořadu ČT 168 hodin, že v tu samou chvíli na stejném místě měli cvičení s totožným scénářem zásahu proti aktivnímu střelci, najednou celé "pochybení policie" dává jistý smysl. Scénář kopíruje vzor 11. září 2001 a dalších false-flag operací stejného typu: ani nezávislí vyšetřovatelé nedovedli pochopit, proč stíhačky dlouhé hodiny nedokázaly zasáhnout proti uneseným letounům, když vojenské základny leží pár desítek km o NY a Washingtonu. Vysvětlení dalo až zjištění, že ve stejnou chvíli probíhalo masivní cvičení letecké obrany, jenž vyslalo všechny letky mimo kontinent nad Atlantský oceán.

Ale zpět k rozhovoru z LN: Policie prý matce oběti doporučila, ať po úmrtí své dcery nesleduje média. Obava to byla zcela zbytečná, neboť až na drobné výjimky panovalo v médiích po celé 4 měsíce po útoku naprosté ticho. :) Žádný z příbuzných obětí opravdu nemusel mít obavu, že by se v médiích dověděl cokoliv, co by jej ranilo na duši. Každý, kdo si dovolil zaspekulovat o nových důkazech nebo zapochybovat o oficiální verzi, byl okamžitě okřiknut, ať toho okamžitě nechá, neboť toho prý víme až dost. A tak novináři raději drželi hubu a neodvážili se informovat ani o těch zjištěních, které po útoku sami přinesli.

Schválně nahlédněte do diskuse pod článkem na webu LN, kde převládají reakce typu: Ta paní potřebuje psychiatra, dostává se do pomatených konspirací, těmahle myšlenkama bude dál rozvracet společnost, už do toho nerýpejte, informací máte dost, jen paranoici do toho stále vrtají, nechte už to na policii, konspirační teorie, ze střelec nezabil otce a nestřílel v Klánovicích, jsou směšné, policie dělá co může, počkejme si na zprávu policie...

Za čtyři měsíce tedy o kauze nejmasovější vraždy v historii ČR vyšly cca tři ubohé články se spekulacemi (díky za ně), ale prý "informací máte dost"! 11 příspěvků ve stejném stylu od jednoho člověka! Není to pozoruhodná snaha, jak odvést pozornost a nedovědět se pravdu? Že by trollí farma, nebo jen zásah Ministerstva pravdy a lásky? :)

Pravda, jednou za čas se "nové" informace opravdu objeví, a vždy to stojí za to. Kdosi vyrukuje s doslova z prstu vycucanou zprávou, ovšem neuvědomí si, že jí nechtěně vyvrátí veškeré původní lži z oficiální verze. To byl případ dva týdny staré zprávy o tom, že střelec se již "desítky minut" před útokem ukrýval v budově a před činem pil tvrdý alkohol.

Jsem na pochybách, zda tyto informace nejsou jen zkouškou pozornosti, nebo jsou novináři opravdu tak intelektuálně podvyživení (termín St. Novotného). Možná v tomto médiím křivdím a za zveřejněním těchto očividných výmyslů je snaha poctivých novinářů čímkoliv prolomit mediální i policejní ticho a vynutit si tak reakci příslušných orgánů. Pokud by tomu tak bylo, budeme se asi muset naučit číst mezi signály, náznaky a fakty mezi řádky.

Zmíněná zpráva totiž popírá logiku i původní časovou posloupnost oficiální verze. Jak lze svižným tempem po vypití tvrdého alkoholu tahat "cestovní tašku plnou zbraní" autobusem, jedoucím hodinu z Hostouně do Prahy a ještě poté několik minut pěšky (?) na fakultu? Ani řidič, ani žádný z cestujících MHD si nevšiml podivně se pohybujícího člověka, tahající s sebou nezvykle těžký bágl, jež v opilosti musel sotva vléct za sebou?

Jak to, že člověk střílející z balkónu nejeví žádné známky opilosti, naopak se pohybuje zcela svižně a rychle? To tak rychle vystřízlivěl? Opravdu se takto pohybuje člověk posilněný tvrdým alkoholem? Samozřejmě, že ne, ale ony staré prosincové záběry z balkónu fakulty k novému solokapru alias vylhané spekulaci žádná redakce zaručeně nepřipojí, protože ví, že by jejich zveřejněním celou zprávu vyvracela.

Podle některých (dřívějších a dnes raději potlačovaných) svědectví vrah dokonce během akce skákal a lezl přes okna. Hotový akrobat-superman, zvlášť v těžké opilosti!

Dále se nám kamsi ztratila informace "novináře-zpravodajce" Jiřího Formana, který tvrdil, že vrah nejdříve zastřelil dívku na ulici. Zvládl to ještě předtím, než bágl se zbraněmi natahal do fakulty? Zapomenuto? Nikdy se nestalo?

Už se mně ani nechce připomínat, že střelec, prý v silné opilosti, dokázal udržet brokovnici a namířit si ji přesně na hlavu, aby se zastřelil, jak to tvrdil pražský policejní šéf Matějček; lhářům opravdu pomáhat nehodlám, jen ať se ze svých lží pěkně vymotávají sami.

Zpráva Primy cituje z původní informace Lidových novin, vycházející ze spekulací jakýchsi "detektivů" (zřejmě mají od policie dovoleno vypouštět tyto zprávy ven, i když ostatní detaily z vyšetřování jsou utajovány). Opět však původní fakta a sled událostí zamotávají natolik, že celá původní verze nedává smysl!

Pachatel se prý na fakultě skrýval desítky minut. Ty desítky minut asi nebyly moc dlouhé, maximálně tak dvě, když z původní verze "víme", že do Prahy odjel městskou hromadnou dopravou po poledni (původně uváděná linka vůbec nejela), a to déle než hodinu s několika přestupy, nepočítaje čas chůze (jízdy?) k fakultě.

Detektivové pro LN vypověděli, že Kozák se "celou dobu" skrýval v budově na Palachově náměstí. Nemohl se ve stejné době stihnout ukrýt v budově, když měl, podle původní verze, déle než hodinu cestovat autobusem do Prahy! Nejprve tvrdí, že dojet do Prahy mu trvalo déle než hodinu, ale ve stejné chvíli, kdy autobus ještě ani nedojel do Prahy, natož aby on sám pěšky (?) dalších několik kilometrů došel na fakultu, měl "už být někde schovaný v budově".

Zajímavé, že okolo půl druhé (opakuji, okolo 13:30 hod.!) již ve vedlejší budově hlídkovali uniformovaní policisté a před 14. hodinou probíhala evakuace budovy, přesto si nikdo nevšiml člověka s těžkou brašnou, který musel někde okolo policistů projít. Když se před 14. hodinou policie ptala přítomných v budově, zda jej viděli, odpověděli, že ne. Ve 14:35 byl zachycen jeho mobil v Pařížské ulici, před 15:00 hod. začal střílet. Kolik času tedy měl po příjezdu/příchodu na místo, aby se "dlouhé desítky minut" skrýval v budově, když se ještě po půl třetí pohyboval u Pařížské ulice? Dokázal pobíhat sem a tam a nebýt nikým zaznamenán?

Tyhle nesmyslné příběhy vymýšlí kdosi, kdo nemá ani ponětí o cestování městskou hromadnou dopravou, protože všude jezdí jen autem. Nechápe, že člověk, jenž dojíždí dálkově MHD, potřebuje delší časovou rezervu, neboť vlak ani autobus mu nezastavuje pod okny u baráku; stejně tak netuší, jakou štreku ještě musí ujít od stanice na místo určení. Přesto si budou vymýšlet nové a nové kombinace události, a vůbec si přitom neuvědomí, že s každou novou verzí totálně vyvrací tu první, původní.

Jedním z těch "detailů" je ona láhev tvrdého alkoholu, kterou teď do celého příběhu propašovali. Zřejmě chtěli okořenit scénář do večerních krimi zpráv, anebo jen lidem přinést "nové zjištění", když už jinak o největší tragédii v historii ČR panuje tak nezvyklé ticho, že?

Neuvědomili si, že tím to zase celé překombinovali. Nejen, že pohyb střelce na balkóně nevypovídá o člověku posilněném tvrdým alkoholem, ale dělá z něj nevídaného supermana. Málo že v opilosti dokázal několik hodin unikat policejním jednotkám, zcela obratně ovládat různé druhy zbraní, bezchybně zaměřovat a střílet, to vše bez silných dioptrií, které nechal doma... k tomu všemu si ještě do obří kabele se zbraněmi přihodil láhev tvrdého alkoholu, aby mu ta několikahodinová cesta MHD lépe ubíhala. Čím těžší náklad, tím ladnější pohyb po Praze i univerzitě. Zkuste si do těžké brašny plné železa ještě hodit lahev tvrdého alkoholu a nést ji pěšky několik kilometrů po městě...

Zaplétají se do toho takovým způsobem, že to nemá obdoby. Zkrátka nám čím dál víc serou na hlavu a výplach bude pokračovat. Těžko říct, kterým směrem to povede. Možná se dočkáme "vrbětického" happy-endu s odhalením ruského vlivu na střelce, který sice vyvrátí všechny předchozí fakta i "potvrzené" důkazy, ale nikomu to nebude vadit, protože původní verzi už si nikdo nebude pamatovat.

Ve hře je ještě jedno vyústění celé kauzy. V rozhovoru matky oběti pro LN, přiloženém níže mnohé jistě zaujme zmínka o možném motivu útočníka k útoku na LGBT a trans komunitu na fakultě, jelikož ve třídě, kde střelec zaútočil, bylo prý více osob s touto orientací. Je to jedna z věcí, která mě na této zpovědi dost zaráží. Nechci se nikoho dotknout, ale začínám nabývat dojmu, zda i tento příběh truchlící matky (všimli jste si, jako JEDINÁ promlouvající v médiích?) není nakonec součástí celé psy-op operace "Fakulta". Zjevná podobnost takové interpretace s false-flag operací v bratislavském LGBT klubu Tepláreň je až příliš do očí bijící, až se skoro zdá, že toto měla být hlavní linie příběhu, jen kdosi nedohrál celou akci do "správného konce".

  • 16. 4. 2024       Rozhořčovat se nad tím, že "stát Izrael" čelí za celou svou historii trvalému ohrožení a nepřetržitým útokům od svých sousedů, je stejné pokrytectví, jako když se recidivista a vrah s hojnou kriminální minulostí podivuje, že jej nechtějí nechat běhat na svobodě.

  • 11. 04. 2024        Na osudu Cyrila Svobody můžeme názorně sledovat, jak dopadne člověk, který léta věrně posluhoval mocenským zájmům Západu a ochotně plnil všechny pokyny amerického Velkého bratra, ale po ukončení své politické kariéry si dovolil vyjadřovat relativně svobodné názory. Jeho vlastní kolegové ho chtějí vyrazit ze strany a distancují se od něj jako od vlastizrádce a prašivého psa. Kdo z lidoveckých nul se Svobodovi dokázal postavit, když před 20 lety ten samý Cyril Svoboda ve funkci ministra zahraničí horoval pro americký útok na Irák na základě lží o zbraních hromadného ničení? Ano, správně: NIKDO! Tehdy jim totiž byl dobrý, protože sloužil "správné straně" a dopomohl našemu vazalství k USA.

V té době Cyril Svoboda patřil mezi nejservilnější přitakávače a papoušky politiky USA. Jak vzpomíná někdejší předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan, Svoboda pár týdnů před zahájením útoku na Irák přesvědčoval všechny pochybovače, že on sám má o Husajnových zbraních hromadného ničení "osobní poznatky", což Kavana překvapilo, neboť žádných podobných důkazů se nedočkal ani během speciálního zasedání OSN od samotného amerického ministra zahraničí Colina Powella (blíže Jan Kavan v přednášce z roku 2015 v čase cca 1:10:40 hod.). Když Kavan Svobodu požádal, aby mu ty důkazy předložil, Svoboda se místo toho velice rozčílil.

V nedávném rozhovoru pro Deník omlouval Svoboda svou tehdejší proválečnou horlivost těmito slovy:

"Byl jsem postaven před hotovou věc. Bylo mi řečeno, že tak to prostě je. Jakým způsobem jsem si měl prověřit informaci zpravodajské služby? Když Bush, Blair a Havel říkali, že tam zbraně hromadného ničení jsou, tak jsem věřil. Jak jsem si to já, naivní kluk z Michle, mohl ověřit? Neměl jsem šanci."

Tedy další bezvýznamná chuděrka ve funkci ministra, obyčejný kluk z Michle, který byl "postaven před hotovou věc" a zkrátka se nebyl schopen postavit všem lžím, nemohl s tím vůbec nic dělat! Odpovědnost vysoce postavených politiků v praxi. Otázka však zní jinak: Zaslechli jste v té době z řad KDU-ČSL jakékoliv protestní hlasy vůči Svobodově válkychtivosti, nekompetentnosti a prolhanosti? Ani náhodou! Celá stranická základna byla potichu jako myšky. Tehdy to byl "správný" postoj, všem vyhovovalo, že stojíme na straně silnějšího a na nějaké křesťanské hodnoty se během příprav genocidního vraždění Iráčanů nehledělo.

Ale dnes, to je jiná. Cyril Svoboda již není ve vysoké funkci, nemá žádnou moc ani vliv a vypadá to, že zřejmě nepatří ani mezi vyvolené: webová stránka Aspen Institutu jej sice registruje, ale poslední jeho příspěvek eviduje z roku 2016. Co jsme od něj potřebovali, aby vykonal pro zájmy Západu i naší vazalské politiky, to už zkrátka Cyril Svoboda vykonal. Takže dnes už je možné do něj šít, co se do něj vejde; za kritiku jeho současných postojů už nikomu nic nehrozí. Takovému neohroženému postoji by se mohlo oficiálně říkat klidná a zásadová lidovecká síla. V řeči normálních lidí jsou tihle "křesťané" a "lidovci" pouhými bezcharakterními hovady a šmejdy.

Jak správně poznamenal politolog Lukáš Valeš, "Cyril Svoboda, který byl ministrem zahraničí v čase přistoupení k EU, a někteří mu ve Špidlově vládě vyčítali přílišnou servilitu vůči Bruselu, nyní naopak dostává nálepky neloajality a proruskosti." A takový je osud všech přisluhovačů mocných. Když jim dobře sloužíte a snažíte se jim horlivě zavděčit, vaše "zásluhy" bývají odměněny. Ale jen do té doby, kdy vás opravdu potřebují. Pokud nejste potřební, nehodíte se, případně korigujete své postoje, shodí vás do kanálu. Právě osud Cyrila Svobody by měl být poučením pro jeho dnešní následovníky ve vládě, ve Sněmovně, na Hradě i ve všemožných funkcích v Bruselu i Štrasburku. Nebojte, i vás jednou čeká to samé.

  • 05. 04. 2024       Už jste ve svém okolí odhalili nějakého ruského agenta? Mezi kolegy z práce, příbuznými či dokonce ve vlastní rodině? Ještě ne?! Zjevně nejste dostatečně bdělí, anebo sami sloužíte Putinovi! Honba za proruskými živly se rozjíždí ve velkém, sice jen mezi politiky a v médiích, ale štvanice může brzy nabrat jiný směr. Koudelkova BIS zatím s velkou pompou "odhalila" proruský web, který nikdo nečetl a provozoval jej... Ukrajinec. Tento jediný web prý představoval "vlivovou síť " a jeho úkolem bylo záludně ovlivňovat veřejné mínění ve prospěch proruských politiků, a to tím nejvíce spikleneckým způsobem: uveřejňoval s nimi rozhovory! U těch pár stovek zmanipulovaných jedinců, kteří si rozhovory přečetli, pak zřejmě v mysli generála Koudelky mohly vyvolat jakési zárodky proruského spikleneckého centra u nás. Normálně uvažujícímu člověku to spíše připadá jako provokace k vyvolání celospolečenské štvanice a vzájemného udávání mezi obyčejnými lidmi za "proruské smýšlení".

Jedním ze skutečně pozoruhodných detailů z "odhalení" podvratného proruského webu Voice of Europe je totiž sdělení z článku na Seznamu, že novinář Vojtěch Berger z Hlídacího psa se o tento zcela neznámý a málo sledovaný web začal zajímat už vloni v létě; tedy zjevně souběžně s BIS. :) Sekundoval u toho pochopitelně Deník N. Ukázková souhra: "nezávislý" novinář začne investigaci, tajná služba státu ji dokončí. Odhalení této spolupráce ale asi najevo vyjít nemělo, že soudruzi? :) Služebníček, pane generále, naše redakce plná svobodomyslných žurnalistů je tu pro vás!

Mám neodbytný dojem, že se v naší zemi opravdu schyluje k jakési novodobé agentománii, kdy se budou masově "odhalovat" novodobá spiklenecká centra plná ruských špionů. Při veřejné komunikaci se bude dbát na to, zda někdo neprojevuje "přílišnou náklonnost" nebo "obdiv" k Rusku a Putinovi, jinak bude nahlášen snaživým kolegou. Jakmile se přijmou příslušné paragrafy, mohou podobná obvinění člověku přisoudit nálepku "nepřítele státu" či "zrádce národa" a přerůst do trestních stíhání za ohrožení bezpečnosti republiky. Štvanice pak vyvolá strach v celé společnosti. Pak se národ začne navzájem udávat, a to nejen mezi politiky, ale i živnostníky, na úřadech, v pracovních kolektivech a nakonec i v rodinách, mezi známými a příbuznými.

Nyní probíhá fáze, kdy dochází ke zcela otevřenému obviňování politiků za to, že spolupracují s Ruskem nebo že jsou jimi placeni, což se týká dokonce i vysokých činitelů vládní koalice. Zmíněné případy nejsou nic marginálního, nejde o žádnou srandu na úrovni internetových útoků, je to začátek čehosi většího, jakási obdoba politických procesů, profesní i osobní likvidace. Evidentně kdosi dostal pokyn, aby se najednou, synchronizovaně po celé Evropě objevily takto patřičně naaranžované "důkazy", načež se celou záležitostí najednou zabývá vládnoucí skvadra kolektivního Západu. Že hledání "Putinových agentů" bylo zahájeno i mezi politiky vládních stran (viz Zahradil), je znamením, že nikdo z věrných a loajálních přisluhovačů Západu si nemůže být jistý svým osudem.

V posledních dnech se tato agentománie a odhalování vnitřních nepřátel čím dál více zintenzivňuje. Po BISáckém "odhalení" proruského webu, který nikdo neznal, zvyšují protiruskou hysterii i hlavní média. Některé výplody posledních dnů přesahují všechny meze. Tento týden vyšel v Deníku Krupkův článek o Karlu Krylovi, který se svým obsahem legendárního písničkáře téměř vůbec netýkal, spíše mělo jít o jakousi pomstu a vyřizování účtů autora s alternativní scénou. Stojí za pozornost, že slovo dezinformace nebo dezinformátor v něm Krupka použil 9x, ruský nebo proruský dokonce 10x, posuďte sami:

  • "dezinformátor a předseda neparlamentní strany"
  • "dezinformační skupina"
  • "dezinformační skupiny šířící aktivně ruskou propagandu"
  • "materiály na podporu agresivního Ruska"
  • "dezinformační rádio Svobodný vysílač, šířící různé dezinformace, konspirační teorie i ruskou propagandu"
  • "česká dezinformační a proruská scéna"
  • "osobnosti proruské dezinformační scény, například senátorka a dezinformátorka..."

Inu, redaktor celostátního deníku nemusí mít příliš velkou slovní zásobu, vystačí si s málem. Aspoň při slovním spojení "dezinformační rádio, šířící různé dezinformace" by ale snad měl za nadbytečné opakování téhož zasáhnout korektor, jehož si platí každá velká redakce!

Co mě v poslední době opravdu baví, je to, když redaktoři velkých deníků do nekonečna moralizují nad Jaromírem Nohavicou. Na tomto tématu je nádherně vidět "konzistence" jejich postojů. Už jsem o tom psal ve starším článku [Případ Nohavica: Z miláčka médií a národa štvanec a vyvrhel. Jste jim dobří, jen když podkuřujete stádu a většině], ale připomenu zásadní věc: Když kdejaká celebrita, ať už zpěvák či jiná osobnost z kulturní sféry slouží nám, je to borec, všichni jej za angažovanost velebíme a píšeme nadšené články, o jeho hříších z minulosti mlčíme. Pokud se však lehce vymkne z hlavního proudu, hned mu připomeneme všechny průsery v jeho životě a odsoudíme jako zrádce a kolaboranta. Kromě Nohavici by o tom dnes mohl vyprávět i Tomáš Klus.

U Jaromíra Nohavici lze trend pokrytectví mediálních krys sledovat už desítky let. Když písničkář v roce 2005 zapěl bídnou častušku o technařích jakožto mlácených dětech a bojovnících za svobodu a básnil přitom o návratu totality a policejního státu, tleskala mu celá "kulturní fronta" i média. Tehdy totiž podlézal těm "správným" politikům.

Uplynulo pár let a naše folková celebrita se v době nejtužší covidové totality pádila naočkovat a nechala se u toho okázale fotit. Tím pádem se stala vzorem pro všechny nerozhodnuté antivaxery a dezoláty! Je to "náš Jarek" a miláček národa!, křičely nadšením mediální krysy. Deník mu věnuje hned několik článků i s fotogalerií spořádaně se očkujícího a loajálního hudebníka, který důvěřuje státní propagandě o očkování! Sláva Jarkovi!

Ale pozor: Pár měsíců nato vypukla válka na Ukrajině, a ukázalo se, že náš mediální oblíbenec se nedrží správné linie, tzn. neuchovává si ideologickou bdělost. I přes opakované výzvy veškerých "morálních majáků" naší kulturní sféry stále tvrdošíjně odmítá vrátit ocenění od ruského prezidenta. A tak opět pocítí, co to znamená, stát na špatné straně! Hned je všechna sláva zapomenuta a okamžitě se na něj vytáhne jeho vlastní minulost a spolupráce s StB. Stejní novináři, kteří o něm včera básnili jako o národním bardovi, mu dnes jeho hříchy otloukají horem dolem a nikdy neodpustí ani jediný.

Co se Kryla týče, je pravda, že si jeho osobu bere do úst opravdu kdekdo. Čemu se ale divit, když za celých 30 let od jeho smrti jeho osobnost a názory všechna hlavní masmédia naprosto ignorují a tváří se, že jeho písně a myšlenky nemají k současnosti co říct? (I ten mainstream, který jej v 90. letech nesnášel a vyháněl do opozice jakožto kverulanta jej připomene, až když má výročí, že ano?) Pokud jsme si během uplynulých třiceti let přečetli nějaký článek o Krylovi, vždy k němu byla připojena pohrdavá slova o jeho "zatrpklosti", nenávisti a dezorientovanosti v nových poměrech. Kolik Krylových písní zahraje třeba veřejnoprávní rozhlas? Po pravdě řečeno, jaksi si nedovedu představit, že by mediální mainstream vzal za své Krylovy rozhněvané a ostře kritické postoje a názory na polistopadovou realitu a ochotně je připomínal celému národu. Vlivným a mocným by to příliš narušovalo klid na práci, jelikož jejich hlavním cílem je udržet masy v nevědomosti o skutečném stavu věcí.

Celá léta nám tedy naznačují, že Kryl už nám nemá co říct a vyjadřují se k jeho osobě s nejvyšším pohrdáním: popisují jej jako "dezoláta" a kverulanta. Poté se kdejaká mediální presstitutka podivuje, že se ke Krylovi, odsunutém na samý okraj mediálního zájmu, hlásí lidé, kterým se - stejně jako Krylovi - nedostává sluchu a jsou za své postoje k většinovému stádu taktéž odsouváni na okraj společnosti.

A zatímco se média povinně rozhořčují nad dezinformátory a vyvolávají falešnou agentománii, v ten samý okamžik se podařilo úspěšně zastřít další z nesčetných skandálů vládního lháře a dezinformátora ve funkci ministra vnitra. Proč se asi nedočkáme kritických rozborů lhaní a podvodů novodobého miláčka médií Vítka Rakušana, který si do svých jakoby-debat najímá zaplacené herce (viz články z Vyškovského deníku, ale i na blozích Seznamu zde i zde), třeba v rámci rubrik "Deník pro fake news", hezky na celou tiskovou stranu, jako byl ten Krupkův o Krylovi a dezinformátorech? Místo toho se na titulních stranách tisku objevují vysmáté fotografie rozjařené tety Danuše N. (dopředu již pasované na jakoukoliv funkci, o níž si řekne), či objednané píár STANu o tom, jak celému hnutí tyto "debaty" vlily novou energii, jaký má Vítek drajv a jak se všichni v klubu radují ze stoupajících preferencí. Kolik stojí takový objednaný článek, aby se dostal na titulní stranu? Za kolik se prodává redaktorka Dáša Šamanová? (Že by Dáša Šá z Holzmannovy scénky Šachová koncovka?) Bude tento výdaj vykázán v účetnictví STAN jako náklad ve volební kampani? Dášo, neplatí tě za tyto články náhodou Rusko a Putin? Nebojíš se, že se to jednou provalí? Kluci ze STANu měli s vysvětlováním svého financování vždycky nějaké potíže...

Vládní mocí a tajnou službou posvěcená agentománie se rozbíhá naplno. Až se jim podaří zlikvidovat posledního domnělého ruského agenta v celém národě, i ve vlastních rodinách a mezi blízkými, přijdou na řadu právě ti největší fanatici a začnou odhalovat zrádce a agenty i mezi sebou. Současná protiruská hysterie a odhalování placených Putinových agentů je totiž namířena právě na tyto "věrné" přisluhovače moci, jelikož si udržováním v permanentním strachu a nejistotě zajistí jejich poslušnost. Tak ať si tu svou hru dohrají pěkně až do konce.

My tu jejich hru hrát nebudeme, stejně jako jsme jinou fázi stejné hry odmítli hrát za covidu. Není to tak dávno, co se "vyřazovalo z veřejného života" za to, že jste se nenechali očkovat. Nyní by k vaší likvidaci stačilo jen "podezření z proruských nálad". Docela možné je i to, že obě "provinění" se vám přičtou k tíži. Výstižnou definici možného ruského agenta přinesl nedávno Jindřich Kulhavý a jak vidno, tak širokému rozsahu indicií by unikl jen málokdo. Tak ať se v té jejich špionománii vyráchají hlavně oni sami. My nesmíme mít strach. Ať se bojí hlavně oni.

  • 15. 03. 2024       Jen proboha nepodlehnout nějakým "konspiracím"! Než si přiznat, že nás někdo od základů obelhává, budeme se raději tvářit, že žádnou lež nevidíme a neslyšíme. Musíme věřit, že lháři nám sdělují čistou pravdu, jen my jsme ji špatně pochopili. A pokud jsme je náhodou přistihli při podvodu a lži, šlo jistě jen o výjimečný "přehmat" a drobný omyl, ve skutečnosti to s námi lháři a podfukáři myslí dobře. Přesně takový dojem mám z reakcí nad novými informacemi, odhalujícími organizovaný podvod a zločin okolo prosincové střelby v Praze.

Další nové poznatky o tragických událostech na Filozofické fakultě přineslo aktuální vydání pořadu Aby bylo jasno Jany Bobošíkové. Podle zjištění M. Hermana autobusová linka 306 z Hostouně do Zličína, kterou měl vrah cestovat na místo činu, není vůbec v jízdním řádu IDOS v daný den 21. prosince 2023 evidována jako vypravený spoj. Dověděli jsme se také, že oběma aktérům minulé relace údajně volala matka vraha a posléze i jeho sestra, a to ze skrytého čísla; obě se snažily moderátorku i hosta umlčet a vyhrožovaly žalobou.

Rodina střelce zřejmě chtěla tímto zdvořilým způsobem naznačit všem, kteří se v případu stále vrtají, že i za panujícího naprostého ticha se celý národ musel o osobě jejich syna-vraha dovědět až dost. Pořád však existují rýpalové, co to ne a ne pochopit. V případu patrně neexistují žádná bílá místa a vše je naprosto srozumitelně objasněno; proto není nutné, aby se útokem s desítkami mrtvých kdokoliv nadále zabýval. Po přívalu detailních informací o vrahovi a jeho rodině, jimiž nás masmédia v posledních měsících doslova zasypávala, včetně přesvědčivých důkazů, nelítostně logických souvislostí z policejních tiskovek a začerněných zpráv, může další vyšetřování požadovat už jen totální nechápavec a dezolát.

Nezbývá než smeknout před autorkami i hosty pořadu ABJ a poděkovat za tuto skutečnou službu veřejnosti, jíž jsme se od veřejnoprávní televize, ani jiných médií, zatím nedočkali. Přesto mě však i na této diskusi zaráží neustálá snaha všechny očividné lži, policejní úskoky, mediální manipulace i zjevně inscenované prvky tohoto univerzitního masakru neustále omlouvat jako "chyby", "selhání policejních složek" či "pochybení". Taktéž je nesmysl popisovat zmatky během zásahu a evakuace studentů pod okna fakulty střelci přímo do rány jako "porušení předpisů". Chápu, že se Jana Bobošíková i Martin Herman snaží být opatrní; byli zcela jistě pod velkým tlakem a rozumím, proč se nechtějí pouštět do širších spekulací, které by nepochybně vedly k nepříjemným odhalením (směrem k vyšším patrům moci) a mohly by ohrozit jejich profesi nebo rodinu. Nechat si telefonicky vyhrožovat podivnými individui pod skrytými čísly není nic příjemného. Pokud ale nevezmeme v úvahu veškerá zjištěná fakta a neposkládáme je do logických souvislostí, nikdy nezjistíme, co se v prosinci v Praze skutečně událo.

Jak vidno, někteří se v tom nechtějí vrtat ne proto, že by neměli informace a nedovedli si je spojit do souvislostí, ale čistě z obavy, aby nedej bože nebyli obviněni, že šíří "konspirační teorie". Je to zbytečná obava, do pytle "konspirátorů" budou strčeni tak jako tak. Tato nálepka se obecně používá vůči komukoliv, kdo se snaží odhalit nějakou nekalost či podvod. Nikdo se tomu nevyhne, ať se snaží, jak chce. Jak škodlivá a marná je snaha zachovat si falešnou "důvěryhodnost" a tzv. "nepodléhat paranoidním spekulacím", si můžeme předvést na zdánlivě fiktivním příběhu:

Představte si, že jste mimo domov, třeba v práci, a volá vám soused, že váš byt právě vykradli zloději. Prý viděl, jak vjeli mohutným SUV na trávník před barákem, vylomili zámek ve dveřích a odnesli si z vašeho bytu všechny cennosti i peníze. Okamžitě jedete domů zjistit, co se stalo, a před dveřmi potkáte souseda, který vám účastně vyjadřuje lítost a zároveň vám dopodrobna jmenuje, co všechno vám zloději ukradli: dva vzácné obrazy z komory, zlaté předměty ukryté v nočním stolku a všechny vaše peníze schované pod postelí v krabici od bot. Sice jste překvapen, odkud soused ví, kde jste měl ukryté nejcennější věci, ale kvůli šoku to neřešíte; nejste přece nějaký paranoik, abyste podezíral vlastního souseda!

Při vstupu do bytu ohlížíte dveře, ale zámek se zdá neporušený. Soused ale říkal, že zloději zámek vylomili...? Na váš dotaz soused sdělí, že úplnou shodou okolností měl zrovna na dnešek objednané zámečníky na opravu svých dveří, a tak je poprosil, aby ještě před vaším příjezdem dali do pořádku také poškozený zámek vašich dveří. Sice tím zahladili stopy i otisky prstů, ale soused policii stejně nevolal, protože vás nechtěl ještě více trápit. Jak to vůbec mohli tak rychle stihnout? Ale dobrá, aspoň máte o starost méně.

Jdete se podívat na místo u vchodových dveří domu, ale na trávě nevidíte žádné stopy po průjezdu těžkého vozidla. Soused přece tvrdil, že zloději najeli SUV přes trávník před barákem?! Když se jej na to zeptáte, začne vám tvrdit, že lupiči zřejmě přijeli JINÝM autem a zaparkovali JINDE. To se ví, soused se asi špatně díval a přehlédl, že žádné velké auto nepřijelo přímo pod barák, ale možná zastavilo o pár desítek metrů vedle. Asi.

Laskavý soused vás následně pozve dál do svého bytu a po chvíli si všimnete, že v jedné místnosti se nachází jeden z obrazů, který měli zloději odnést, na stole v jeho kuchyni leží několik zlatých předmětů z vašeho nočního stolku a za dveřmi koupelny leží krabice od bot, v níž jste měl ukryté peníze. Když na souseda udeříte, co to má znamenat, zareaguje slovy, že on sám prý zloděje při činu vystrašil, část vašeho majetku tím zachránil a uschoval u sebe doma. Ale snad byste jej nepodezíral, že se k vám do bytu vloupal on sám? Na cosi takového nemůžete ani pomyslet, nejste nějaký magor, který by podléhal jakýmsi konspiračním teoriím! Vždyť to byl on, ten všímavý a milý soused, který na zloděje upozornil! A že by on vám vykradl byt? To už byste byl jako ti dezinformátoři, kteří po internetu šíří jakési spiklenecké teorie, a těm snad nevěříte...? Nebo snad ano?

Tento zdánlivě pošahaný příběh svým dějem přesně kopíruje vnímání a reakce "spořádaných" a mainstreamem zpracovaných lidí na jakákoliv nová zjištění okolo podivného prosincového masakru na pražské Filozofické fakultě. Většina z nich o žádné nové informace nestojí (všechno už "vědí" z tv. zpráv), a pokud náhodou narazí na něco, co oficiální verzi odporuje nebo na celou kauzu vnáší nový pohled, s odporem to odmítnou: "To nemůže být pravda! Znamenalo by to, že jsme byli obelháni a udělali z nás pitomce, to nesmíme připustit!" V obavě, že by se před zraky okolí stali těmi, kdo věří "paranoidním výmyslům" a "konspiracím", si nechtějí přiznat, že za bandou zlodějů, která jim pravidelně vykrádá byt (či jim vymývá mozek), stojí ve skutečnost podlý a falešný soused (resp. státní moc, která je údajně chrání).

V celém příběhu si místo "náhodou" sousedem přivolaných zámečníků v den vykradení bytu dosaďte "souhrou okolností" o ulici dále pořádané policejní cvičení se zásahem proti aktivnímu střelci, jež se kupodivu konalo ve stejném okamžiku skutečné střelby na fakultě. Údajné vozidlo lupičů pod okny vašeho bytu, které tam ve skutečnosti vůbec neprojelo, si zaměňte za neexistující autobusový spoj, jímž měl atentátník přijet na místo činu. A nakonec ukradené cennosti z vašeho bytu, nalezené u vašeho souseda si můžete ztotožnit se záhadně získanými privilegii a znalostmi "novináře-zpravodajce" Jiřího Formana, jenž měl o průběhu celé operace lepší informace než samotní zasahující policisté a dokonce asistoval jednotkám během zásahu, zatímco VŠICHNI ostatní jeho novinářští kolegové museli několik hodin poslušně čekat za policejními zábranami, stovky metrů od místa činu. Jakékoliv pochybnosti o tom, zda oním zlodějem nebyl váš vlastní soused, budou umlčeny několika konejšivými, ale důraznými slovy s nenápadným poukazem na vaši paranoiu, resp. výhružnými telefonáty ze skrytého čísla. Zkrátka soused za nic nemůže a všechno je jen náhoda.

Rozporuplnými informacemi zmatená veřejnost si přesto nechce připustit, že by za vražednou operací na fakultě, v našich končinách dosud nevídanou, mohl stát i někdo další. Velká část důkazů a nových zjištění okolo střelby nasvědčuje tomu, že zde došlo k propracované akci, při níž byly využity/zneužity bezpečnostní složky státu, a kterou nemohl naplánovat a bez dostatečné přípravy a dlouhodobého, fyzicky i profesně náročného tréninku uskutečnit jeden člověk, natož student humanitního oboru. Přesto většinová společnost raději tyto informace odsouvá do pozadí a tváří se, že o nich neví. A tak maximálně posloucháme fráze o možném "selhání", "pochybení" nebo o "porušení předpisů".

Považuje se za "selhání" policie, když nebyla schopna zachytit pohyb pachatele z Hostouně na místo činu a dodnes nepředložila jediný kamerový záběr vraha na cestě autobusem do Prahy. Ale odkud jej vzít, když onen inkriminovaný autobus vůbec nejel? Co když skutečně David Kozák na žádných kamerových záznamech po trase z Hostouně do Prahy není a policii se zde křivdí neprávem? Jaký problém pro policii představuje zveřejnění jakéhokoliv kamerového záznamu vraha s obřím batohem plným zbraní na trase Hostouň - Praha? S ochranou osobnosti a zveřejněním tváře či postavy přece nemůže být problém, vrah je po smrti a ostatní zachycené osoby na snímku mohou být rozostřeny. Je nepochybné, že pokud by policie disponovala jakýmikoli záběry Davida Kozáka z onoho dne mezi polednem a 15. hodinou odpoledne, už by je dávno zveřejnila: měla na to více než dva měsíce! Pokud se nějaký snímek objeví na veřejnosti nyní, půjde zcela jistě o dodatečně vyrobené falzum.

Ano, vrah se mohl se na fakultu dopravit jiným spojem. V tom případě se nám ale zcela hroutí policií zveřejněná časová osa pohybu vraha po Praze a sled následných událostí! Jiný spoj jel totiž v úplně odlišnou hodinu a cestující byl nucen přestupovat na zcela jiných, vzdálenějších zastávkách. Než se dostal do centra Prahy, časové prodlevy při přestupování se musely navyšovat o desítky minut, ne-li hodiny. Kdo cestuje dálkovými spoji, tak to dobře zná; policejní vedení a ministr Rakušan ve svých služebních vozidlech o martýriích osob, cestujících hromadnou dopravou zcela jistě nemají ponětí.

Nelze hovořit o "selhání" tam, kde nemělo co selhat, neboť hlavní část operace probíhala úplně na jiném místě. Kdosi (záměrně?) nevydal rozkaz zabránit události na místě činu, ale nyní odvádí pozornost jinam. Podivujeme se nad "neschopností" policie vystopovat vraha, ploužícího se téměř hodinu MHD do Prahy, ten se však mohl na místo dopravit zcela jinak. A aby nikdo nepokládal otázky, soustředíme se místo toho na hledání ducha na trase Hostouň-Praha a vyčítáme policii, že jej neviděla.

Tím pádem můžeme s pátráním začít od znova, protože policií vytvořený sled událostí se sesypal už na samém začátku. Pokud totiž stavíte desetipatrový panelák, zhroutí se vám špatně postavené základy a první patro se vlivem nekvalitního materiálu rozpadne na prach, můžete se stokrát dušovat, že od druhého patra výše by byla stavba v naprostém pořádku a dokonale stabilní. Jestliže totiž nesedí už základní "zjištění" policie o způsobu a časovém rozpětí cesty pachatele do Prahy, nelze z oficiální verze odvozovat vůbec nic dalšího, včetně sledu následujících událostí. Jelikož se celá konstrukce vyšetřování neshoduje už v počátečních informacích, tedy v samotných základech, těžko můžete autoritativně tvrdit, co následovalo. Tedy ani to, jakým způsobem si pachatel dovlekl batoh plný zbraní na fakultu (a zda byl vůbec jeho), v kolik hodin to bylo, a kde se pohyboval mezitím, než se zjevil na balkóně univerzity. Chybné uvedení autobusového spoje, jímž měl vrah přijet, totiž mění celou situaci, resp. ji obrací vzhůru nohama. Jelikož policie lokalizovala Kozákův mobil teprve ve 14:38 hod. (což je vůbec první okamžik, kdy jeho osobu policie zachytila!), o tom, co se skutečně dělo v rozmezí předchozích dvou hodin, nevíme vůbec nic!

Ale logikou, ani předloženými důkazy nikoho z otupělých a médii zpracovaných lumíků zkrátka nepřesvědčíte. Ti si povedou svou "pravdu", v následující větě si ji sami vyvrátí a do omrzení budou opakovat protiřečící oficiální konstrukce:

Státem prověřený fact-checker: Víme, že vrah ve svém domě v Hostouni nejdříve zavraždil otce a nastražil výbušný systém, který měl celý dům vyhodit do povětří. Pak v domě nechal dopis, v němž se doznal k vraždě v Klánovicích.
Rýpal: To nedává smysl. Proč by nechával dopis s přiznáním v domě, který chce vyhodit do vzduchu?
Státem prověřený fact-checker: Vlastně napsal ještě jeden dopis. Ten si vzal s sebou na fakultu a tam jej ponechal na viditelném místě.
Rýpal: V kolik hodin se policie dověděla, že ten člověk zabil svého otce a odjel směrem do Prahy?
Státem prověřený fact-checker: Informaci o zavražděném otci měla policie již po dvanácté hodině. Proto jsme pražským hlídkám oznámili, že mohou být v klidu, protože pachatel pouze jede na fakultu s batohem plným zbraní provést vlastní sebevraždu a nic dalšího nechystá.
Rýpal: Vždyť už po poledni jste věděli, že zabil vlastního otce a chtěl zapálit barák!
Státem prověřený fact-checker: To je dezinformace, nic takového policie netušila. Předem nic nenasvědčovalo, že střelec chce ve škole vraždit. Smrt jeho otce jsme relevantně potvrdili až později po útoku na fakultě, v 16:12 hod.
Rýpal: Vždyť před chvílí jste tvrdili, že jste informaci o mrtvém otci v Hostouni měli už po poledni!
Státem prověřený fact-checker: To jsou jen hrátky se slovy a spekulace, které šíří proruská dezinformační média. Vaše tvrzení jsou zřejmě promyšleným útokem různých trollích farem. Doporučuji větší opatrnost ve sdělování podobných výroků, jinak budete nahlášen do systému KRIT na Ministerstvu vnitra.
Rýpal: Dobře, dobře, hoď se klidu, frajere. Aspoň nám vysvětli, jak pachatel přicestoval do Prahy a zda je někde na kamerách zachycen s plným batohem zbraní.
Státem prověřený fact-checker: Tuto cestu má policie řádně pochycenou. Vrah cestoval autobusem č. 306, linkou z Houstouně do Zličína a cesta trvala 50 minut.
Rýpal: Jenomže podle jízdního řádu ten den spoj č. 306 do Prahy vůbec nejel!
Státem prověřený fact-checker: V tom případě se do Prahy dopravil jiným autobusem.
Rýpal: Pokud ale jel jiným spojem, nemůže sedět původní zveřejněná časová osa následných událostí při pohybu vraha po Praze a na fakultě. Proč policie nezveřejní kamerové záznamy, na nichž je zachycen pohyb pachatele v balistické vestě s obřím nákladem zbraní při cestě na místo činu? Existují vůbec takové záběry?
Státem prověřený fact-checker: ...
(...hluboké ticho...)

Stejně jako se někdo zabývá "selháním" policie nad neexistujícími kamerovými záznamy neexistujícího autobusu, tak se někteří zbytečně rozčilují nad "porušením předpisů" a "nepochopitelným" uzavřením jediného únikového východu pro evakuované z Filozofické fakulty, a to ulice Kaprovy a Valentinské. Z jakého důvodu došlo k nahnání evakuujících se studentů na náměstí J. Palacha přímo do hledáčku střelce (a před objektivy přítomných médií), jsem již vysvětlil v lednovém článku: právě z těchto "omylů" a "pochybení" vznikají naaranžované záběry a snímky, z nichž se posléze stávají mediální ikonické fotografie. Ani v tomto případě nelze hovořit o žádném "pochybení" nebo "porušení předpisů", neboť právě ve vedlejších ulicích probíhalo simulované cvičení zásahové policejní jednotky, viz pořad Reportéři ČT v čase 5:39 min. a uzavření těchto ulic zjevně souviselo právě s přítomností těchto cvičících jednotek. Jejich příslušníci zcela jistě nevnímali uzavření těchto ulic jako "pochybení", neboť zde byli původně nahnáni ze zcela jiného důvodu. Fakt, že se ve vedlejší ulici konal nácvik simulovaného zásahu proti aktivnímu střelci v obchodním centru, zatímco ve stejném okamžiku došlo za rohem na fakultě k totožnému útoku, byla určitě jen náhoda.

Kdo informaci o policejním cvičení proti simulovanému útoku střelce, probíhajícímu dne 21. 12. 2023 ve vedlejších ulicích za FF UK nezaregistroval, nebo se bude raději tvářit, že ji neslyšel (jak to mj. činí i některá alternativní média), bude se neustále točit v kruhu spekulací a údivu nad "neschopností" zmatkující policie. Pak nikdy nepochopí, proč se obě tyto situace zcela "náhodou" udály ve stejný okamžik a ještě více umocnily hrůzostrašnost celého útoku.

Pro ty, kteří jsou líní pustit si televizní záznam reportáže ještě jednou výpověď zasahujícího policisty Jakuba Sauera:

"Ten den (21. 12.) začínal tím, že jsme měli výcvik na atak (...), kde je nebezpečí, že by tam mohl být aktivní střelec. Takže jsme měli vymyšleno ten den, že půjdeme cvičit do obchodního centra tady v Praze. A do toho nám přišla informace, že je střelba na Filosofické fakultě. My jsme v té době byli na Staromáku, nedaleko ulice Kaprovy. Okamžitě jsme vystartovali, běželi jsme tam, pelášili ke škole."

Informaci o souběžném nácviku útoku střelce jsem zveřejnil jako zásadní informaci na svém blogu 22. ledna, poslal jsem ji také do několika masmédií a ptal se, zda tuto zprávu zaznamenali a co na ni říkají. Vložil jsem ji také do několika diskusí. Jen málo čtenářů a publicistů pochopilo, o jak závažnou informaci se jedná. Někteří odpověděli, že prý nechápou, co je na této zprávě tak důležité. Někdy si říkám, jestli psaním tohoto blogu nemarním čas a energii. Když lidé neznají souvislosti a nedovedou si zjistit, kolikrát v nedávné minulosti se "nečekané" teroristické útoky kryly s nacvičováním stejného útoku tajnými službami nebo bezpečnostními složkami státu, tak je to opravdu marný boj.

Státem prověřený fact-checker: Zásah proti střelci z fakulty byl naprosto profesionální a úspěšný, policistům patří velké poděkování.
Rýpal: Bylo zastřeleno 14 lidí a téměř 30 zraněno. Tomu říkáte úspěšný zásah?
Státem prověřený fact-checker: Policie postupovala v souladu se zákonem a v řádu několika minut se jí podařilo evakuovat velkou část studentů do bezpečí.
Rýpal: Policie zahradila jedinou únikovou cestu do Kaprovy ulice a vyhnala studenty na náměstí J. Palacha přímo do zorného pole střelce! Na tyto studenty začal vrah pálit a několik osob na náměstí těžce zranil.
Státem prověřený fact-checker: Šlo o drobné pochybení, způsobené zmatky při rychlém zásahu na místě.
Rýpal: V reportáži veřejnoprávní televize zazněla výpověď jednoho z policistů, že v ten samý den měli nácvik zásahu proti aktivnímu střelci v obchodním centru a ve chvíli střelby se nacházeli zrovna poblíž Kaprovy ulice. Nesouviselo uzavření únikové cesty z fakulty v Kaprově ulici na metro Staroměstská právě s tímto probíhajícím cvičením?
Státem prověřený fact-checker: V žádném případě nesouviselo, jednalo se o zcela odlišné události.
Rýpal: Jak je možné, že právě v okamžiku útoku střelce probíhalo o ulici dál totožné policejní cvičení se stejným scénářem? Není to podezřelé?
Státem prověřený fact-checker: Byla to jen shoda okolností. Zkrátka náhoda, že to tak přesně vyšlo.
Rýpal: To je zvláštní, že pokaždé, když někde probíhá masivní cvičení policejních složek či tajných služeb, dojde ve stejném okamžiku k totožnému teroristickému útoku se stejným scénářem, jako v onom cvičení. Došlo k tomu jak 11. září 2001, tak při útocích v Madridu, Londýně, v Norsku, při bostonském maratonu...
Státem prověřený fact-checker: Přestaňte už, zase ty paranoidní konspirační teorie!
Rýpal: Proč tedy cvičení proti střelci v obchodním domě probíhalo v ulicích Starého Města, kde se žádné obchodní centrum nenachází?
Státem prověřený fact-checker: (...) (...) (...) (...dlouhé odmlčení...)

V posledních dnech jsme zaznamenali několik policejních zásahů na našich univerzitách proti údajné hrozbě střelbou, v tomto týdnu se jednalo o Univerzitu v Hradci Králové, kde měl podle článku v tištěném Právu vyhrožovat útokem student informatiky. V článku, který v plné verzi nelze dohledat na internetu, je uvedeno, že studenta nahlásila jeho kolegyně a již během zásahu policie rozesílala a všem přítomným studentům ukazovala fotografii údajného podezřelého. Schylovalo se tedy k zásahu, ovšem po několika hodinách byl student zadržen a následně propuštěn bez obvinění, jelikož se podezření neprokázalo.

Snad nejsem sám, komu to lehce připomíná zásah proti střelci z ostravské nemocnice s falešným obviněním. Naprosto mě fascinuje strohé oznámení policie po ukončení akce, že takto vystrašený student, původně téměř na odstřel, si může požádat o psychologickou pomoc od policistů. Tedy pokud se téměř na pokraji zhroucení z celé situace vzpamatuje. Možná očekávají, že za pomoc policii ještě hezky poděkuje.

Co naznačují tyto policejní manévry kolem univerzit? Jde skutečně jen o zásahy proti falešným hrozbám chorých mozků? Nebo se přece jen schyluje k nějakému většímu zátahu proti nepohodlným, jimž někdo namaluje terč na záda? Nedávná návštěva ředitele FBI by mohla napovědět více.

Každý by se měl vážně zajímat, co se okolo nás děje a v případě nejasností se nebát pokládat i nepohodlné otázky. Nelze se neustále bát, "jak se na nás bude dívat okolí", "co tomu řekne rodina" nebo třást se hrůzou, že nás jaksi nepatřičně onálepkují. Jinak se nikdy nedopátráme podstaty věcí a brzy na to tvrdě doplatíme.

Nebo snad chcete, aby veřejná diskuse do nekonečna probíhala jako s fact-checkerskými dementy v tomto stylu:

Státem prověřený fact-checker: Nešlo o terorismus, zabíjel obyčejný student vysoké školy, premiant z humanitního studia historie, který se léčil na psychiatrii, ale měl zbrojní průkaz.
Rýpal: To není možné. Jak se mohl běžný vysokoškolák dostat ke zbraním a získat zbrojní průkaz, když byl duševně nemocný?
Státem prověřený fact-checker: Zkrátka to nějak obešel.
Rýpal: Je vůbec podivné, aby si úspěšný a oceňovaný absolvent humanitního oboru z Filozofické fakulty pořizoval jakoukoliv zbraň...?
Státem prověřený fact-checker: Naopak, za pár měsíců nakoupil celý arzenál těch nejvýkonnějších zbraní, střeliva i tlumičů.
Rýpal: Za to ale musel vydat hodně peněz?
Státem prověřený fact-checker: Ano, stálo ho to několik set tisíc.
Rýpal: Odkud najednou vzal nepracující vysokoškolák a absolvent historie, žijící v malém vesnickém domku s rodiči tolik peněz???
Státem prověřený fact-checker: To je jednoduché, vzal si milionovou půjčku.
Rýpal: Žádná solidní finanční instituce přece nemůže půjčit absolventu vysoké školy bez příjmů nebo zaručeného lukrativního zaměstnání milion korun! Můžete sdělit, která banka mu poskytla tu půjčku?
Státem prověřený fact-checker: Ehm, ehm, už se v tom tolik nerýpejte...
(...nastává naprosté mediální ticho...)

  • 8. 3. 2024    Není radno příliš se rýpat v čemkoliv, co vám může přinést problémy. Jako např. v okolnostech prosincové střelby v Praze. Když středočeský politik Martin Herman prezentoval svá zjištění o rodině vraha (?) v rozhovoru s Janou Bobošíkovou, možná sám netušil, do jakého vosího hnízda vlastně kopl. Stejně jako kohokoliv, kdo pokládá kolem této události nepohodlné otázky, jej čekaly obvyklé reakce: nenávistný řev stáda a výhrůžky žalobami. Střelba na pražské fakultě totiž nebyla "běžnou" tragédií, po níž by následovalo standardní vyšetřování, ale akcí řízenou z vyšších pater, po níž následuje jen ticho a umlčování; proto zde není dovoleno pochybovat. Nebo snad pamatujete, že by masový vrah kdy v minulosti požíval tak silné ochrany osobnosti ze strany médií i jimi zpracované veřejnosti, jak je tomu v případě Davida Kozáka? Či snad že by rodinní příbuzní pachatele vyhrožovali žalobami komukoliv, kdo by se o něm jen zmínil nebo žádal objasnění jeho motivů?

I člověka, který sleduje dění na tomto světě už spoustu let, nepřestanou některé věci udivovat. A co teprve obyčejný, průměrný jedinec s nízkým povědomím o tom, co se odehrává okolo něj? Ten vůbec netuší, jak skutečně funguje státní moc, jeho úřady a silové složky a jaký obraz o tomto světě a možnostech domoci se spravedlnosti mu předkládají masmédia. Takový člověk musí být z dění posledních měsíců i z informací, které se na něj hrnou, naprosto zmaten.

Jednou z oněch "nepochopitelných" událostí je prosincová střelba na Filozofické fakultě v Praze, resp. způsob, jak jsme o ní informováni ze strany policie, politiků i médií. To, co se kolem tohoto činu děje, je naprosto nevídané. Nad objasněním jeho příčin se rozprostřela absolutní mediální mlha. Známé detaily události jsou z ničeho nic zamlčovány, dřívější fakta a tvrzení popírána a z původních, masmédii šířených informací jsou náhle dezinformace. V naší historii je tato událost srovnatelná snad jen s nevyjasněnými případy smrti Jana Masaryka v roce 1948 nebo zásahem policejních složek na svazácké demonstraci v listopadu 1989. Zdá se přitom, že to "nejlepší" nás zřejmě ještě čeká. Vše naznačuje, že se v žádném případě nejednalo o "běžný" kriminální případ vraždy osamělého střelce, neboť styl vyšetřování i reakce na nově se objevující zjištění jsou krajně nezvyklé.

Zastupitel Středočeského kraje Martin Herman nedávno poskytl Janě Bobošíkové rozhovor pro pořad Aby bylo jasno, v němž zazněla v podstatě stejná zjištění, která jsem publikoval v lednovém článku i v této rubrice níže (příspěvky z 22. 1., 18. 1. a 5. 1.). Novinkou byla pozoruhodná informace o absolventské práci sestry Davida Kozáka na ČVUT, jež pojednávala o řešení krizových událostí na Letišti Praha v případě napadení.

Po odvysílání pořadu se Hermanovi údajně ozvala matka Davida Kozáka a oznámila, že pokud se bude tímto případem nadále zabývat, podá na něj žalobu za "dehonestaci" své rodiny. Totéž mu o den později telefonicky oznámila i Kozákova sestra.

Bizarnější už to asi být nemůže. Snad jediná potěšující záležitost na celé věci je fakt, že po dvou měsících jsme konečně zaznamenali první zmínku o existenci rodinných příslušníků pachatele (?) masakru. Poslední informace o vrahově matce se v médiích mihla v prosinci a stálo v ní, že byla hospitalizována a je v šoku. To se tedy vcelku rychle oklepala. Nejsem v situaci příbuzných kohokoliv, kdo by měl v rodině vraha, ale prožít cosi podobného, pochybuji, že bych měl pár měsíců po tragédii sílu a vůli komukoliv vyhrožovat žalobami. Jsem si dokonce jistý, že by to bylo to poslední, na co bych myslel. Vůbec netuším, jak lze pouhou zmínkou dehonestovat rodinu člověka, který postřílí a zraní desítky nevinných osob, včetně malého dítěte v kočárku a jeho otce (jak nám to přece policie i média tvrdí).

Matka střelce (pokud to tedy byla skutečně ona) Hermanovi i médiím oznámila, že se k žalobě rozhodla po konzultaci s policií: "Bylo nám i ze strany policie doporučeno, abychom to řešily právní cestou," doplnila sestra Davida K. Ta rovněž požaduje "veřejnou omluvu za psychickou újmu", kterou jim měly údajně nepravdivé informace způsobit.

Zdá se mi to, nebo policie dělá rodině vraha právní poradnu? Odkdy tato nadstandardní služba funguje? Být nezkušeným, naivním prosťáčkem, prohlásil bych, že naši policii plně důvěřuji a jsem si jistý, že věnuje stejnou péči ve věci právního poradenství i rodinám zavražděných a těžce zraněných osob. Ale z vlastních zřídkavých zkušeností s našimi soudními i policejními orgány spíše začínám nabývat dojmu, že rodinní příslušníci Davida Kozáka představují jakousi vysoce prominentní famílii.

Nyní si zkuste vybavit jména několika masových vrahů z dřívější minulosti: Olga Hepnarová, Petr Zelenka, Ludvík Černý, manželé Stodolovi, Ivan Roubal, David Lubina, Ctirad Vitásek... a položte si otázku: Pamatujete, že by kterýkoliv masový vrah v minulosti požíval tak silné ochrany osobnosti ze strany médií i jimi zpracované veřejnosti, jak je tomu nyní v případě Davida Kozáka? Či snad že by rodinní příbuzní pachatele vyhrožovali žalobami komukoliv, kdo by se o něm jen zmínil nebo žádal objasnění jeho motivů?

Vypadá to, že o rekordmanovi v počtu postřílených nevinných lidí se dnes nesmí ani ceknout. Ale když popletený důchodce Jaromír Balda ("první český terorista") nastražil pokácené stromy na železniční trať na Mladoboleslavsku, aby vzbudil dojem, že jde o teroristický čin islamistů, dověděli jsme se všechny detaily o jeho rodině, co o něm povídají známí, jakou politickou stranu podporuje a volí ve volbách (všudypřítomná Kristina Ciroková ze Seznam Zpráv) i jakou psychickou poruchou trpí, včetně téměř kompletní zdravotní dokumentace. Jiný terorista z Filozofické fakulty, mající na svědomí 16 lidských životů, včetně malého dítěte v kočárku, zatím takový zájem novinářů nebudí a jeho soukromí je naopak před zraky veřejnosti ostražitě chráněno.

Stejně tak je zpracována i většinová společnost. Tupé stádo nemyslících konzumentů všeho, co je jim masmédii předhozeno k uvěření, nasazuje při jakékoliv zmínce o nejasnostech v případu svůj obvyklý reflex: Nevidím - neslyším - nechci znát. Místo toho, aby u nich nová zjištění vzbudila zájem a pochybnosti o oficiální verzi, zaútočí na nositele těchto informací. Svědčí o tom reakce otupělých jedinců na Hermanově FB profilu: Jste dobytek, po ničem nepátrejte, nic nezjišťujte, rodina za nic nemůže, je to ubohé, perete špinavé prádlo, za to půjdete k soudu, přejeme vám to nejhorší. Z ohlasů se skoro zdá, že společensky přijatelnější je postřílet pár desítek lidí, než se ptát na vrahovy motivy.

Ve stádovém myšlení ale logiku nehledejte. Jeden den se tito lidé dojímají nad osudem zavražděného dítěte a otce v Klánovickém lese a horlivě přispívají do peněžní sbírky pro pozůstalé, o pár dnů později se zastávají vrahovy matky (prý si "jistě prožila peklo"; o čem mají hovořit rodiny obětí?) a srdnatě brání její rodinu před zájmem veřejnosti o detaily ze života jejího syna-vraha. Samotného mně to nijak nepřekvapuje, podobné reakce někteří z nás zažili už po útocích z 11. září 2001, kdy byl okřikován kdokoliv, kdo se chtěl dobrat důvodů, proč k útokům došlo nebo upozornit na obří nejasnosti v oficiální verzi. Každý, kdo se jen pokusil položit základní otázky, byl okamžitě hystericky nálepkován jako obhájce teroristů. Bylo zakázáno pochybovat o každém jednotlivém detailu celé operace 9/11 i následné války proti terorismu. Jednostranné mediální dunění a hysterie zmanipulovaného davu nepřipouštěla jakékoliv pochybnosti; lidé byli tak zhypnotizováni šokujícími záběry z televize a vypuknuvším válečnou propagandou, že prudce odmítali cokoliv, co by narušilo státní "pravdu". Stejně reaguje zhysterizovaná veřejnost dnes na nová zjištění ohledně podivného masakru na Filozofické fakultě, o němž jí bylo přece v televizi "řečeno vše". "Všechno už víme, kdo se v tom ještě opovažuje vrtat?"

V rozhovoru s J. Bobošíkovou Martin Herman ještě mj. zmiňuje nepochopitelný informační chaos, kdy zasahující složky na místě údajně netušily, že do Prahy nesměřuje člověk se sebevražednými úmysly, ale vrah vlastního otce, jenž stihl podminovat vlastní barák. Tato část rovněž zasluhuje objasnění, neboť z některých vyjádření policie to vyznívá tak, jako by na místě zasahovaly dvě různé skupiny policejních složek, z nichž každé byly poskytovány odlišné, ne-li protichůdné informace. Část vedení policie si totiž stále vede svou a tvrdí, že "žádné indicie v té době nevedly k tomu, že by mířil do budovy na náměstí Jana Palacha a měl v úmyslu spáchat čin inspirovaný střelbou ve školách". Co je na otázkách ohledně těchto rozporů tak zločinného, že je nikdo nesmí pokládat?

Za pár měsíců bychom měli znát závěry policejního vyšetřování. Jsem velice zvědav, kolik v něm zůstane z toho, co dnes "víme". A také co ze současných zjištění bude ve zprávě taktně "opomenuto". Troufám si odhadnout, že v něm nenajdeme ani jedinou zmínku o cvičení policejních složek při simulovaném zásahu proti aktivnímu střelci v obchodním centru, jež probíhalo v Kaprově ulici přesně v okamžicích skutečné útočníkovy střelby (viz příspěvek z 22. 1. 2024 níže). Jak už bylo vícekrát řečeno, nepřihodilo se to v posledních letech poprvé, kdy se pouhá simulace teroristického útoku překlopila do reálného vražedného činu. Pokud by cvičení bylo ve zprávě zmíněno, muselo by se toho pak vysvětlit daleko více: třeba proč se policisté nacházeli zrovna poblíž fakulty, kde se žádné obchodní centrum jaksi nenachází, tudíž postrádá logiku nacvičovat zde zásah v obchodním centru. Či také, zda ono cvičení nesouviselo s "nečekaným" a "nepochopitelným" uzavřením Kaprovy ulice pro případné evakuované z fakulty, za což byla policie silně kritizována. Ve skutečnosti totiž nemuselo jít o "pochybení", ale právě o součást cvičení...

Mimochodem, soudruhem prokurátorem stanovená lhůta osmi měsíců na vypracování vyšetřovací zprávy je naprosto ideální. Je vidět, že soudruh Stříž má mnohaleté zkušenosti a ví, jak se tyto záležitost mají "řešit". Schválně si spočítejte, na které období a měsíce zveřejnění vychází. Ano, přelom července a srpna. V té době si jednak nebude nikdo pamatovat, jaké rozpory a nejasnosti celou operaci z loňského prosince provázely, a jednak bude zpráva do médií vypuštěna během okurkové sezóny, letních prázdnin a dovolených. Jak velký zájem tomu budou naši pilní novináři věnovat, když na výjimky mlčí i dnes? Skvěle načasováno, aby vše úspěšně zapadlo v zapomnění, blahopřeji.

  • 4. 3. 2024       Nebýt obětavých fact-checkerů typu Patrika Kořenáře, spoustu věcí bychom se nikdy nedověděli. Víte, jak staří Římané manipulovali s mnohatunovými bloky při stavbě chrámu v libanonském Baalbeku, s nimiž nehne ani současná stavební technika? Snadno: navrtali do nich díry! Patrně nějakou výkonnou starořímskou vrtačkou.

Pokud nevěříte, Patrik vám to vysvětlí sám v čase 10:40 min, tedy pokud jste dostatečně otevřeni nevšedním myšlenkám a necháte se jeho zasvěceným výkladem přesvědčit:

"(Římané) na to šli tak, že buď na nich nechávali výstupky, za které připevňovali lana, nebo na to měli takové speciální kleště, anebo na nich vyvrtávali díry."

Vynalézaví Římané měli speciální kleště (sehnali v akci v Bauhausu), dodělávali na tunových kamenech výstupky, a prý taky měli jeřáby, a na nich po lanech tahali osmisettunové balvany... Nevídané poznatky, lepší než celý Däniken i Sitchin dohromady. Rozšafný youtuber Patrik si zjevně usmyslel, že čím více slov v rychlém sledu na své diváky vysype, tím snadněji se v tom ztratí kdejaká pitomost.

Ony "vyvrtané" díry se skutečně v mnohatunových kamenných stavbách (po celém světě) nacházejí (jako třeba zde i zde), nikdo z oficiálních vědců ovšem nemá ani ponětí, kdo a jak je byl schopen vyvrtat, natož jak obří balvany transportovat na místo a vůbec s nimi pohnout.

Problém je také, že archeologie jaksi zatím neposkytla jediný důkaz existence vrtaček z období starého Říma. V kapitolách o stavebních metodách se to v moudrých knihách hemží frázemi typu "Římané si vypomáhali", "kameny zřejmě nadzvedávali po navrtání otvorů", "kladky byly s největší pravděpodobností připevněny k dřevěným rámům" apod. Nejde o nic víc než o pouhé spekulace, nic z toho nebylo nikdy prokázáno. Dostupné nálezy primitivních "vrtáků" z období starověkého Říma bylo možné využít maximálně v řezbářství (jak je ostatně zmíněno v odkaze), nikoliv na precizní provrtávání mnohasettunových megalitů v libovolné výšce. Ale když už jednou vrtačky ve starém Římě oficiální archeologie prohlásila jako fakt, tak to bude kdejaký youtuber poslušně opakovat.

Je přitom pozoruhodné, že Kořenář se suverenitou sobě vlastní připisuje stavbu celého chrámu v Baalbeku jen a pouze Římanům (prý jej stavěli 200 let, tedy 5-7 generací asi nemělo co na práci a youtubeři ještě neexistovali). Přitom některé studie hovoří o Féničanech jakožto původních stavitelích, přičemž Římané měli svůj chrám dodatečně budovat na jejich základech. Ve skutečnosti neexistuje žádný důkaz, že by s kamenným podložím celé stavby měli Římané cokoliv společného. I taková wikipedie uvádí, že chrám zkrátka "byl vybudován", a hotovo; není zmíněno kým. Pokud se oficiální historie neshodne na tvůrcích takto velkolepé stavby, jak může s jistotou tvrdit cokoliv o metodách architektury celé civilizace?

Podle Kořenáře je po celém světě dostatek důkazů, že i staré civilizace dokázaly pohybovat těžkými kameny, takže na mnohasettunové stavbě v Baalbeku není nic záhadného. Cosi podobného přece zvládli naši starověcí předkové např. v Puma Punku nebo Sacsayhuamánu v Peru. Známý to argument kruhem: "Vždyť už staří Egypťané uměli dopravovat mnohem těžší kolosy!" A jak to dokázali staří Egypťané? No přece stejnými prostředky jako Inkové, Mayové i Římané...! Staré civilizace zkrátka tvořily takovou globálně soudružnou partičkou a navzájem si přes kontinenty předávaly znalost vysoce vyspělé technologie stavitelství. Soudobé civilizaci pak trvalo několik dalších tisíciletí, aby se dostala aspoň na čtvrtinu tehdejších vědomostí a stavitelského umění. Výsledek je, že naše moderní technologická civilizace s těmi kameny v Baalbeku jaksi nepohne... Zcela logický a ničím nerušený technologický vývoj, co pořád nechápete?

Pro bližší představu o mohutnosti kamenného komplexu v Baalbeku doporučuji vynikající článek kolegy Antivira, skočte na odstavec Baalbek.

Mimochodem, ani "mainstreamová" 100+1 nic netvrdí tak suverénně jako polepšený konspirátor Kořenář, cituji: "...právě způsob, jakým římští stavitelé s gigantickými balvany manipulovali a dokázali je přemístit ke zvolené základně, zůstává dodnes nejasný. Experimentálně se podařilo zjistit, že dostatečný počet lidí zvládne pomocí pák, kladek a kulatin přesunout kamenné objekty o hmotnosti až 300 tun. V tomto případě však máme co do činění s více než dvojnásobnými břemeny. Otazníky vyvolává také preciznost opracování: Podle odborníků bychom podobné úrovně stěží dosáhli dokonce i s moderními technologiemi."

Kořenář se sprostě naváží do bezpochyby největšího znalce sumerské civilizace i písma Zecharii Sitchina za jeho interpretaci starosumerských textů. Sám ale suverénně jako důkazy předkládá nákresy "jeřábů", ližin, důmyslných pák, kladek a silných lan s úchyty, vycházejících ze spekulací oficiální archeologie, jak to asi mohli starověcí stavitelé provádět. Veškeré tyto nákresy tzv. "antické architektury" pochází z domněnek archeologů z 19. a 20. století. V oficiální historiografii totiž platí, že interpretace dlouholetých badatelů a znalců starých kultur, jež nevyhovují schválené linii výkladu dějin, jsou označeny za bludy a lži; ze spekulací "prověřených" archeologů a "kněží vědy" se však stávají automaticky dogmata, jichž se nikdo nesmí dotknout.

Mimochodem, jakou verzi Eposu o Gilgamešovi vlastně Kořenář četl, že v něm nenašel zmínky o cestách Enkiho do "podsvětí" v mračnech kouře a "nebeském býku" bohyně Ištary, jenž "svítí v noci na obloze", a v němž sestupovala z nebes a "v hněvu" se na ně zase vracela? Že by nějaká fact-checkersky očištěná verze?

Videopočiny P. Kořenáře jsem měl tu čest poctít svým ostrým komentářem již vloni, když tento agilní youtuber uveřejnil humornou obhajobu Velkého resetu a gangsterů ze Světového ekonomického fóra (viz Stručně & jasně, příspěvek z 12. 11. 2023). Jestli bude v tomto stylu pokračovat i nadále, asi se s ním ještě pořádně zasmějeme, viď Patriku? :)

  • 24. 2. 2024   Jen co jsem zveřejnil nový článek o sílících tendencích kriminalizovat svobodu slova, veřejnoprávní televize hned tuto štvanici posunula na vyšší úroveň: Už jim nestačí nálepkovat kohokoliv s jiným názorem na konflikt na Ukrajině jako šiřitele ruské propagandy; na ČT24 naplno označili takové hlasy jako pátou kolonu.

Absolventka Fakulty válečných studií z londýnské King's College a "odbornice na kybernetické válčení" Adéla Klečková v pořadu doslova hovořila o "náběru členů páté kolony" a samotný termín byl ve vysílání zmiňován v souvislostí s naší zemí jako cosi zcela tak zjevného a potvrzeného, že člověk skoro uvažuje, zda zdejší několikasettisícová komunita ukrajinských emigrantů nám cosi netají a nehraje v naší zemi jakousi podivnou špionážní hru ve prospěch Kremlu.

Není totiž jasné, proč by se měla populace Čechů, Moravanů a Slezanů, z nichž už jen malá část ovládá azbuku, masově přiklánět k zemi, s níž nemá hranici, když ani přítomná četná ukrajinská komunita (místopisně i historicky bližší) se zde netěší příliš velké oblibě. Ani v pohraničí zatím nevidíme četné bojůvky ozbrojených osob, navlečených do triček s Putinem, provádějící sabotáže ve prospěch ruské FSB. Od nařčení běžných občanů z příslušnosti k ruské páté koloně ve skutečnosti není daleko k policejním zátahům, raziím, deportacím a patřičně medializovaným lynč-procesům proti kriticky smýšlejícím občanům.

Ne náhodou už zpravodajství České televize začíná svým nepřetržitým válečným duněním připomínat goebbelsovské volání po totální válce. Denně z ní neslyšíte nic jiného, než že Ukrajina nutně potřebuje munici, munici a ještě munici. A to rychle, honem, hodně a ještě více. Viz sobotní vysílání 24. 2. 2024 po 8. hodině ranní:

  • Nedostatek munice pro Ukrajinu.
  • Ukrajina nutně potřebuje munici.
  • Víme, kde ta munice je, víme kde ji nakoupit, ve světě je munice dost.
  • Česko je schopné najít velké množství munice.
  • Potřeba munice pro Ukrajinu se podle expertů stále navyšuje.

Pro jednostranné bubnování za další příděl zbraní a nábojů do vražedných hraček už svět celkem zapomněl, že se ještě nedávno se stejnou intenzitou bojovalo za dodávky jakýchsi roztoků proti vražednému viru, který podle mediálních (a tedy naprosto důvěryhodných) statistik kosil populaci celého světa daleko masivněji než ten zabiják Putin. A taky se vyhrožovalo, že pokud se zastaví (do)dávky covidové munice do našich těl, nikdo z nás to nepřežije.

A tak mě napadlo: Nepotřebuje teď náhodou Ukrajina místo munice spíše vakcíny proti covidu?

Uf, trochu se mi pomotaly prosazované agendy, ta aktuální s tou předchozí. To mám z toho neustálého sledování naší veřejnoprávní televize, která jistě není pod dohledem jakékoliv cizácké páté kolony.

  • 22. 1. 2024      Během prosincové střelby na Filosofické fakultě v Praze se ve stejném okamžiku a téměř na stejném místě, kde se masakr odehrál, konalo cvičení policejních složek s totožným scénářem. Komu tato tradiční akce ve scénáři chyběla, tak se dočkal: "Jakub S. ze speciální pořádkové jednotky měl ten den s kolegy nacvičovat postup proti aktivnímu střelci, který by se objevil v obchodním centru. Jenže z rutinní přípravy byla rázem ostrá akce," píšou sobotní Lidové noviny s odvolávkou na pořad Reportéři ČT, kde tato zpověď zazněla a upřesňují, že výcvik probíhal, věřte nevěřte, pár stovek metrů od fakulty, na Staroměstském náměstí, nedaleko Kaprovy ulice! Nyní už je tedy známý scénář konečně kompletní.

V sobotu 20. ledna zveřejnily Lidové noviny na své titulní straně článek Policisté neměli aktuální fotku vraha, jehož účelem bylo zřejmě uvést na pravou míru nejasnosti okolo dostupných fotografií údajného střelce Davida Kozáka. Na povrch ale vyplavalo cosi zásadnějšího.

Hned v úvodu článku si tak můžeme přečíst příběh člena zásahové jednotky Jakuba Sauera, jehož výpověď zazněla před týdnem v pořadu Reportéři ČT. V ní se jen tak mezi řečí dozvíme zásadní informaci, že ten samý den probíhal o pár ulic dál nácvik zásahu proti střelci v obchodním centru: "Ten den začínal tím, že jsme měli výcvik na atak (...), kde je nebezpečí, že by tam mohl být aktivní střelec. Takže jsme měli vymyšleno ten den, že půjdeme cvičit do obchodního centra tady v Praze. A do toho nám přišla informace, že je střelba na Filosofické fakultě. My jsme v té době byli na Staromáku, nedaleko ulice Kaprovy. Okamžitě jsme vystartovali, běželi jsme tam, pelášili ke škole."

Nezdá se to, ale Praha je ve skutečnosti maloměsto, kde v některých dnech všechny události probíhají v okruhu několika stovek metrů. Blíže od místa masakru už nácvik totožného útoku opravdu proběhnout nemohl. Mimochodem, zmínka o cvičení poblíž Kaprovy ulice konečně osvětluje důvod onoho "nepochopitelného" uzavření únikové cesty do Kaprovy ulice pro případné evakuované z fakulty.

Původním zadáním článku z LN bylo přitom uvést na pravou míru podivnosti okolo odlišných fotografií tzv. střelce. Není k smíchu, jak se korporátní média se zpožděním zabývají tím, na co už měsíc upozorňují všichni okolo, s výjimkou právě korporátních médií? Jeden den na nesoulad fotografií upozorníte na svém blogu, za pár dnů to z ničeho nic začnou rozebírat mainstreamoví novináři, které to doposud vůbec nezajímalo. :) Je to smůla, ale zmatky okolo fotografie se jim ani tak nepodařilo osvětlit.

Autor článku v LN popisuje tápání policie kolem správné podoby Davida Kozáka a tvrdí, že zmatky způsobila neaktuální fotografie z registru občanů, jež neodpovídala jeho dnešní podobě. Jelikož se doklady vystavují s platností na 10 let a David Kozák měl v databázi obyvatel fotografii z prvního občanského průkazu, vystaveném v jeho patnácti letech, nemusela odrážet jeho dnešní vzhled 24letého muže. Zní to logicky.

Má to jeden malý háček. Víme přece, že policie tuto neaktuální fotografii nikdy nezveřejnila. Z článku v LN vyplývá, že přítomní policisté si následně vyžádali fotografii z evidence na studijním oddělení fakulty. Až tato fotografie pak byla zveřejněna v databázi osob, po nichž bylo vyhlášeno celostátní pátrání a následně pak v médiích. Problém je v tom, že ani tato zveřejněná fotografie neodpovídá vzhledu Davida Kozáka na jiných fotografiích z udělení ceny za svou bakalářskou práci (pokud je to skutečně on), ani záhadné osobě střelce na balkóně fakulty!

K čemu tedy tyto stále nové a nové verze příběhu, když opět nic nevysvětlují? Jsme zase, na čem jsme byli: Předhodili nám fotku člověka s označením "vrah", ale nevíme s jistotou, kdo je na snímku ve skutečnosti. Sám autor článku to poněkud zastřeně přiznává, když porovnává obě dostupné fotografie a píše, že "na první pohled lze jen velmi složitě poznat, že by mělo jít o tutéž osobu." Bingo! To to trvalo...

Kdo byl vůbec onen střílející fantom na balkóně fakulty? Pokud ve stejný okamžik, téměř na stejném místě probíhalo totožné cvičení, nešlo ve skutečnosti o figuranta (ať už vědomého, nebo nevědomého), přesunutého ze cvičení "odvedle"? Vysvětlovalo by to mnohé podivnosti celého případu, například to, proč policisté na záznamech kamer nezaznamenali vraha, jedoucího nekonečné desítky minut s velkým báglem napěchovaným zbraněmi a střelivem s přestupy městskou hromadnou dopravou z Hostouně do Prahy. Ani nemohli, možná se vůbec na kamerách neobjevil.

Čím více se režim a jemu poslušná média dodatečně snaží vyvracet všechny spekulace a pochybnosti o celé akci, tím více manipulací a lží vyplave na povrch. A zamotají se do toho způsobem, jenž vzbudí ještě více nedůvěry v oficiální verzi. To je prostě k vzteku.

DODATEK 23. 1. 2023: Dramatický zásah na fakultě? Mysleli jsme, že je to cvičení, popsal lékař pro CNN Prima News
"Vypadalo to jako na těch cvičeních – každý věděl, co má dělat, všichni byli viditelně označení, nebyl chaos. Nelze než smeknout," popsal.
"Původně jsme si mysleli, že se jedná o cvičení, taková už jsme i absolvovali," popsal v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Šroněk s tím, že ale brzy zjistili, že je to realita.

K tomu starší rozhovor s podporučíkem Bohuslávkem z prosince:
Myslel jsem, že je to cvičení, ale pak...
Podporučík Bohuslávek, jenž byl jedním ze tří velitelů zásahu na místě střelby, popsal, že při výjezdu na místo policisté tomu nevěřili. (...) "Jedete na místo a nevěříte tomu… Uvěřili jsme tomu až někdy v polovině toho zákroku," shrnul Bohuslávek s tím, že mu situace připomínala cvičení, jelikož podobně vypadají scénáře během nich, včetně figurantů. "I na tom místě jsem měl pocit jako by šlo o cvičení a že někdo vyběhne a řekne: 'Stop'," dodal.

Jaký je rozdíl mezi simulací a realitou? A ve kterém okamžiku běžné cvičení přejde ve skutečný útok? Ve chvíli, kdy nikdo nezakřičí 'Stop!'...?

  • 18. 1. 2024        Čtrnáct lidí sice přišlo o život, všechno jsme ale věcně i komunikačně zvládli, libuje si ministr pravdy a lásky Rakušan nad "úspěchem" operace na fakultě. Nesnažte se poukazovat na rozpory a nelogičnosti v oficiální verzi události, nezjišťujte žádné podrobnosti okolo osoby střelce a nerýpejte se v detailech; nemá to žádný společenský přínos. Jenom nám to ztěžujete. Už jsme vám řekli celou pravdu, a pokud něco nesedělo, dodatečně to jsme to upravili. Důvěřujte vládní propagandě a našim poslušným médiím a neopovažujte se pochybovat. V opačném případě tvrdě zasáhneme.

Máme za sebou další kolo fake news a mlžení z ústředí policie a Ministerstva pravdy a lásky ve věci podivného prosincového masakru na pražské Filosofické fakultě, vše v naprosto suverénním stylu pod heslem: Nikdo nic nepozná, lůza si stejně nepamatuje, co jsme tvrdili před týdnem. Ve svých interpretacích se mocenské složky samy začínají tak zamotávat, až vzbuzují lítost. Teče jim do bot, proto nemají žádný problém předkládat jako důkaz tvrzení, která byla ještě včera považována za dezinformaci, nebo naopak zamlčet informaci, s níž se před týdnem triumfálně chlubili jako s hotovým faktem.

Tisková konference vedení pražské policie z minulého úterý (9. 1. 2024) vnesla do případu ještě více zmatků, než v něm bylo předtím. Bylo řečeno, že členové zásahových jednotek byli informováni pouze o sebevražedném úmyslu mladíka, ale nebyly žádné indicie, že by mohl spáchat masakr; článek ze SeznamZpráv doslova tvrdí, že "...předem nic nenasvědčovalo, že střelec chce ve škole vraždit." Proto byl dokonce i posunut časový údaj, kdy se údajně policie dověděla, že v domě v Hostouni byl zavražděn i střelcův otec. Nyní tvrdí, že to bylo až v po 16. hodině. Na dotaz, zda nemohli ještě před střelbou ze zjištění v Hostouni vytušit, že střelci, majiteli mnoha zbraní, jde o víc než o sebevraždu, odpověděl náměstek pražského policejního ředitele Motyka: "Držel bych se toho, že jsme to [až] v 16:12 relevantně potvrdili."

Přitom stačí trocha práce s mainstreamovými zdroji a zjistíme následující: Policejní prezident Vondrášek se totiž v den střelby pochlubil, že informaci o zavražděném otci podezřelého získali už ve 12:45 hod.:
Obětí byl podle Vondráška střelcův příbuzný. "Zjistili jsme, že tím mrtvým je otec podezřelého. Informaci jsme získali ve 12:45," řekl Vondrášek. (zdroj: TV Nova).

Dále si projdeme třeba Echo24: Policejní prezident Martin Vondrášek na tiskové konferenci uvedl, že policie přijala po 12. hodině oznámení o tom, že 24letý muž měl odjet z obce Hostouň do hlavního města s tím, že si chce vzít život, následně měla policie dostat informaci o tom, že tento muž zavraždil svého otce. Aktuálně.cz informuje, že "policie dostala ve čtvrtek po poledni informaci o tom, že mladý muž z obce Hostouň odjel do Prahy s tím, že si chce vzít život. O 25 minut později zjistila, že v Hostouni byl nalezen mrtvý otec podezřelého, po jeho synovi poté vyhlásila pátrání." Lidové noviny to samé: "Nejprve zřejmě David K. zabil svého otce, pak si zabalil zbraně a střelivo. Policisté, kteří se o tomto činu záhy dozvěděli, pracovali s informací, že podezřelý má mít ve dvě odpoledne v pražské Celetné ulici přednášku."

Ještě v prosinci se tedy policie chlubila, že informaci o mrtvém otci získala těsně po poledni (nejzazší uvedený čas ve zpravodajství byl 12:55), nyní už to tedy posunuli na 16:12 hod. Kdyby policejní prezidium prohlásilo, že informaci o zavražděném otci měla policie již po dvanácté hodině, ale chybou v komunikaci se tato informace dostala k velení zasahujících jednotek v Praze až pozdě odpoledne, mělo by to aspoň svou logiku. Takto se policie snaží orwellovsky přepisovat týden staré časové údaje, které sama médiím poskytla. Při znalosti těchto faktů a časových údajů je pak složité zdůvodnit laxnost během zásahu, kdy policejní hlídky se objevují na fakultě již v půl jedné, ovšem nepochopitelně místo opouštějí. To vše se děje proto, aby mohli tvrdit, že "...předem nic nenasvědčovalo, že střelec chce ve škole vraždit." Ukázkový příklad metody, jak různými zásahy do informačního toku uskutečnit naplánovanou událost.

To není zdaleka vše, co v nesedí a dále celý případ zamotává. Deník Právo přinesl v pátek 12. 1. časovou osu dle šéfa pražské policie Matějčka, v níž je uveden absurdní poznatek, že v čase 13:17 hod. získala policie fotografii podezřelého, která ale neodpovídala jeho vzezření. Z toho důvodu ji nezveřejnila, i když po osobě Davida K. vyhlásila celostátní pátrání.

Tato podivná nesrovnalost možná nechtěně vysvětluje ony nepochopitelné zmatky okolo skutečné podoby Davida Kozáka na dostupných fotografiích z médií. Osoba na policií později zveřejněné fotografii z databáze obyvatel se vůbec nepodobá Davidu Kozákovi na snímku z předávání ocenění za diplomovou práci, a už vůbec ne záhadné osobě se zbraní na balkóně fakulty. Kolik falešných identit bylo asi Davidu Kozákovi vytvořeno, že ani policie neměla včas k dispozici fotografii, odpovídající skutečné tváři Davida K.? Kolik Davidů Kozáků má bydliště v Hostouni, že nebylo možno ověřit jeho skutečnou podobiznu ani přes celostátní databázi občanských průkazů obyvatel? Silně to připomíná několik falešných identit Muhammada Atty před událostmi z 11. 9. 2001.

V události začalo přibývat tolik náhod a souher okolností, že to nezvládají vysvětlovat ani oficiální místa, ani korporátní média. Dozvídáme se například, že:

  • policii chybělo pár týdnů, pachatele měla v hledáčku;
  • detektory zvuku střelby si UK objednala těsně před tragédií, už mohly být namontovány, ale těsně to nevyšlo;
  • opět shodou okolností "vědci" z ČVUT vyvinuli jiný detektor střelby, který by se tak náhodou zrovna hodil namontovat kdekoliv se hneme, protože do atmosféry strachu a hysterie po masakru na fakultě to určitě všichni odkývnou;
  • bezpečnostní expert UK Zdeněk Kalvach v rozhovoru pro Právo prohlásil, že na analýze bezpečnosti se pracovalo od roku 2020 a loni se užuž blížila do konečné fáze jejího nastavení, ale střelec je o několik měsíců předběhl (Střelec naše opatření předběhl o několik měsíců, Právo 6. 1. 2024), jinak by prý útok dopadl úplně v pohodě a mrtvých by rozhodně tolik nebylo; jiné vyjádření experta Kalvacha ve stejném duchu viz Deník N.

Pokud by s podobným soupisem nachystaných opatření a předem připravených procesů k zavedení totálního dohledu přišel po nějaké zásadní události alternativní web a prezentoval je jako důkazy své spiklenecké teorie, všemožní faktcheckeři by kvíleli, že je to všechno jen náhoda a s případem to vůbec nesouvisí. Nyní nás o podobných náhodách dennodenně informuje mainstream a vyloženě je spojuje s masakrem na fakultě, čili, světe div se, najednou o souvislostech nikdo nepochybuje. Takže je nasnadě otázka: Kolik univerzit v republice si jen tak shodou okolností do svých budov objednalo detektory zvuku střelby, řekněme třeba tak náhodou v prosinci loňského roku?

Oceňuji, že i novináři hlavního proudu už kladou otázky a přinášejí rozbory nevyjasněných podivností okolo střelby, jako např. Právo nebo Lidové noviny, jistě proto, že podivnosti jsou už do očí bijící. U korporátních novinářů přece jen není zvykem, aby jakkoliv zpochybňovali režimní pravdu, na to jsme si za ty porevoluční roky celkem zvykli. U událostí typu 11. září 2001 jsme se podobných analýz "bílých míst" nedočkali dodnes.

V jejich snaze objasnit celou kauzu ale stejně cosi schází. Novináři se nepídí po důvodech, proč byl na fakultě proveden tak rychlý úklid všech stop, jak o tom referovala svědkyně Pecháčková v článku z Lidových novin (viz lednový článek a scan článku Utekli jsme na římsu, šel za námi). Již hodinu po masové vraždě byla všechna těla mrtvých, včetně krvavých stop v areálu fakulty, uklizena. Stihli policejní vyšetřovatelé za tu dobu provést kompletní kontrolu všech stop po řádění střelce (14 mrtvých a 25 zraněných!), ohledání místa činu (prostory několika pater fakulty, kde se policie dle vlastních slov těžko orientovala) a zákresy pro forenzní dokumentaci a fotografie? Nedočkali jsme se ani otázek o původu milionové půjčky pro 24letého studenta historie bez zajištěného příjmu.

Zatím nikdo z žurnalistů dosud nepoukázal ani na podivnou roli tzv. novináře Jiřího Formana, jenž se pohyboval společně s policejní zásahovkou přímo na místě střelby u fakulty, zatímco všichni jeho kolegové, včetně televizních štábů, byli nuceni několik hodin stát za policejními páskami stovky metrů od fakulty. Jak je možné, že ozbrojený civilista doslova "asistuje" policii při dramatickém zásahu a ještě si dovolí pořvávat po střelci, čímž ho vyprovokuje k další střelbě? Proč se nikdo z novinářů na Formanovu "roli" v této operaci policie nezeptal na tiskové konferenci? Formanovo video (dosud jediné, které ukazuje střelce v akci!) bylo dokonce zařazeno do nově sestříhaného policejního záznamu a prezentováno jako oficiální video s logem policie v levém horním rohu. To vypovídá o mnohém.

V této souvislosti zde máme svědectví singapurské občanky, jejíž muž byl postřelen poté, když několik set metrů utíkali směrem od fakulty poté, co zaslechli první zvuky střelby. Poté, co se domnívali, že jsou v bezpečí, se zastavili, ale náhle zaslechli kolem sebe svist větru (zvuk střelby) - v tu chvíli její manžel ucítil bolest v nohou po zásahu. Každého to musí napadnout: Musela to tedy být teprve následná střelba osoby na balkóně fakulty, kterou mohl vyprovokovat právě Forman svým hulákáním po střelci. Jiří Forman by měl čelit ze strany policie a MV zásadnímu vyšetřování a sedět ve vyšetřovací vazbě, nikoliv být oslavován jako "hrdina" s absurdními návrhy na státní vyznamenání!

Představte si, že se náhodně připletete k zásahu policie, kde se zrovna střílí. V okamžiku, kdy budou mít policisté vraha na mušce, byste začali střelce "hrdinsky" provokovat a řvát na něj: "Střílej tady, střílej, jen do toho, pořádně, tady jsme, pal na nás!" Kolik let nepodmíněně byste asi vyfasoval, pokud by po vašem extempore zařvalo několik policistů? Forman však, podle svých slov z prosincového rozhovoru pro Blesk zatím nebyl ani předvolán k výslechu. Hmmm... Ochrana jistých míst zřejmě funguje.

V jedné věci jsem se v lednovém článku přece jen trochu unáhlil, a to když jsem napsal, že není nutné zabývat se evidentně falešným účtem D. Kozáka na Telegramu. Teď to musím revidovat, protože rychlost, s jakou byla tato z počátku masivně šířená státní dezinformace stažena z médií, je až udivující. Zatímco pár hodin po události všechny zpravodajské servery převzaly a obsáhle, bez sebemenšího zpochybnění, citovaly zprávu o inspiraci útočníka v Rusku, a ještě na druhý den tuto spekulaci na velké ploše rozebíraly všechny tištěné deníky (viz screen), o den později jsme se o údajném Kozákově účtu na sociální síti nedoslechli ani slovo. Najednou bylo o jakési útočníkově inspiraci ruskou školačkou s náznaky ovlivnění kremelskou propagandou absolutní ticho. Na to, že šlo o informaci přímo z úst policejního prezidenta, je ono náhlé ticho kolem bombastického obvinění z ruské inspirace k masakru tak podezřelé, že to nelze jen tak přejít.

Dokonce i Jan Cemper s odvoláním na Deník N najednou suverénně tvrdí, že profil byl falešný. Jak je to možné? Co teď s těmi sáhodlouhými články o jasné a nesporné inspiraci střelce v Rusku, které vycházely v denním tisku druhý den po tragédii? Ty pořád platí? Budeš se tomu, Honzo, věnovat se stejným zápalem, jako se věnuješ každému prdu od "dezinformátorů" na sociálních sítích?

Samotné zdůvodnění, proč najednou všichni horliví investigativci i policejní vyšetřovatelé celou zkazku o profilu vraha na ruské sociální síti odhodili jako nepotřebnou, je prosté: "V době před útokem byl ruským účtem nějakého anonymní mladíka, který až po útoku účet přejmenoval na jméno útočníka." Úžasné zjištění po tolika dnech humbuku a radosti z "ruské stopy"! Tak si ho rozeberme, když jste s tím sami začali:

Pokud tedy skutečně šlo o profil ruského mladíka, musel tento Rus sledovat dění v Praze v reálném čase, doslova on-line. Sice vzhledem k blábolům o tom, jak mu hučí v uších a inspiraci 14letou školačkou je takový zájem o dění v České republice celkem podivný, ale v hlavách některých lidí je možné cokoliv. Po 16. hodině mohl z českých sdělovacích prostředků zaznamenat jméno David Kozák a z legrace si ruskou přezdívku na profilu změnil na české jméno. Zároveň v tu samou chvíli profil bedlivě sledovala i česká policie, a tak o "nálezu" důkazního telegramového účtu informuje o necelou hodinu později i samotný český policejní prezident! Zvláštní shoda okolností, že? Po poledni ještě česká policie nebyla schopna získat ani reálnou fotografii pachatele z republikové databáze, k večeru už dokázala v Rusku (!) najít jeho profilový účet na Telegramu s několika pomatenými větami. Profilový účet, který naživo reaguje na dění v ČR a zároveň je obratem vytěžován bezpečnostními složkami stejného státu (a okamžitě "zmizí" poté, co komusi dobře posloužil), má totožného tvůrce i adresáta. Pochopí to každý, kdo si dá 1+1 dohromady. Že se na to nepřijde, si myslel snad jen František Vrabel.

Po pravdě řečeno, nezávidím běžným policistům i vyšetřovatelům jejich pozici. Z veřejných výstupů je vidět, jak jsou i ti největší profíci z celé situace značně otřesení. I ti nejzkušenější, jenž jsou za ty roky zvyklí na hromady mrtvých, hovoří o tom, že s něčím podobným se dosud nesetkali. Není to totiž "běžná" kriminalistická událost, kterou teď musí řešit, tato operace je řízena z nedohledných globálních pater. Nelze se jim divit, když cítí, že nemají situaci plně pod kontrolou a do jejich pravomocí i vyšetřování jim kdosi mocně zasahuje a jakoby záměrně do médií vypouští protichůdné informace, nemluvě o navzájem si odporujících pokynech během samotného zásahu.

Závěrem ještě jedna poznámka: v některých diskusích jsem natrefil na výtky, že jsem v předchozím článku nemístně narážel na původ restauratéra Aarona Günsbergera. Ten během policejního zásahu na fakultě pobíhal po okolí v neprůstřelné vestě, údajně ze strachu o svou dceru, která se v době střelby nacházela v budově univerzity. Na to můžu reagovat otázkou: Kolik rodičů mělo v té době své dcery a syny na fakultě a obávalo se o jejich životy? Běhali snad všichni kolem budovy fakulty v khaki oblečení a s neprůstřelnými vestami před očima zasahujících jednotek? Pokud toto někdo považuje za normální, měl by si sám před policisty podobnou provokaci vyzkoušet, a pokud to přežije, poučit nás pak o rovném přístupu a stejných privilegiích pro nás všechny.

  • 5. 1. 2024          Oznámení policie, že do domu v Hostouni, v němž bydlel tzv. střelec z FF UK, došlo po události již ke dvěma vloupáním se dá pochopit jako vzkaz veřejnosti, že kriminalisté ztrácejí kontrolu nad standardním průběhem vyšetřování a distancují od vypouštění protichůdných a nesmyslných informací okolo celého případu ze strany jiných složek režimu. Připomeňme, že policie oznámila údajný nález dopisu střelce s přiznáním k vraždě v Klánovicích v domě teprve ve středu 27. prosince, ke vloupání mělo prý dojít ve dnech 25. a 29. prosince. Sice s dovětkem, že dopis byl nalezen "již minulý týden", ovšem co se v domě dělo mezi svátky už nikdo neověří.

Ještě že ten dopis nalezli v pravý čas a ve správném okamžiku, mezi momentem, kdy mohl vyletět do povětří i s celým barákem, anebo o malou chvíli později, kdy jej nějaký chmaták mohl šlohnout, či za něj podstrčit nějaký svůj vlastní elaborát.

Zveřejnění zprávy o vloupání v době, kdy je dům střežen policisty s dlouhými zbraněmi (!) a v průběhu vyšetřování (!) naznačuje určitou distanci jisté části policejních složek od chaotických mediálních konstrukcí okolo osoby údajného střelce, jež budí ve veřejnosti zjevnou nedůvěru. Navzájem si odporující indicie, kdy se nejdříve oznámí, že pachatel nastražil v domě výbušný systém i s puštěným plynem, s čímž "měli policisté ohromnou práci", a pak z něj vytáhnou dopis s jednoznačným přiznáním k záhadné a neřešitelné vraždě v pražském lese, zkrátka nemají logiku. A uvědomují si to i mnozí poctiví policisté.

Možná to nebude dlouho trvat, a dočkáme se oznámení, že během vloupání do Kozákova domu byl odcizen větší arzenál dalších ukrytých zbraní, které by mohly být použity při jiném inscenovaném teroristickém útoku kdekoliv po republice. Od standardního scénáře vyvolávání strachu z dalších představení státního terorismu by se tím režim nijak neodchýlil.

A ještě jeden dodatek: Včerejší MF DNES (4. 1. 2024) přinesla informaci, že David Kozák nedávno získal úvěr na více než milion korun. Z něj si mohl pořídit drahý arzenál zbraní v hodnotě téměř půl milionu.

Která bankovní instituce u nás náhle propadla sociálnímu cítění a začala provozovat charitativní činnost, aby poskytla absolventovi humanitního studia, žijícímu v domě s rodiči v malé obci mimo Prahu, ve 24 letech milionový úvěr? Zatím jsme se nedoslechli, že by se Kozák po studiu chystal nastoupit do vrcholové manažerské pozice v nějaké významné prosperující společnosti. Jen člověk se zaručeným nadprůměrným příjmem a silným materiálním zázemím může dnes dosáhnout na takto vysoký úvěr. Je naprosto zjevné, že poskytovatel (nebo spíše zprostředkovatel z BIS) tohoto "úvěru" předem nepočítal s jeho splacením.

Policie prý přinese více informací o střelci příští týden v úterý. No, nemohu se dočkat, napětím skoro nedýchám, co nového se zase dozvíme. Možná jsme svědky vzniku nového literárního žánru, jakéhosi crossoveru: kombinaci pohádky a absurdní komedie. Obojí jsem měl vždycky rád.

Archiv rubriky Stručně & jasně, rok 2023